Onemocnění dechového aparátu

Utváření a barva nosu - nosního zrcátka je různá podle plemene a barevné variety koček. Při nadměrném lízání a čistění dochází k zarudnutí nosu, případně až ke vzniku odřeniny nebo mokvání. Obdobně při rýmě nebo problémech v dutině ústní provázených zvýšeným sliněním.Toto onemocnění ustoupí většinou bez specielní terapie po odstranění příčiny Při dlouhotrvajícím procesu mohou vzniknout i hluboké praskliny, které se hojí zdlouhavě. Mohou zůstat následky v odlišném vybarvení nebo zjizvení, až deformaci nosního zrcátka. Tmavé, tečkovité i mapovité pigmentace v jinak světlejší barvě nosního zrcátka nebo světlé skvrny v tmavé pigmentaci nejsou chorobou, ale mohou být u některých variet posuzovány jako vada krásy. Případné odstraňování je zbytečné a je nedovoleným zásahem do exteriéru.

Krvácení z nosu následuje obvykle po pádech a úrazech, při některých otravách, také při déletrvajícím kataru horních cest dýchacích. Cizí těleso v nose (stéblo trávy) lze obtížně vyloučit, vzhledem k anatomickým poměrům dutiny nosní se vyskytuje velmi vzácně. První pomoc při krvácení je v přiložení studených obkladů na nos a hlavu a omezení pohybu kočky. Pokud nemá krvácení tendenci k zastavení, je nutný kontakt se zvěrolékařem.

Katar horních cest dýchacích - rýma se projevuje výtokem, který smáčí okolí nosu, případně je roznášen na tlapky a roztírán na hlavu. Původcem onemocnění může být průvan při cestování, prašné prostředí, nachlazení, alergie, bakteriální, virové nebo plísňové infekce. Při nedostatečném léčení může onemocnění přejít v chronický proces. Chronická rýma se objevuje po poškození sliznice působením některého z činitelů komplexu infekční kočičí rýmy. Pokud rýma neustoupí do druhého dne, pokud se vodnatý výtok mění v hlenovitý nebo hnisavý, zvláště při zvýšené teplotě, je nutné lékařské vyšetření.

Vkapávání nosních kapek kočce je problematické a v podstatě bezpředmětné. Některé kapky používané pro člověka mohou mít pro kočku nepříznivé důsledky. Lze doporučit omývání nosu odvarem z heřmánku, odstraňování zasychajících sekretů a případné potření tukem (olej, máslo, sádlo). V prostředí je vhodné zvlhčit vzduch, nejlépe odpařováním vody s několika kapkami octa. Inhalace slanou vodou nebo vincentkou uvolňuje hleny.

Zánět vedlejších nosních dutin vzniká jako následek chronické rýmy nebo při novotvarech v dutinách. Také při onemocnění zubů, zvláště po neodborné extrakci, může dojít k hromadění hnisu v dutinách obličejových kostí. Nemusí se projevovat výtokem z nosu, častěji zjišťujeme nechutenství, obtížné, případně hlasité dýchání a bolestivost při dotyku obličeje. Následkem tlaku obsahu dutiny dochází ke změknutí kosti a provalení obsahu navenek. Bez ošetření, případně chirurgického zákroku, může dojít i k úhynu kočky.

Parazité v dutině nosní se v našich krajinách prakticky nevyskytují.

Zánět hltanu vzniká ze stejných příčin jako rýma. Projevuje se nejprve suchým pokašláváním, pak i s výhozem (polknutím). Kočka při zachovalé chuti k jídlu obtížně polyká. Má zvětšené krční mandle i podčelistní mízní uzliny. Pokud není zvýšená teplota, prospěje kočce zvlhčení vzduchu, inhalace a klid, případně priznické obklady na krk. U koček angína málokdy přichází samostatně a může být předzvěstí vážného onemocnění. Laická terapie podle zkušeností s léčbou lidí preparáty s kyselinou acetylosalicylovou (acylpyrin, aspirin atd.) může přivodit velmi rychlou smrt kočky.

Stejně tak zánět průdušnice, pokud není způsoben vdechnutím cizího tělesa nebo krmiva, většinou nepřichází samostatně, ale spolu s rýmou a zánětem průdušek. Způsoben bývá nachlazením, dýcháním dráždivých plynů, prachu, nejčastěji infekcí. Onemocnění vážně narušuje celkový zdravotní stav a s ošetřením u zvěrolékaře nelze vyčkávat.

