Onemocnění zažívacího aparátu koček

Onemocnění zažívacího aparátu koček
Onemocnění zažívacího aparátu koček
Onemocnění zažívacího aparátu koček
Obsah

Nejčastějším příznakem poruch trávicího aparátu je zvracení, vrhnutí obsahu žaludku. Je to obranná reakce organizmu na pozření nevhodného krmiva nebo přílišného množství krmiva. Jednorázové není příznakem choroby. Při opakovaném zvracení nutno zpozornět, dobře si prohlédnout zvratky. Může to být regurgitace- vyzvracení polknutého sousta nebo zvracení žaludečního obsahu, natráveného nebo nenatráveného. Pokud je příčinou dietní chyba, stav se upraví při změně krmiva na vhodnější. Opakované zvracení i po úpravě krmení může být závažné a je nutné vyšetření veterinářem. Některé kočky matky (hlavně volně žijící) nosí koťatům, která přestávají kojit a která začínají přijímat pevnou stravu „předpřipravené“ krmivo. Rozkousaná spolknutá sousta regurgitují a předkládají potomkům.

Cizí těleso v jícnu se u koček zjišťuje spíše výjimečně, protože kočky obecně přijímají krmivo pomalu, bez hltání. Problémem může být zvláště u koťat a hravých koček cizí těleso – stvol trávy, dlouhá nit, vlákno vlny -průběžně uvízlé v jícnu bez možnosti posunu dopředu nebo zpět. Příznaky nejsou příliš specifické, nadavování a kašel. Diagnóza i terapie je možná pouze v narkóze endoskopem.

Rozšíření jícnu a jícnové výdutě mohou být následkem zaškrcení vadně vyvinuté srdeční cévy. Kotě krátce po nakrmení všechno krmivo nebo jeho část nenatrávené vyzvrací a opět se ho snaží přijmout. Pro mléko a tekutiny může být jícen dostatečně průchozí. Tato vada se většinou projeví u koťat, která začínají přijímat tuhou potravu. Operace je velmi náročná a výsledek problematický. Jsou známy případy, kdy po půl až roce, mnohokrát denně podávaného krmiva, zvlášť mechanicky upraveného, se stav natolik zlepšil, že umožňoval kočce život.

Torze žaludku – otočení (častější u psů) se u koček prakticky nevyskytuje. Zauzlení střev, střevní neprůchodnost, z jakékoliv příčiny se projeví jako náhlá silná bolestivost provázená napětím břišní stěny. Kočka se odmítá pohybovat a při manipulaci nebo dotyku naříká. Pokud chirurgický zákrok není proveden ve velmi krátkém čase (hodiny), kočka uhyne. Naštěstí tyto případy se u koček objevují méně často než u psů.

Vředy, eroze žaludeční a střevní, stejně tak jako nádorové bujení jsou obtížně diagnostikovatelné, méně rentgenem, lépe endoskopicky. Příznakem je střídavé nechutenství, průjmy, také pojídání velmi aromatického nebo nefyziologického krmiva. Mohou vzniknout jako následek podávání kořeněné potravy (zbytky ze stolu), krmných doplňků a vitaminů s prošlou záruční dobou nebo nevhodných léčiv. Perforující vředy žaludku nebo dvanácterníku, vedoucí k uhynutí kočky, mohou vzniknout po podání i malého množství preparátu, obsahující kyselinu acetylsalicylovou (acylpyrin, aspirin…). Léčení je problematické, dlouhodobé a ne vždy úspěšné.

Průjem nejčastěji vzniká jako následek dietní chyby-nevhodného krmiva. Některé kočky nedokážou trávit mléko, vždy z něj mají průjem. Překvašené ve formě jogurtu nebo tvarohu nedělá problém. Vždy při výskytu řídké, páchnoucí, časté stolice je nutno nejprve zjistit příčinu a tu odstranit. Pro zklidnění střev je vhodná hladovka, ale ne delší než 24 hodin s trvale dostupnou vodou. Když se stav do druhého dne upraví, možno podávat  krmivo na které je kočka zvyklá v malém množství a častěji. Pokud není známa příčina a průjem stále trvá, je návštěva veterináře nezbytná.

Zácpa se projevuje jako opakované úporné tlačení na stolici. Někdy vypadne malý tuhý bobek, někdy odchází z konečníku jen páchnoucí tekutina. Zpočátku, pokud ucpání střeva není rozsáhlé, pokud je možno vyloučit cizí těleso a není narušen celkový zdravotní stav, lze krmivem, které způsobí zřídnutí stolice, kočce pomoci. Tím může bát smetana, syrová játra, syrová slezina. Podávání projímadel bez zjištění rozsahu ucpání střeva může vést k závažným až smrtelným následkům. Některé kočky, zvláště línější, málo pohyblivé a staré mohou trpět chronickými zácpami.  Vyskytuje se to ale i u čilých siamských a orientálních koček pokud málo pijí. Prevencí je vlhké krmivo (kapsičky, konzervy) nebo syrové (přemražené) maso, namleté a naředěné vodou. S línými kočkami je zapotřebí si hrát a tím je donutit k pohybu.

Zánět pobřišnice, pokud nejde o specifické infekční onemocnění (FIP), je nejčastěji vyvoláván prostupem parazitů (škrkavek) ze střeva a zanesením infekce. Také při proděravění střeva cizím tělesem, potratech a porodech nebo při chronickém zánětu střev nebo zácpě může vzniknout i zánět pobřišnice. Většinou dochází k tvorbě výpotku a zvětšení objemu břicha. Včasná léčba může kočce zachránit život.

