Tasemnice koček

Tasemnice jsou velmi častými parazity, kterými se mohou nakazit kočky všech věkových kategorií, a to hlavně kočky s volným pohybem venku. Příznaky napadení nemusí být příliš výrazné, záleží na stáří kočky, její kondici, výživě, množství a druhu tasemnic. Části tasemnic se nachází na povrchu trusu a jsou patrné pouhým okem. Vzhledem k tomu, že kočky velmi pečlivě své exkrementy zahrabávají, nemusí méně pozorný chovatel nic postřehnout.

Vývojový cyklus tasemnic

Vývojový cyklus tasemnic je složitý a probíhá přes jednoho nebo více mezihostitelů. Bez mezihostitelů není možný vývoj tasemnic, tedy ani nakažení dalšího jedince přímo od kočky. Člověk se těžko může nakazit tasemnicemi, které parazitují u koček, protože je nemyslitelné, aby titíž mezihostitelé byli potravní složkou člověka.

Tasemnice psí

Jednou z nejčastějších tasemnic je tasemnice psí. Parazit se běžně nachází všude, kde se nachází hlavní mezihostitelé- blechy. Zralé články tasemnic, které mají podobu okurkových semínek obsahují velké množství vajíček. Těmito vajíčky se nakazí mezihostitelé- blechy nebo všenky ve stadiu larvy. V jejich těle probíhá vývoj a pokračuje až do dospělosti zevního parazita. Jakmile kočka jako definitivní hostitel spolkne infikovanou blechu nebo všenku při čistění kožichu nebo vykusování svědivých míst, dojde ve střevě k dalšímu vývoji parazita. Ve střevě bývá často velké množství tasemnic. Dospělé tasemnice se lokalizují v tenkém střevě, dráždí střevní sliznici a odebírají důležité živiny. Negativně působí také jejich toxické zplodiny a při velkém množství mohou i ucpávat střevo. Kočka hubne, má zvrácené chutě, špatnou srst, případně kolikové bolesti. Nakažena mohou být už i malá koťata, protože k nakažení může dojít v nehygienických chovech už v prvních dnech života spolknutím blechy při sání mléka.

Včasná terapie při zjištění prvních článků tasemnic v trusu je nenáročná a úspěšná, pokud se současně kočka zbaví i zevních parazitů, kteří jsou mezihostiteli. Dipilidiozu lze považovat za zoonozu, protože teoreticky pozřením většího množství blech se může člověk nakazit. Může k tomu dojít v opravdu nehygienickém prostředí u dětí nebo mentálně postižených osob.

Teniazy jsou onemocnění vyvolané několika druhy tasemnic. Příznaky onemocnění jsou přímo závislé na počtu parazitujících exemplářů. Existují velké tasemnice, které žijí jeden až pět roků a s přestávkami vylučují články s vajíčky. Ty odcházejí s trusem nebo samovolně bez defekace. V zevním prostředí mohou mechanicky roznášet vajíčka dešťovky, ptáci, ale i prudký déšť a vítr. Vajíčka se dostávají do větších vzdáleností a v závislosti na teplotě a vlhku přežívají až několik měsíců.

Tasemnice hrášková

Takovýmto způsobem se roznáší tasemnice hrášková, jejímž mezihostitelem je králík. Ten s trávou nebo senem pozře vajíčka tasemnic a v jeho břišní dutině, na pobřišnici, oponách nebo povrchu jater a střev se vyvíjejí měchýřkovité útvary velikosti hrášku. Bývají v hroznovitých shlucích a mají průhlednou stěnu. Pokud jich není enormní množství, nijak neovlivňují zdravotní stav králíka. Při domácí porážce králíků jsou často syrové odpady vnitřností krmeny kočkám a psům, nebo jsou nedostatečně zakopány. Zvířata je vyhrabou a tak se tasemnice stále udržují.

Tasemnice kočičí

Hostitelem tasemnice kočičí může být mimo kočku i pes. Mezihostiteli jsou drobní myšovití hlodavci. Po pozření vajíčka tasemnice se jim na játrech vytvoří váček, obsahující infekční formu parazita. Touto tasemnicí se nemohou nakazit kočky chované pouze v bytě bez možnosti pozření mezihostitele, nejčastěji myši.

Taenia serialis- jejím mezihostitelem jsou hlodavci, u kterých se infekční stadia vyvíjejí ve svalech a v podkoží. Touto tasemnicí jsou nejvíce ohroženy toulavé městské kočky, které u popelnic chytají potkany.

Škulovec široký

Škulovec široký je rozšířen všude tam, kde se ve větší míře konzumují ryby. U nás se vyskytuje spíše sporadicky v okolí jezer pod Pálavou a v povodí Labe a u některých řek a přehrad. Rozšířen je hlavně v Pobaltí, ve Skandinávii, na Sibiři a Dálném východě. Působí onemocnění psů, koček a člověka konzumováním syrových ryb.Vlastní tasemnice dosahuje délky 1-3 metry, u člověka i 10 metrů. Vajíčka tasemnic se dostávají s výkaly do vody, tam vznikne vývojové stadium, které proniká do vodních korýšů, kde se dále vyvíjí. Dalším mezihostitelem jsou různé druhy ryb, u kterých ve svalovině probíhá další vývoj. Malá ryba může být ukořistěna dravou rybou a tak může infekce v rybách přetrvávat i několik let. Po konzumaci syrového rybího masa dozrává ve střevě kočky dospělý škulovec.V našich podmínkách dochází nejčastěji k nakažení zvířat pohybujících se volně v blízkosti vodních toků nebo krmených syrovými rybami. Stačí, aby ryby byly vařené nebo mražené. K nám dovážené maso mořských ryb je mražené a tedy i bezpečné.

Tasemnicí se nemůže kočka nakazit, aniž by pozřela infikovaného mezihostitele. Proto se také kočky nemohou nakazit přímo vzájemně mezi sebou a nemohou přímo nakazit člověka.

Pro klid a jistotu je vhodné všechny kočky pravidelně 2x ročně odčervit, kočky chované volně, nebo ty, které se pohybují v třeba i omezeném zevním prostředí odčervovat pravidelně každé tři měsíce.