Zápal (zánět) plic se projevuje výraznou dušností kočky. Tělesná teplota nemusí být vždy zvýšená. Kočka se nerada pohybuje, často zaujímá polohu v sedě a odmítá si lehnout. Při vyčerpání leží na břiše a nos opírá o zem. Příčinou zápalu plic bývá přestup bakteriální nebo virové infekce z horních cest dýchacích nebo onemocnění vzniká jako komplikace při jiných oslabeních organizmu, při stresu, podvýživě, v průběhu toxoplazmózy nebo při zamoření vnitřními parazity.Také tuberkulóza se může projevit jako zápal plic.

Aspirační pneumonie vzniká u novorozených koťat při vdechnutí plodové vody nebo při vdechnutí potravy při vývojových vadách (rozštěpy patra, zúžení nebo rozšíření jícnu). Vdechnutí násilně a neodborně podávané potravy nebo medikamentu může způsobit těžké onemocnění. Jedině včasný zákrok zvěrolékaře může zachránit život zvířete.

K otoku plic může dojít při zánětu plic jako zhoršení a komplikace stavu nebo náhle při akutním přehřátí, stresu, otravách, alergii. Je to onemocnění často smrtelné a i při včasném zákroku zvěrolékaře nedojde vždy ke zlepšení stavu.

Nádory plic nejsou jen primární, ale často jsou to metastázy, zvláště nádorů mléčné žlázy u koček. Klinické projevy jsou většinou rozpoznatelné až v pokročilém stadiu onemocnění, takže stav je neoperabilní, nevhodný pro chemoterapii a kočku od utrpení zachrání v optimální dobu provedená eutanázie.

Rozedma plic, chronické obstrukční plicní onemocnění u starších koček nemívá příliš výrazné klinické příznaky, protože kočka sama reguluje podle svých možností pohyb a fyzickou zátěž. Kočky spíše polehávají a jsou “líné”, pouze při náhlém vyrušení projevují dušnost a “popadají dech”. Jen v některých případech je zapotřebí podávat dlouhodobě léky pro zvýšení prokrvení a vzdušnosti plic. Toto onemocnění se vyskytuje zvláště u koček chovaných v domácnostech kuřáků, pasivní kouření působí negativně i na kočky.

Astma se vyskytuje u koček jakéhokoliv stáří jako projev alergie na senzibilizující látky. Pro kočky je to nejčastěji cigaretový kouř v domácnostech kuřáků, méně často výpary z nátěrových hmot, aromalampy, osvěžovače vzduchu, parfémy. Vnímavost je individuální, nemusí onemocnět všechny kočky v domácnosti. Terapie je problematická a dlouhodobá, prvořadé je odstranění vyvolávající příčiny.

Plyn v dutině hrudní - pneumotorax nejčastěji vzniká jako následek poranění perforujícího hrudní stěnu ( střela) nebo otevření plic do dutiny hrudní následkem rozpadu nádoru nebo zánětlivého procesu. Při poranění stěny hrudní a otevření hrudníku je nutno zvíře co nejrychleji zklidnit, vhodným obvazem nebo plastikovým sáčkem otvor překrýt a co nejrychleji předat zvíře k chirurgickému ošetření.

Tekutina v hrudníku, výpotek nebo krev, je většinou komplikací jiného onemocnění a projevuje se dušností, zkráceným a zrychleným dechem. Terapie se řídí vyvolávajícím onemocněním.

Zánět pohrudnice, ať suchý nebo s výpotkem, většinou doprovází těžké záněty plic, FIP nebo sepsi. Jako samostatné onemocnění může být vyvolán vycestováním larev škrkavek při silném promoření, zvláště u koťat.

Brániční kýla vzniká po úrazu - nárazu auta nebo pádu. Dochází k prasknutí bránice a přesunu obsahu dutiny břišní do dutiny hrudní, tím ke stlačení plic a dušnosti. Operační reparace je velmi náročná a nevede vždy k úspěchu. Vyskytuje se i brániční kýla jako vývojová vada, takto postižené kotě nemá ambice pro zdárný vývoj.