Které plemeno kočky si vybrat? 2. část

Barmská kočka. foto: Emma Matthews
Devon Rex. zdroj: Imagio
Kartouzská kočka. zdroj: Imagio
Ruská modrá kočka. foto: Eva Motáková

V předchozím čísle jsme se začali věnovat tématu, které plemeno kočky si pořídit. Jmenovali jsme ty s mírným temperamentem. V tomto čísle se zaměříme na kočky se středním temperamentem.

Střední temperament

Jsou to kočky, které mají rády aktivní odpočinek i aktivní hru. Patří mezi ně například ruská modrá, kartouzská kočka, habešská kočka, barmská kočka, thajská kočka, devon rex, německý rex, kočka evropská.

Ruská modrá

Tato kočka se původně vyskytovala nedaleko v oblasti Archangelsk, od čehož byl odvozen původní název Archgelské kočky, teprve po čase byla pojmenována Ruská modrá, do obliby se dostal i Car Mikoláš. Je charakteristická krátkou, hustou srstí, jako jediná kočka má ruská modrá dvojitou texturu srsti, která nepropustí lehce vodu a s barvou kožichu, nazývaná též modrá se stříbrnými konečky chloupků. Její historie se váže k carskému dvoru, kde byla carskou kočkou. Z dávných popisů víme, že byla popisována jako tajuplná kočka dvou tváří. Mírná a klidná, zároveň aktivní a společenská. Jako obvykle byla tato kočka šlechtěna ve Velké Británii. Patří mezi plemena veřejnosti známá od roku 1900. Ve 40. letech došlo k cílenému šlechtění a postupnému uznávání organizacemi koček. Dnes si ji laik snadno splete s kartouzskou kočkou, výjimečně s britskou modrou. Avšak faktem je, že každé toto plemeno má dost rozdílných znaků, dle kterých je lze snadno rozlišovat. Jak je rozeznat, popíšu později. Ruská modrá kočka patří k menším plemenům, váží do 5 kg. Díky své krátké srsti je téměř bezúdržbová. Její srst je hladká a lesklá. Výjimečná je však nejen svým krásným vzhledem, ale i úžasnýma smaragdově zelenýma očima. Je to kočka velmi přátelská, má ráda společnost lidí i návštěv. Některé kočky však mohou být naopak velmi rezervované, vyhledávají úkryt a chovají se plaše. Hodí se i k dětem, ne však do hlučných domácností s permanentním ruchem. Ruská modrá miluje svůj klid a odpočinek. Z koček se středním temperamentem je nejklidnější. Zvolte si ji tehdy, máte-li pro ni dostatek prostoru jak na hru, tak na odpočinek. Tato kočka má ráda klid. Výjimečná je jako matka, svá koťata miluje a pečuje o ně s vysokým nasazením.

Kartouzská kočka

Je jedním z nejstarších plemen v Evropě. Svůj název dostala odvozením od kartuziánských mnichů. Pochází ze staré Francie a první zmínky o ní pocházejí již ze 16. století. Popsána byla jako kočka s úžasným kožichem. Ve dvacátých letech se tyto kočky pohybovaly volně v ulicích Paříže. Posléze se začalo s cíleným chovem. Pro udržení plemene po druhé světové válce, kdy hrozil jeho zánik, se v počátcích přikřižovaly také kočky perské či britské. Kolem roku 1970 FIFe neviděla příliš mnoho rozdílů mezi britskou a kartouzskou kočkou a chtěla je posuzovat společně. Naštěstí se tak nestalo a díky úsilí amerických chovatelů se podařilo vyšlechtit kočku méně robustní, více svalnatou a aktivnější, než je kočka britská. Co se týče charakteru této kočky, lze se usnést na tom, že přes mnoho přikřížených plemen se povaha kartouzské kočky ustálila v neuvěřitelně milou, společenskou, vyrovnanou a přátelskou. Tato kočka je snášenlivá vůči dětem, jiným zvířatům či plemenům i vůči návštěvám. Na rozdíl od ruské kočky jí nevadí ani hluk či hlasitější vřava. Má ráda hry, různé aktivity a společnost lidí, přesto velice dobře snáší vaši nepřítomnost či odluku. Posléze vás zahrne nadšeným přivítáním. Srst této kočky je krátká a hustá, tělo robustní, ale končetiny poměrně dlouhé. Kocouři mohou dorůst do váhy 8 kg, většinou se však průměrné kartouzky pohybují kolem 3 až 6 kg. Zajímavé je, že růst i vývoj u tohoto plemene jsou pozvolné a jsou ukončeny až kolem třetího roku věku kočky. Tyto kočky jsou známé svou vyrovnanou a klidnou povahou, snášenlivostí a pohodovostí za všech okolností. Jsou vhodné i pro chovatele začátečníky, nevyžadují ani speciální péči o srst. Odměnou vám bude vždy vyrovnaný společník.

Habešská kočka

Habešská kočka se nápadně podobá kočkám zobrazovaným ve starověkém Egyptě. S jistotou víme, že patří k nejstarším plemenům, jako je perská a siamská kočka. Egypt byl znám svou láskou ke kočkám a jejich uctíváním, logicky bychom tak předpokládali, že habešská kočka bude pocházet z Egypta anebo okolních zemí. Nasvědčovala by tomu také kvalita srsti bez podsady, která chrání před chladem a deštěm, tudíž bychom předpokládali původ této kočky v zemích s tímto klimatem. Dr. Tod se po dlouhá léta věnoval výzkumu výskytu koček s určitým typem srsti, konkrétně s tzv. tikingem, typickým pro habešanky. Závěrem výzkumu bylo zjištění, že v severní Africe se kočky s tímto typem srsti nevyskytují vůbec a v Turecku rovněž ne. Naopak na Dálném východě byl výskyt nejčastější, v Singapuru až ve 24 procentech. Podobně tomu bylo také v Thajsku, Hongkongu, Bangkoku, Macau, Indii a i na Seychelách. Tento objev tedy vnesl do původu habešanek jasnější obrysy.

Habešské kočky jsou elegantní, přátelské a půvabné. Jejich divoký vzhled vyhledávají lidé, kteří milují přírodní plemena. Zajímavostí je, že i když jsou komunikativní a hravé, svůj hlas, tedy mňoukání, příliš nevyužívají, jsou tudíž spíše tiché společnice a komunikují především tělem. Společenská povaha je předurčuje do rodin, kde se pořád něco děje. Vyžadují pozornost a hry, jsou tedy vhodné i do rodin s dětmi. Rády žijí ve společnosti lidí i jiných zvířat, přesto mají rády svůj prostor, a proto se málokdy setkáte s přeplněnou chovatelskou stanicí plnou habešanek. Habešanky jsou temperamentní kočky, kocouři mohou být dominantní, proto většinou své smečce šéfují. Jsou přítulné, něžné a lehce se cvičí. Milují pohyb a aktivitu. Nemají rády uzavřený prostor, milují přehled nad věcí. Také je zapotřebí zmínit jejich vychytralost a zvědavost, proto je nutné byt zabezpečit tak, aby nedošlo ke zranění, otravě či úrazu, habešky totiž strkají svůj čumáček téměř všude.

Habešská kočka je kočka krátkosrstá, střední velikosti, má pružné atletické tělo, je charakteristická mrštností a aktivností. Kocouři mohou dosahovat váhy nanejvýš 5 kg, běžně mají 3,5–4,5 kg, kočky jsou drobnější a jejich dospělá váha je kolem 2,5–3,5 kg.

Barmská kočka

Překrásná kočka hnědé barvy a s tajemným uhrančivým pohledem se objevovala již v 15. století v buddhistických chrámech v Barmě. Vzbuzovala nevýslovný obdiv, byla akceptována a opečovávána samotnými mnichy, jimž dělala milou společnost. Hnědé kočky byly považovány za posvátné.

V Knize básní o kočkách, nazývané Thong Daeng, byla popsána i vyobrazena kočka nápadně podobná té barmské. Byla popsána následovně: „Kočka se zářivým zevnějškem a nádherným tvarem těla. Díky své měděně hnědé barvě je velmi pěkná na pohled. Zlaté světlo jejích očí je jako jasný paprsek. Ochrání tě před každým nebezpečím, zbaví tě všeho zla a přinese ti štěstí.“ Není divu, že si tato úchvatná kočka získala plnou pozornost lodního lékaře, psychiatra amerického námořnictví Josepha C. Thompsona, když podnikl svou cestu do Barmy. Podmanila si jej kočka tmavohnědé barvy s kulatou hlavou a velkýma očima.

Barmská kočka je velmi přítulná a společenská kočka. Známá je svou hbitostí, je aktivní, má bystrou mysl a vysokou inteligenci. Z toho vyplývá i její dominance a exhibicionismus, radost z předvádění, ráda je středem pozornosti. Jen máloco jí unikne. Miluje lidi a je časté, že se jako by „nalepí“ na některého člena domácnosti. Miluje hry, nejen ty aktivní, ale je zdatná i v logických léčkách, které v ní probudí všechny smysly. Je zcela jednoduché naučit barmské kočky různým kouskům. Hra i učení jsou pro ně zábava, a tak se snadno naučí chodit na vodítku, na povel vyskočit na rameno anebo se nechají nosit ve vaku pro zvířata po celém bytě. Aportování či otevírání dveří nebo šatních skříní jsou pro barmskou kočku hračka. Tato kočka ráda pozoruje, neustále se učí, je zvědavá a ráda experimentuje.

Nemá ráda osamělost a strádá, když jí její majitelé nevěnují pozornost. Pokud tedy nemáte na kočku dostatek času, buď jí pořiďte ještě dalšího kočičího parťáka, anebo raději zvolte jiné plemeno. Faktem je, že je potřeba brát v úvahu povahu barmské kočky, když si ji chcete pořídit k jinému plemeni. Přirozená aktivita, hravost a dovádění by mohly poklidná plemena koček stresovat. Barmské kočky mají tendenci nejen dominovat, ale také šikanovat slabší a méně aktivní a méně chytré kočky. Barmská kočka s vysokou fixací na člověka, plná lásky, přátelství a oddanosti, nese velice špatně nezájem majitelů a samotu a dá jim to také jasně znát. V lepším případě jen hlasitým mňoukáním a pronásledováním, nebo i jinými, horšími neplechami. Barmská kočka je velice citlivá.

Je to kočka krátkosrstá, střední velikosti. Zaujme především hedvábnou, lesklou srstí bez podsady a jantarovýma nebo zlatýma očima. Dosahuje nevídané hmotnosti vzhledem k vzrůstu, pro její svalové dispozice váha dosahuje i 7 kg.

Devon rex

Kočka se zvláštním vzhledem skřítka, drobného elegantního těla a s veselou povahou. První představitel tohoto plemene byl černý kocour s vlnitou srstí, který se potloukal v Anglii, městě Devonu. Jistá paní Cox se ho ujala a kocour se záhy stal otcem koťat. V tomto vrhu bylo jedno zvláštní kotě s kadeřavou srstí. Paní Cox následně kontaktovala chovatele cornish rexů a společně udělali vrh koťat s výsledkem krátké srsti. Paní Cox předpokládala, že tomu bude naopak. To pro ni znamenalo zjištění, že geny, které zodpovídaly za mutaci srsti u devonů, jsou zcela rozdílné než u cornish rexů a také jsou recesivní. U devonů jsou chloupky zvlněné jak na krycí srsti, tak na podsadě. Devoni nemají chloupky tak upravené jako cornish rexové.

Devoni jsou jako na provázku. Jsou to kočky aktivní, živé a veselé. Jsou jako maskoti vaší domácnosti, díky nim si vás každý bez pochyb zapamatuje. Je to zvíře obzvláště společenské povahy a nesnáší samotu, mimo jiné také zimu a chlad. Zbožňuje hry, logické úlohy, je to zvíře, které vás bude bavit. Nebudete-li mu věnovat dostatek pozornosti, najde si za vás náhradu, a pokud mu to neumožníte, bude se trápit. Proto je důležité tomuto mazlíkovi pořídit kámoše ideálně stejné rasy a budou si společně dovádět a lumpačit. Milují také výskoky a různé druhy akrobacie, díky svému tělu jsou hbití a milují lov na kořist. Rozhodně nepatří mezi zakřiknuté kočky. Neváhají si své aktivity okomentovat mňoukáním a odpočinek si užít i s hlasitým předením. O těchto kočkách prostě víte, že je máte. Vycházejí dobře i se psy a dětmi. Společné hry si umějí také dostatečně vychutnat. Devon rex má velké kulaté oči, uši posazené naširoko, užší krk, je menšího vzrůstu. Jeho srst může tvořit až prstýnky kadeří, což je velice příjemné na dotek. Srst nevyžaduje speciální úpravy, jen běžné kartáčování. Zvláštností u devon rexů je jejich vyšší tělesná teplota, tudíž citlivost na zimu, zrychlený metabolismus a také zvýšená chuť k jídlu. Dosahují maximální váhy 4 kg.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře