V rituálech je jistota

Mnoho lidí si pořizuje kočku místo psa, protože si myslí, že kočka snáší lépe samotu. Zčásti je to pravda, kočky si v mnohém dokážou vystačit samy. Spoustu hodin denně prospí a zbytek času věnují pozorování zajímavých věcí, slídění po něčem na zub a péči o své nádherné tělo. Ale sociální kontakt s někým blízkým nutně potřebují!

Zvláště malá koťata stále hledají parťáky ke hře a někoho, kdo je pochválí, pohladí, přitulí se a naplní misky. Nenechávejte proto kotě nikdy dlouho samotné a na samotu je pomaličku zvykejte. Pořádně je unavte hrou, nejlépe na nějaké „kočičí dráze“. Pak mu nabídněte něco na zub a měkoučký teploučký pelíšek a hezky je tam pohlaďte, určitě brzy usne. Než odejdete, připravte mu nějaké sedátko k oknu, ze kterého uvidí ven na ptáky (na dohled můžete dát ptačí krmítko, aby tam bylo stále rušno), pověste novou bambuli na kliku a sem tam položte nějakou papírovou kuličku nebo jinou oblíbenou hračku vašeho koťátka. Jídlo dejte po troškách do několika misek rozmístěných po pokoji nebo po bytě, aby se muselo trochu snažit, než si nacpe bříško. Nezapomeňte na vodu a na záchodek. Odcházejte zprvu jen tak na půl hodinky a kotě zkontrolujte. Snáší-li samotu dobře, můžete ji pomalu prodlužovat. Stejně tak učte kotě, aby vydrželo samo například za zavřenými dveřmi vaší ložnice.

O kočkách se traduje, že nemají rády přílišný pořádek. Domácnost bez tajemných koutů a skrýší, bez závěsů, přehozů a ubrusů, s uklizenými botami a nákupními taškami, samé sklo a kov – tam se nemůže kočka správně realizovat. To však neznamená, že kočkám vyhovuje chaos. Naopak. Potřebují mít v chodu domácnosti určitý režim. Vaše micka se s jistým přemáháním dokáže přizpůsobit pravidelné pracovní době i mimopracovním aktivitám všech členů rodiny, pokud v nich najde nějaký řád. Ale rozhodí ji vaše dvoudenní služební cesta (s kým má chudera spát?!), váš nový přítel (to se má o vás najednou s někým dělit?!) nebo společný výlet k vašim rodičům (kde protrucuje celé dva dny pod postelí).

Aby i takovéto výkyvy denního režimu přijímala kočka snáze, zaveďte pár pravidelných příjemných rituálů, které lze provozovat, ať se děje, co se děje. Příkladem může být společné čtení novin, společně posnídaná šunčička nebo mléko (pozor, některé kočky po něm mají průjem a je třeba jim dávat speciální „kočičí“ mléko zbavené laktózy), společné zdřímnutí po obědě, vykartáčování kožíšku měkkým navlhčeným kartáčem nebo oblíbená hra v určitou denní dobu … Je dobré, když se členové rodiny při těchto úkonech střídají, aby mohli v případě potřeby jeden druhého nahradit. Když odjíždí celá rodina na dovolenou, měla by najít takového opatrovníka, který rád s kočkou tyto úkony absolvuje. Pokud kočce zůstanou zachovány její tradiční rituály, obvykle nepřítomností svých majitelů tolik netrpí.

Ještě malá zmínka o návštěvách veterinární ordinace: Vyberte si veterináře, který své pacienty objednává nebo má oddělenou čekárnu pro kočky. Tak zajistíte, že se vaše kočka k smrti nevyděsí ze štěkotu a dorážení psů, ještě než dojde na samotný veterinární zákrok. Už malé kotě učte trávit čas v přepravce, i když se nikam necestuje. Dejte mu tam měkký polštářek, a když si tam vleze, na chvilku zavírejte dvířka. Postupně zkoušejte kotě v přepravce nosit po bytě, vyjít na ulici, svézt je autem nebo tramvají. V klidu, beze spěchu a rozčilování, tak aby kotě nemělo z přepravky a z cestování strach. Bude se vám to náramně hodit, až dospěje a bude nemocné nebo objednané na očkování.

(Z knížky MVDr. Hany Žertové Od kotěte ke kočce.)