Toxoplazmóza a těhotenství
Není to tak dlouho, co otěhotněla moje dobrá kamarádka, majitelka kočky, a mně shodou okolností ve stejné době kousla toulavá kočka. Kamarádka přemýšlela, jestli by nebylo zdravější dát kvůli miminku svoji kočku pryč a já se bála, jestli jsem se od „divoké šelmy“ něčím nenakazila. Obě tyto situace mě přiměly k vášnivému čtení o kočičích nemocech a procházení různých diskuzí chovatelů. Ráda se teď s vámi podělím o své poznatky a dovolím si rovněž použít několik výňatků z odborných lékařských článků a statistik.
Co můžeme chytit od kočky
Jak jsem zjistila, tak jediná závažná nemoc, kterou může člověk, kromě vztekliny, od kočky chytit, je toxoplazmóza. Toto onemocnění je způsobené parazitárním prvokem, ke kterému jsou vnímaví všichni teplokrevní živočichové. Nakažení probíhá orálně (ústy). Množí se v tenkém střevě pouze kočkovitých šelem a tvoří tzv. tkáňové cysty, což je měchýřek skrývající parazity, který čeká, až ho někdo pozře (nejlépe kočka), aby se mohl dále pohlavně množit. Dává přednost rychle se dělícím buňkám, proto je tak nebezpečný pro rostoucí lidský plod do třetího měsíce těhotenství - způsobuje většinou potraty, méně často deformace plodu (srdce, mozek). V pozdějším stadiu těhotenství se již dá toxoplazmóza léčit a neměla by mít nijak ohrožující vliv na vývoj dítěte. Nebezpečná je toxoplazmóza ve větším množství (ne jako jedinec), kdy právě páchá největší škody svým usazováním se ve tkáních.
Kočka a toxoplazmóza
Toxoplasmózou může onemocnět kočka, která pozře mezihostitele - to může být myš nebo kus syrového masa. Ve velké většině případů u ní toto onemocnění proběhne bez příznaků, pouze náhodným vyšetřením trusu se najdou vajíčka parazita. Pokud se onemocnění projeví, jeho nejčastější formy jsou zápal plic, průjmy, teploty, výtoky z nosu a očí a zánět mandlí. Pohlavní množení parazitů ve střevech (s následným vylučováním vajíček do vnějšího prostředí) probíhá nejčastěji u mladých koček (maximum případů se vykytuje u tří až šesti měsíčních koťat). Pokud kočky zmíněnou formu onemocnění jednou prodělají, už nikdy se neopakuje (vyjma případů zvířat oslabených jinými těžkými infekcemi). Pokud tedy máte doma kočku, která nechodí ven (nechytá myši) a není krmená syrovým masem, je riziko toxoplasmózy téměř vyloučené. Navíc kočičí exkrement začíná být závadný až po 24 hodinách a na to, aby se od něj člověk nakazil, musí projít ústní dutinou a trávícím traktem. Takže pokud nepozřete kočičí trus či nesníte ze záhonu neomytou zeleninu, která se dostala s ním do styku, tak se skutečně nemusíte nákazy od svého miláčka obávat.
Jak se může člověk nakazit
Člověk se nejčastěji nakazí syrovým králičím masem, proto je doporučeno vždy králičí maso před požitím zmrazit. Mají-li vaši králíci toxoplasmózu, se dá zjistit odborným vyšetřením (dost nákladné). Dalším významným zdrojem nákazy je syrové hovězí maso. Nákazou jste ohroženi i v případě, že neholdujete populárním tatarským biftekům. Kolikrát jste si již při přípravě například sekané olízli ruku nebo ochutnali, zda je maso dost slané? Nebo pořádně neumyli prkýnko na krájení? Dále je zajímavé, že toxoplazmózu za svůj život prodělá asi 80 % lidí – člověk si jednoduše vytvoří protilátky a nikdy se to nedozví. Lidem se sníženou imunitou může vzniknout uzlinová forma toxoplazmózy („boule za ušima“), která se léčí speciálními antibiotiky a těžké formy se léčí antimalariky v infúzích.
Závěr
Takže – milovníci zvířat, kteří máte doma psy, králíčky, andulky, křečky, morčata a další mazlíčky, kteří nejsou kočkovité šelmy – pokud je nedostatečně tepelně upravené nesníte, toxoplasmózu od nich nedostanete. Pokud chováte kočku, tak je třeba dodržovat hygienu při čištění kočičího záchodku (čistit pravidelně každý den a během těhotenství nezapomínat na gumové rukavice). Hovězí či králičí maso nechte před zpracováním raději nějakou dobu v mrazáku a neochutnávejte je syrové – po kontaktu s ním si vždy pečlivě umyjte ruce. Po práci na zahradě si rovněž pořádně umyjte ruce a nejezte neomytou zeleninu. Ve všech zde uvedených případech, kdy můžete přijít do kontaktu s toxoplazmózou, je samozřejmě nejideálnější prevencí používání gumových rukavic. Svou těhotnou kamarádku jsem tedy zbavila předsudků a kočička dále skotačí v její domácnosti, která se již stačila rozrůst o zdravého syna Jakoubka. Teď apeluji na všechny budoucí maminky, aby nedávaly své čtyřnohé přátele pryč kvůli „babským pověrám“ – pokud budete dodržovat základní hygienu a pravidelně odčervovat a očkovat své kočičky a pejsky, tak se nemusíte skutečně ničeho obávat. U psů a venkovních koček navíc doporučuji čas od času (hlavně v létě) používat přípravek proti blechám a klíšťatům (např. spot-on nebo sprej Frontline). Výborný je také spot-on Stronghold, který sice nepůsobí na klíšťata, ale zato, kromě blech, zbavuje kočky a psy oblých červů a velice účinně působí také proti ušnímu svrabu a srdečnímu červu (nebezpečí např. při pobytu u moře).
