Poklady z přírody 53 – Měsíček lékařský

Další fotografie (2)

Měsíček lékařský (Calendula officinalis L.) z řádu hvězdnicotvaré (Asterales), čeledi hvězdnicovité (Asteraceae), podčeledi Asteroideae, rodu měsíček (Calendula) je další pokladem, který nám příroda dává. Zkrášluje záhony i vázy, podstatné je, že se používá jako léčivá rostlina. Chovatelům krém z ní připravený zjemní ruce, ale může pomoct i chované drůbeži. Jméno rodu Calendula pochází z latinského názvu calendae, což znamená „první den v měsíci“. Měsíček lékařský, anglicky pot mangold, je často zaměňován s jinými druhy, které jsou označované stejně, ale patří k jiným rodům. Jde např. o aksamitník – afrikán.

Výskyt

Měsíček lékařský pochází pravděpodobně z jižní Evropy a Orientu. Dlouhá doba pěstování může zkreslit určení místa původu. Rozšířený je ve všech teplejších oblastech mírného pásu. U nás se pěstuje jako letnička.

Charakteristika

Měsíček zahradní je trvalka, která se v chladnějších oblastech pěstuje jako letnička. Vzpřímené, bohatě větvené lodyhy měsíčku lékařského vyrůstají z vřetenovitého kořene a dosahují výšky 70 i 80 cm. Podlouhlé kopinaté listy bývají 5–17 cm dlouhé, uspořádány jsou spirálovitě. Obě strany listové čepele jsou chlupaté, okraje zpravidla celistvé, u některých odrůd zvlněné nebo mírně zubaté.

Kvete již dva měsíce po výsevu, zpravidla od června do září. Úbory květů mívají v průměru až 8 cm, pěstují se v různých odstínech žluté a oranžové barvy, vyšlechtěny jsou i plnokvěté odrůdy. Například odrůda Sloha má květy sytě oranžové, Jane Hormony a Sun Glos zářivě žluté, Lemon kvete světle žlutě, Orange Prince a Růžové překvapení mají dvě řady okvětních lístků, vnitřní jsou tmavší, dvě řady okvětních lístků má i odrůda Chrysantha kvetoucí žlutě. 0,5–1 cm velká semena měsíčku mají tvar srpu.

Trocha historie

Měsíček zahradní používaly starověké kultury v Řecku, Římě, na Středním východě, v severní Africe i v Indii. Staří křesťané jej pokládali na sochy Panny Marie a nazvali ji Mary's Gold – – odtud pochází anglický název marigold. Také ve starověké Indii patřil k nejposvátnějším květinám, byl zaplétán do girland, kterými se zdobily svaté sochy.

Měsíček byl používán jako léčivá rostlina i k barvení látek a potravin. Připravovaly se z něj kosmetické přípravky a oleje chránící pokožku. V německé lidové medicíně se používal jako lék na rány a pupínky.

Mnohé z původního využití přetrvává dodnes. Můžeme z něj připravit nálev, mast, čaj, koupel i tinkturu. Moderní farmakologické studie rostlin naznačují, že extrakty z měsíčku mají antivirové, antigenotoxické (zabraňuje poškození geonomu a tím vzniku nádorů) a protizánětlivé vlastnosti. Při testech in vitro vykazoval metanolový extrakt měsíčku antibakteriální aktivitu a extrakty v metanolu a etanolu měly fungicidní účinky.

Měsíček má také adstringentní, tzn. svíravé, stahující účinky, podobně jako např. tanin z čaje nebo sůl stříbra, jejichž látky reagují s bílkovinami povrchových vrstev tkáně a tím vzniká zahuštěná membrána bránící šíření infekce a zánětu. Tyto látky také stahují cévy a snižují vyměšování. Svým působením tak usnadňují hojení.

Měsíček pomáhá při zánětech, bolesti i kožních problémech. Měsíčkový olej nebo mast se doporučuje na popáleniny, omrzliny, řezné rány a další drobná kožní poranění, uvádí se i použití na křečové žíly, pohmožděniny a bércové vředy. Popisovány jsou významné účinky použití měsíčkového oleje při hojení jizev po operaci. Účinný je i pro omezení svědění a vzniku zánětu.

V kosmetice slouží ke zjemnění a zvláčnění pokožky. Příprava oleje není složitá: čistá nádoba, ideálně sklenice, se do poloviny naplní sušenými okvětními lístky nebo květy měsíčku. Ty se zalijí olivovým, mandlovým nebo slunečnicovým olejem. Sklenice se umístí na několik hodin do horké vodní lázně.

Z několika květů nebo okvětních lístků měsíčku si můžete připravit energizující bylinnou lázeň nebo je přidat do mýdla.

Vnitřně, zpravidla v podobě čaje, se používá k pročištění organismu, potlačení přetrvávajících infekcí, dále podporuje krevní oběh a snižuje krevní tlak, zmírňuje záněty sliznic trávicího ústrojí a v ústech, podporuje tvorbu žluči. Doporučuje se také při horečce. Zklidňuje nejen kůži, ale také sliznice, dá se použít při hemoroidech, podporuje menstruaci. Podporuje imunitní systém, a proto se doporučuje jako prevence onemocnění užívat v zimním období.

Sušené rozemleté květy se používaly jako náhražka šafránu. Měsíček byl také nazýván šafránem chudých lidí. Během středověku byla běžná polévka z měsíčku.

I dnes se měsíček používá k barvení potravin, např. krémů nebo másla, ale také polévek, je vhodný do dušeného masa i při přípravě drůbeže. Okvětní lístky se uplatní do salátů nebo na ozdobení pokrmů. Měsíček je také součástí čajových směsí. Použít se dají i listy měsíčku. Přiložené na škrábance a mělké řezné rány urychlují jejich hojení. Dokážou také zabránit infekci.

Jako okrasná rostlina se měsíček používá pro výsadbu na záhony, pěstovat se dá i v květináčích. Vhodný je k řezu, květinové dekorace zkrášlí čerstvý i sušený. Ti, kdo si tuto bylinku oblíbili, uvádějí, že zklidňuje ducha a povznáší emoce.

Měsíček by se neměl používat v průběhu těhotenství. Nedoporučuje se jej podávat ani březím zvířatům.

Co rostlina obsahuje?

Okvětní lístky a pyl měsíčku obsahují triterpenoidní estery a karotenoidy flavoxanthin a auroxanthin, které jsou antioxidanty i zdrojem žlutooranžového zbarvení. Zajímavé je i zastoupení flavonolových glykosidů, triterpenových oligoglykosidů, glyceridů triterpenu oleananového typu a saponinů.

Karotenoidy obsahují i listy a stonky. Zastoupen je lutein (80 %), zeaxantin (5 %) a beta–karoten. Z dalších významných látek jsou to saponiny, pryskyřice a éterické oleje.

Pěstování

Rostlinám se daří v propustné hlinitopísčité půdě dobře zásobené živinami. Nevhodné jsou zamokřené půdy. Pro pěstování vybíráme slunná místa, poroste i v polostínu.

Semena se vysévají na jaře nebo v létě, u nás zpravidla v březnu až v květnu. Doporučuje se semena dávat po 4–5 do hnízd ve sponu 30×40 cm nebo do řádků vzdálených od sebe 40–50 cm, mezi rostlinami by měla být vzdálenost 20 cm.

Po odkvětu je vhodné rostliny seříznout asi 15 cm nad zemí. Seříznuté rostliny dorostou a znovu vykvetou.

V průběhu růstu je potřeba dát pozor na škůdce – zejména slimáky a výskyt plísní.

Sběr

Sbírají se květy na začátku kvetení. Ideální je sbírat za slunečného dne, ráno, hned jak oschne rosa. Sbírat se dají i mladé listy.

Zpracování

Květy je možné sušit nebo macerovat v oleji. Listy se suší ve stínu.

Sušené květy i listy se doporučuje skladovat v dobře uzavřených skleněných nádobách nebo plastových sáčcích umístěných ve stínu.

Využití pro drůbež

Květy měsíčku lze přimíchat do krmení pro drůbež. Uvádí se, že zvyšuje snášku. Díky obsahu beta–karotenu budou při podávání měsíčku žloutky krásně oranžové. Potvrzeny byly také účinky k odpuzování hmyzu.

Odvar z měsíčku je možné použít v podobě spreje pro případ kožních onemocnění, poranění nebo proti čmelíkům. Pro přípravu odvaru z měsíčku použijte asi 1 lžíci sušených lístků a jeden šálek vroucí vody. Nechte louhovat přibližně 15 minut. Odvar může být podáván také vnitřně.

Profesor Elie Barbour a členové AUB Nature and Conservation Centre zkoumali potenciální využití měsíčku lékařského při očkování drůbeže proti virům. Ve velkochovech je velmi časově náročná injekční aplikace vakcíny, navíc se drůbež vystavuje stresu. Aplikace postřikem nebo prostřednictvím pitné vody umožňuje hromadné očkování, v tomto případě musí být ale virus živý. Vznikají nežádoucí vedlejší účinky, např. respirační záněty a snížení tělesné hmotnosti. Právě aplikace měsíčku lékařského tyto nežádoucí účinky dokáže zmírnit.

Zkoumány byly také účinky měsíčku proti bakteriálním infekcím u brojlerů, např. Escherichia coli, Staphylococcus aureus, Salmonella enteritidis. Podávání extraktu měsíčku ale nepřineslo požadované výsledky.

Pro další druhy

Rostlinami měsíčku se živí larvy některých druhů motýlů, např. můry – můra zelená (Mamestra brassicae), osenice kopřivová (Naenia typica), osenice šťovíková (Noctua pronuba), osenice černé C (Xestia c–nigrum).

Odvar nebo mast z měsíčku lze použít i na poranění jiných druhů zvířat, např. koček.

Další fotografie k článku

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

26.5.2018 22:11

Přínosný text

Jen dodám, že když budeme začínat s pěstováním, semena jsou drahá. Pokud to necháme do zimy růst, semena spadnou na zem, nenusíme zjara vysévat, měsíčky bujně porostou jako plevel, stačí protrhat.

Jediné negativum je plíseň starých lodyh, proto to doporučené seřezávání.

Chovám hlavně okrasné ptactvo a listy i květy krájím do míchanic a nezralé plody jsou pochorkou všem od pěnkavovitých po papoušky..

Mgr. Otakar Německý