Kýla bývá nejčastěji vrozená pupeční, méně často tříselná. Většinou nebývá velkého rozsahu a neomezuje kočce životní funkce. Vrozené kýly je vhodné chirurgicky reparovat, kýly stěny břišní vzniklé po úrazu nutné. Kočky s vrozenou kýlou je nevhodné (zakázané) používat k chovu, protože i malá kýla u rodičů (nebo prarodičů) může vést k rození koťat s otevřenou dutinou břišní neslučitelnou s životem. U výstavních zvířat nebo kýly stěny břišní vzniklé po úrazu je nutno chirurgicky reparovat. Často se majitelé domnívají, že kočka má kýlu, ale je to imitováno nadměrným ukládáním měkkého tuku v podbřiší, zvláště u obézních zvířat a u britských koček.

Zánět jater probíhá jako akutní nebo chronický. Dochází k nedostatečné činnosti jaterní tkáně jako hlavního detoxikačního orgánu, k jejímu zvrhnutí nebo tukové infiltraci. Příčinou jsou bakteriální, rostlinné nebo chemické jedy nebo toxické produkty látkové výměny. Vzhledem k tomu, že kočky mají nízké detoxikační schopnosti, jsou na působení i malých množství jedů velmi citlivé, zánět jater a jaterní nedostatečnost je velmi častým onemocněním. Zvláště citlivá jsou koťata do 16 týdnů stáří, protože dosud nemají dostatečně vyvinut metabolizmus a exkreci škodlivých látek.

Poškození jater se projevuje malátností, nevolností, nechutenstvím, zvracením, průjmem, případně žloutenkou. Může být komplikováno postižením nervového aparátu a často překračuje v lipidózu (tukovou degeneraci) jater. Pokud není adekvátní léčba, poměrně rychle dochází k rozrušení metabolizmu, které končí smrtí.

Lipidóza jater je onemocnění středního věku koček. Častěji vzniká jako následek jiného onemocnění, cukrovky, zánětu slinivky břišní, chronických onemocnění ledvin, nádorových onemocnění, infekčních chorob, poruše činnosti štítné žlázy, nedostatku vitaminu B 12. Může vzniknout po déletrvajícím nechutenství nebo rychlém úbytku na váze (nevhodná dieta), často jsou postiženy obézní zvířata – kočky. Mimo obecných příznaků poškození jater se projevuje také výraznou mentální otupělostí, sníženou pohyblivostí, poleháváním, zvětšením břicha a prohnutím páteře. Preventivně je nutno udržovat kočky v optimální váze, pokud je kočka obézní, redukce váhy může být maximálně 1,5 % váhy týdně ( šestikilová kočka maximálně 90 gramů týdně), nevystavovat kočky zbytečným stresům a zavčas odborně léčit případná i banální onemocnění.

Nádory jater jsou převážně zhoubné, buď primární nebo metastatické z mléčné žlázy nebo ze střev. Zatím nebyla ověřena cytostatika, která by u koček působila více pozitivně než negativně.

Postižení žlučníku není příliš časté, projevuje se nechutenstvím, depresí, zvracením, bolestivostí břicha, případně i žloutenkou. Může doprovázet jiná onemocnění a ustupuje s jejich léčbou. Žlučové kameny se obvykle neprojeví narušením zdravotního stavu a jsou spíše náhodným pitevním nálezem.

Slinivka břišní bývá postižena akutním zánětem, který se projevuje urputným zvracením a průjmy. Trus bývá světlé okrové barvy, hlenovité nebo kitovité konsistence. Při akutní nekróze pankreatu projevuje kočka enormní bolesti. Léčba je značně komplikovaná, problematická a ne vždy úspěšná. Příčinou může být i jednorázové podání nevhodného krmiva ve větším množství, zvláště čokolády nebo pamlsků neurčených pro kočky.

Koprofágie je fyziologické je požírání trusu koťat kojící matkou. Často se k tomuto úkonu (čistění a masírování koťat) připojí další členové kočičího společenství a to kočky, kocouři i kastráti. Vlastní nebo cizí trus mohou kočky požírat při absolutním hladovění, při poruše žláz s vnitřní sekrecí, poruše vstřebávání živin nebo při nadměrné žravosti. Oproti psům se tento problém u koček vyskytuje jen zřídka.

 

Nejúčinnější prevencí poruch trávení je optimální krmení. Na trhu je nepřeberné množství krmiv pro kočky, granule, kapsičky, konzervy. Jsou určeny pro věkové skupiny- koťata, dospělí, senioři,  podle zátěže- kojící, aktivní, kastrované nebo venkovní kočky. Je vhodné si všimnout složení toho kterého krmiva. Velmi levná krmiva mívají mizivý podíl živočišných bílkovin- masa. Také kočky nejsou ochotné přijímat jakékoliv krmivo, nutno vyzkoušet, co jim chutná. Mnozí prodejci dávají malé vzorečky k ochutnání. Pro nemocné kočky jsou speciální diety u veterinářů.

 

 

 

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (5x):

1
2
3
4
5

Autor textu MVDr. Květa Mahelková
Autor fotografií zdroj: Shutterstock

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře