Infekční choroby koček Infekční peritonitis koček – FIP

Je to velice zákeřné onemocnění postihující kočky, nepřenosné na jiná zvířata ani na člověka. Původcem je virus ze skupiny koronavirů, který je rozšířen po celém světě a postihuje kterékoliv kočky, domácí i divoké. Obvykle u jinak zdravých zvířat vyvolává více nebo méně závažný průjem. Podle nejnovějších, dosud neukončených bádání je pravděpodobné, že na onemocnění FIP se podílí vyšší vnímavost v určitých krevních liniích.

Většina koček se v průběhu života s koronaviry setká a vytvoří si vůči nim imunitu. Potom provedený krevní test prokáže protilátky proti koronavirům. Z dosud nevyjasněných příčin může dojít k mutaci viru a ten může vyvolat infekční peritonitis. Pozitivní test na koronavirus neznamená, že kočka má zmutovaný virus, a tedy FIP.

K přenosu koronavirů dochází nejen přímým kontaktem koček, ale i sekrety znečistěnými předměty, miskami, stelivem. Často se onemocnění šíří prostřednictvím sice nemocných koček, ale bez jakýchkoliv příznaků onemocnění. Virus proniká do organismu nejčastěji sliznicí dutiny nosní a ústní. Nemoc probíhá několik dnů nebo i více měsíců. Klinické příznaky jsou zpočátku málo zjevné a mnohdy unikají pozornosti.

Příznaky

Nejčastěji se onemocnění projeví ve stáří 3 měsíce až 3 roky. Po třetím roce jsou všeobecně kočky k nákaze koronaviry méně vnímavé. FIP se projevuje ve dvou formách: s vodnatelností, nebo suchá forma. U koťat, která se pozitivní matce mohou narodit již infikovaná, dochází k zakrňování. U většiny nemocných zvířat je snížena chuť k jídlu a prudce hubnou, i když se zvětšeným břichem může kočka působit „tlustým“ dojmem. Kočky mají nekvalitní drsnou a matnou srst, často přetrvávající horečky nereagující na léčbu, často i žloutenku. Někdy dochází ke změnám na očním bulbu, může být i změna zbarvení duhovky a nestejnoměrná reakce pupil. Neurologické potíže obvykle předcházejí náplni dutiny břišní, případně i hrudní, tekutinou. Při suché formě v těle kočky nedochází k hromadění tekutin. Organismus reaguje tvorbou hnisavých ložisek na vnitřních orgánech. Suchá forma obvykle probíhá pomaleji, často není diagnostikovaná, častější jsou nervové příznaky – problémy s chůzí, třes, ochrnutí, kývání hlavou do stran, křeče a změny chování. Kočka uhyne a mnohdy až pitvou se zjistí, že příčinou byla právě FIP.

Obdobné příznaky může působit nádorové bujení, onemocnění oběhového aparátu (srdce), onemocnění dýchacího traktu, horečky jiného neznámého původu, pansteatitis (chorobné ztučnění), také panleukopenie.

Diagnostika

Diagnostika není jednoduchá, využít se může krevní test. Ten určí, jestli se kočka setkala s koronaviry, ale ne, jestli je virus zmutovaný. I když je test pozitivní, nemusí to znamenat, že kočka má FIP. Je nutno zhodnotit anamnestické údaje, klinické symptomy a celkový zdravotní stav, případně výši titru a jeho proměnu při dalších odběrech jinak bezpříznakových koček.

Protilátky proti koronavirům jsou v populaci koček časté (až 50 %), zvláště v zařízeních, kde je v kontaktu velký počet zvířat. Pozitivní výsledky testu je vždy nutno hodnotit podle klinického stavu pacienta a situace v chovu. V některých závažných případech je možno místo komerčního testu provést detekci protilátek jinými metodami ve speciální imunologické laboratoři. Přítomnost koronaviru v organismu kočky neznamená, že kočka je nemocná nebo že se určitě některá forma FIP u ní někdy projeví. Kočky chované jednotlivě v domácnosti nebo v malém uzavřeném kolektivu bez stresu a možnosti kontaktu s jinými kočkami onemocní zřídka.

Příčiny

Nejčastějším vyvolávajícím momentem je stres. Dosud není známo, co přesně způsobí mutaci viru. Často se setkáme s onemocněním až úhynem kotěte nebo i dospělé kočky při přesunu do jiného prostředí, při nákupu, při nezvyklých stresových situacích v domácnosti. Onemocní zvíře, které je nějakým způsobem oslabené. V praxi se stává, že je koupeno nové kotě, bez nebo s nedostatečnou karanténou, a stresované je dáno do stávající skupiny koček v domácnosti. Kotě onemocní, případně uhyne s diagnostikovanou FIP. Ostatní kočky v domácnosti včetně koťat jsou bez problémů, neonemocní. Z toho je zřejmé, že zdravá, nestresovaná kočka s dobrou imunitou žijící v klidném vyhovujícím prostředí s úměrným počtem zvířat obvykle neonemocní.

Zanesení koronavirů (stejně jako jakékoliv jiné infekce) do velkého společenství koček zvláště v přeplněných útulcích nebo domácnostech, kde nelze vyloučit stres, může být katastrofou s dramatickým průběhem. Většinou končí úhynem všech zvířat a vzhledem k promoření prostředí vede k neúměrným nákladům na asanaci prostředí před osídlením novými kočkami. Někdy ani obvyklá doba karantény nevyloučí možnost přenosu, protože některé kočky bez příznaků nebo s malými a nespecifickými příznaky mohou být přenašeči koronavirů.

Léčba

Léčba již nemocných koček není úspěšná, lze dočasně omezovat některé příznaky, specifická léčba dosud neexistuje. Pokud je vysloveno podezření nebo i potvrzeno onemocnění FIP, je nutno nejen postižené zvíře, ale všechny kočky, které byly dosud chovány společně, izolovat od dalších koček, aby nedošlo k šíření onemocnění. Je nutno uvážit, nakolik je majitel schopen zajistit izolaci zvířat a jak dalece progrese onemocnění narušuje pohodu a omezuje život kočky.

Prevence

Prevencí může být vakcinace zdravých koček, u kterých nebyly zjištěny protilátky. V současné době je k dispozici vakcína, která se aplikuje vkapáváním do nosu. Vytvoří imunitu proti koronavirům, ale nelze vyloučit onemocnění při mutaci koronaviru.

Vzhledem k rozpakům, které může vyvolat ne vždy zcela jednoznačně negativní FIP test u koček bez příznaků onemocnění, nelze hned propadat panice. Podle zpráv z výzkumů se sice jedná o nákazu koronaviry, ale není zde typický průběh onemocnění FIP, a pak je sporné, jestli průkaz koronavirů je také průkazem infekční peritonitidy V tom případě je vhodné kočky dočasně izolovat (nezúčastňovat se výstav, nekrýt cizí ani vlastní kočky, omezit kontakty s chovateli koček). Nezbytná je rutinní dezinfekce kočičích prostor, misek a záchodků, snižuje se tím aktivita viru i možnost přenosu. V časovém odstupu (měsíce) je vhodné opakování testu.

Infekční peritonitis není nové onemocnění, jen se mu vzhledem k prohlubování diagnostiky věnuje větší, často až neúměrná pozornost. Je zcela zbytečné propadat hysterii a snažit se zlikvidovat chov koček, kde se u jednoho jedince, třeba už dávno nežijícího v tomto společenství, zjistil pozitivní test. Mnohdy při diagnostické nejistotě je použita FIP jako „úniková“ diagnóza. Pokud by se všechny kočky s pozitivním testem na koronaviry měly vyřadit z chovu (nebo i ze života?), zlikvidovali bychom určitě víc než polovinu koček. Negativní výsledek testu u nakupovaného kotěte neznamená, že za určitou dobu nebude nález pozitivní, aniž by kočka onemocněla. Také úhyn nakoupeného kotěte na FIP neznamená, že chov původního majitele je pomořen a chovatel prodal nemocné zvíře. Nejdůležitějším faktorem majícím vliv na možný rozvoj koronavirové infekce až do formy FIP je stres a strádání kočky a následné oslabení obranyschopnosti organismu.

Silná, nestresovaná kočka chovaná v odpovídajícím prostředí, dostatečně krmená vhodným plnohodnotným krmivem, adekvátní počet koček žijících v rodině s dobrou péčí, úměrné zatížení koček (i výstavami!) a nerozmnožování koček, v jejichž rodině (krevní linii) se FIP vyskytla, je základní podmínkou omezení možnosti vzniku onemocnění. U chovných a výstavních koček lze doporučit vakcinaci, ale jen po předchozím negativním testu.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře