Holubníky na sloupu

V holubářské veřejnosti přetrvává předsudek a averze proti volně stojícím holubníkům na sloupu. Moje téměř šedesátileté zkušenosti s tímto holubím o...

V holubářské veřejnosti přetrvává předsudek a averze proti volně stojícím holubníkům na sloupu. Moje téměř šedesátileté zkušenosti s tímto holubím obydlím jsou ty nejlepší. I když mám komorový holubník, na jaře je největší boj o budníky v holubníku na sloupu. I v průběhu roku se mnozí samci pokoušejí obsadit některé obydlené kotce, což se jim občas i podaří. Původní pár pak žije jen v jednom kotci, kde v rohu jsou holoubata a v druhém rohu již sedí rodiče na vajíčkách. Přesto holubník na sloupu neopustí a nepřestěhují se do komoráku, kde je místa a budníků dost. Po dobu mého holubaření vlezla kuna třikrát do komorového holubníku a vždy to dopadlo špatně, usmrtila všechny holuby. To se nikdy nestalo v holubníku na sloupu, odkud se dá snadněji dravci uniknout. Zdá se, že jeho obyvatelé jsou ostražitější, protože mají lepší výhled do okolí. Zajímavé je, že neztratili svoji krotkost, kterou získali v komorovém holubníku, kde někteří vyrostli. Při spatření predátora jsou první, kdo upozorní varovným houknutím ostatní holuby na nebezpečí. I po zdravotní stránce je tento holubník nejblíže k životním podmínkám, kde divocí holubi žili celé tisícileté generace. To asi je hlavní důvod jeho obliby u bubláků. V minulosti bylo v Čechách těchto holubníků mnoho, téměř na každém větším statku. Byly různých velikostí i tvarů, nejčastěji kulaté ve tvaru válce, šestiboké i osmiboké, ty se umisťovaly doprostřed dvora, aby na ně bylo vidět ze všech stran. Holubi se v nich cítí bezpečně, pro kočky, kuny a jiné čtyřnohé dravce jsou nedostupné.

Likvidací soukromých hospodářství po roce 1948 byly zničeny téměř všechny tyto holubníky. V dnešní době opět přicházejí do módy, vidím to podle množství, které na zakázku vyrobí truhlářství pana Černého z Černoučku pod Řípem. Jsou pěkně řemeslně zpracovány a hezké i na pohled (viz foto). Instalují je nejen majitelé rekonstruovaných statků a hospodářství, ale i podnikatelé na své dvory a zahrady jako ozdobu. Tvoří tam hezký prvek, který na tato místa patří.


• Holubník na sloupech autora článku o rozměrech 25 m×10 m. Sloupy jsou porostlé břečťanem.

Svůj holubník na sloupu jsem umístil tak, abych na něj viděl od stolu v jídelně. Stojí na hranici naší a sousední parcely, protože máme malý pozemek. Je plochý ve tvaru chaloupky, výlety směřují na sever do dvora, což je nejhorší varianta orientace ke světovým stranám. Přesto jsou v něm bubláci rádi. Situován je tak proto, aby holubi nelétali k sousedům. Stále pozoruji činnost jeho obyvatel. A je opravdu na co se dívat - namlouvání, krmení holoubátek, hájení svých budníků, stálé bublání, houkání a neustálý pohyb holubů, to je živý obraz, od kterého holubář nemůže oči odtrhnout. Tento typ holubníku mohu vřele doporučit všem, kteří mají méně místa jako já. Přeji všem holubářům mnoho chovatelských úspěchů.

text a foto: Emanuel Pangrác
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře