O posuzování a školení okrasných holubů v ČR

Posuzovatelé na letošním školení v Pardubicích
Emeritní předseda odborné komise Pavel Wieder při hodnocení benešovského holuba
Nejvíce přednášek vzorně připravil Marek Vajda
Roman Kučera referuje o mondence
Školení probíhalo i na přinesených holubech
Školení ve skupinách přineslo více prostoru pro diskuzi
Z přednášky J. Baláše o vzorcích holubů
Ze zprávy Ing. Petra Gajdy o pozitivním posuzování v Evropě (naši a slovenští posuzovatelé s J.L. Frindelem)
Z prezentace J. Baláše o vzorcích holubů
Z prezentace L. Matoušů o africkém rackovi
Výsek prezentace R. Kučery o modence
U posuzování evropským (pozitivním) způsobem stál J. L. Frindel z  Francie, předseda standardové komise EE.
Z prezentace moravského voláče sedlatého od J. Popelky
Polský racek očima Marka Vajdy
Názorná studie pražského rejdiče v podání D. Dufkové
Turbit ve světle Marka Vajdy
Z obsáhlé srovnávací studie M. Vajdy
Mgr. J. Víšek a jeho upozornění na nevhodné zbarvení staroholandského kapucína
Obsah
  1. Pozitivní posuzování
  2. Školení posuzovatelů okrasných holubů
  3. Zapojení klubů

Realita posledních let nasměrovala české chovatelství k evropskému systému posuzování, jenž nabízí atraktivní bodovou škálu v rozpětí 90–97 bodů. Posuzovatelé holubů jsou pravidelně školeni, kdy je snaha o názornější a interaktivnější formu edukace. Ne vždy jsou chápány jednotlivé oblasti posuzování chovateli stejně jako posuzovateli. Najít odpovědi na některé z těchto otázek si dává za cíl následující pojednání. 

Aktuálně v České republice působí 61 posuzovatelů okrasných a užitkových holubů, z toho množství připadá 34 na Čechy a 27 na Moravu. Přípravu ke složení posuzovatelských zkoušek aktuálně vykonává šest adeptů. Posuzovatelé jsou činní nejen u nás, ale též na Slovensku, v Rakousku, Německu, Polsku a dalších zemích. Mezinárodnímu pojetí posuzování je velkým pomocníkem jednotný (evropský) systém, ačkoliv jeho zavedení nebylo v některých zemích bez komplikací. 

Pozitivní posuzování

Evropský systém hodnocení byl přijat na zasedání Evropského svazu malých ušlechtilých zvířat v Rakousku již v roce 2000, kdy oproti jiným systémům je jiný v tom, že body se neodečítají, nýbrž udělují. Účelem tohoto posuzování je jednat pozitivně, a nikoliv negativně. K převzetí této normy u nás došlo teprve v roce 2013, kdy ale již sborník vzorníků z roku 2008 byl připraven pro tento směr hodnocení. Posouzení holuba na výstavě by mělo být předvídatelné, to znamená, že na první pohled velmi pěkný (a na výstavu připravený) holub by měl mít kladné hodnocení i na oceňovacím lístku, zatímco holub neodpovídající svojí kvalitou a/nebo přípravou na výstavu by měl být podle toho i posouzen. V praxi při vyplňování posuzovacího lístku, jenž zastřešuje bodovou škálu 90–97 bodů, musí mít obligátně holubi nad 93 bodů uvedenu alespoň jednu přednost, a pokud nějaké přednosti najde posuzovatel i u holubů s nižšími známkami, poukazuje to na jeho vyspělost. 

V českém holubářství existuje od počátku zavedení evropského systému tabulka nařizující počet zápisů předností, doporučení nebo vad v návaznosti na udělené body. Toto schéma mělo význam při zavedení nového systému, kdy bylo posuzovatelům vodítkem. Po uplynutí několika let praxe se zdá efektivnější, pokud posuzovatel precizně vystihuje přednosti holubů, aby se při vypisování kolonky doporučení (případně vady) posuzovatel soustředil spíše na závažnost zjištěných nedostatků, které ho nasměrují do konečné bodové škály, než na počet zápisů. Pro určení předností lze vycházet z přívlastků, jež známe z německé posuzovatelské terminologie, která stála bezpochyby jako vzor evropské normě. Používají se přívlastky vynikající, výborný, velmi dobrý, dobrý a jiné, jež samy mají hodnotící význam při popisu předností. 

Při udělení nejvyšší známky, tedy 97 bodů (predikát vynikající), uvádí vždy posuzovatel slovní zápis „vynikající představitel současného šlechtění“. Pozitivní hodnocení znamená, že u takového holuba na oceňovacím lístku nepíšeme již žádná doporučení. Udělujeme-li 96bodů, je vedle zápisu nejméně tří předností nutno zapsat jedno doporučení. Na toto nikdy nezapomínáme, neboť jedno doporučení je při pozitivním způsobu hodnocení pro návštěvníky a chovatele návodem, že holub je takřka dokonalý a jen zmíněná malá vada zabraňuje posuzovateli udělit holubovi predikát vynikající a 97 bodů. Holub je hodnocen jako výborný. Většinu holubů posuzovatel řadí do skupiny velmi dobrých, s bodovým rozmezím 93–95 bodů, kde díky důrazu na kvalitu předností a zapsané nedostatky (doporučení, přání, tzv. malé vady) dokáže dvěma až čtyřmi, někdy i vícero zápisy v obou kolonkách určit to podstatné. U holubů kvalitnějších (95 bodů) se očekává více důrazu na určení předností než u holubů méně kvalitních (93 bodů), což jsou jedinci, kde bývá zjišťováno více malých vad nebo nějaká závažnější šlechtitelsky významná malá vada. Třída dobrý (91–92 bodů) je v evropském systému poměrně hojně používaná, a to díky znalosti nejen textů standardu, ale též aplikací výkladu standardu, jenž bývá k dispozici u nejednoho chovatelského klubu. Výklad napomáhá strohý text vzorníku rozvinout – přesně určuje, které vady a od jakého stupně jsou již vadami velkými. Stačí jediná taková vada, aby i jinak cenný holub mohl obdržet maximálně 92 bodů. Každý vzorník v závěrečné části vady daného plemene specifikuje, kdy posuzovatel nesmí opomínat ani všeobecné vady (určeno pro všechna plemena). 

Směrnice pro posuzování holubů na výstavách ČSCH je platná v aktuální podobě od roku 2014. Obsahuje mimo jiné povinnost vážit holuby u plemen, kde je nedostatečná hmotnost zahrnuta mezi výlukovými vadami. Mladé holuby lze posoudit pouze za podmínek odpovídajícího vývinu postavy, volatosti, opeření a dalších znaků, mají-li přepeřeno již sedm ručních letek. Jinak je holub sice ohodnocen, avšak klasifikován jako nehotový výletek. Pokud se na výstavě objeví plemeno, které nemá dosud u nás platný vzorník, holub zůstane neoceněn a následuje hlášení komisi posuzovatelů, jež ve spolupráci se standardovou komisí vzorník zajistí. Posuzování ve vzorníku neuvedených barevných a kresebných rázů je možné v rámci automaticky vyhlašované třídy AOC. Pokud se zbarvení nevyskytuje u jiného plemene holubů, neoceňuje se. Nové zbarvení či kresba se oznámí komisi. Mezi vady vylučující z ocenění (predikát neoceněn) patří technické záležitosti s nánožními kroužky (nejtypičtější je vystavení holuba s přecvaknutým kroužkem nebo kroužkem bez označení EE), jakož i silné zahmyzení, rozpeření, zranění, deformace či ztráta výstavní kondice. Klasifikace výluka patří jedincům neodpovídajícím standardu, křížencům, s deformacemi kostry, zobáku atd., hrubými vadami postoje a držení těla, s chybějícími drápky, ocasem nakřivo, děleným atd., s pozměněným tvarem zorniček, s nedovolenou úpravou kresby či pernatých ozdob, nesplňujícím váhový limit a další. Posuzovatelé mají povinnost se v intervalech účastnit školení; povinnosti jsou od letošního roku zproštěni čestní členové sboru. 

Autor textu a fotografií Mgr. Bc. Alexandr Veselý