Chováte quartera? - 1.díl

Jedním z importovaných plemen do České republiky je i americký Quarter Horse. O quarterech můžete číst na stránkách našeho časopisu pravidelně. Tato rubrika je určena zejména chovatelům, kteří se již chovem quarterů zabývají nebo by se mu rádi v budoucnu věnovali.
Všichni velmi dobře víme, že chov koní byl, je a pravděpodobně stále bude poměrně nákladnou finanční záležitostí. Chov amerického quartera je v našich podmínkách o to složitější, že plemenná kniha je vedena mimo území České republiky. Veškeré záležitosti spojené s chovem je tedy třeba řešit s americkou asociací American Quarter Horse Association, zkráceně AQHA, která vznikla v roce 1940 a jejímž cílem je zejména shromažďování, zaznamenávání a uchovávání rodokmenů koní plemene Quarter Horse. Jak celá asociace, tak samotná registrace koní a realizace konkrétních změn či doplňků se děje podle platných pravidel, které je třeba znát a respektovat.

Základním posláním AQHA je tedy vedení plemenné knihy a registru quarterů. Ovšem veškeré aktivity související s registrem asociace se dějí za úplatu. Výše úplaty je závislá na tom, zda žadatel žádající o určitou změnu je členem AQHA či nikoliv. Členové asociace požívají samozřejmě určitých členských výhod, které spočívají především v nižších poplatcích za provedení konkrétního úkonu asociací. Členství v asociaci je dobrovolné. Přihlásit se může každý, kdo o členství požádá a zašle členský poplatek na příslušné období. Členství může být 12-měsíční, 36-měsíční nebo životní.
Kromě koní plemene Quarter Horse mohou být v registru vedeni koně i jiných chovatelských organizací. Jde o koně v evidenci Jockey clubů, tedy plnokrevné koně. V evidenci mohou být jak plnokrevné klisny, které pak následně mohou být připouštěny hřebci QH, tak plnokrevní hřebci, kteří mohou připouštět klisny plemene QH.
Poprvé přijde chovatel do styku s AQHA ve chvíli, kdy si pořídí koně vedeného v jejich registru. Může jít o quartera i plnokrevníka. Jakoukoli změnu v osobě majitele koně je třeba neprodleně hlásit asociaci prostřednictvím předepsaného formuláře “Transfer report”. A tehdy se nový chovatel rozhoduje, zda vstoupí jako člen do asociace (uhradí příslušný členský příspěvek) a bude požívat členských výhod (což znamená nižší náklady na registraci koně a případné provádění změn v budoucnu) nebo vyhodnotí situaci tak, že do asociace nevstoupí.

Chovatel (majitel) koně má vůči asociaci řadu oznamovacích povinností souvisejících s plemenitbou. Například základní povinností majitele chovného hřebce je oznámit asociaci, kolik klisen a jakým způsobem hřebec připustil v připouštěcí sezóně a uhradit příslušný správní poplatek, a to nejpozději do 30. listopadu běžného kalendářního roku. Základní povinností majitele chovné klisny registrované asociací je požádat o registraci narozeného hříběte a opět uhradit příslušný poplatek. Jak můžete vidět v níže uvedeném přehledu, výše poplatku za registraci hříběte je přímo závislá na jeho věku. Čím mladší hříbě registrujete, tím je poplatek nižší a naopak. V souvislosti s registrací hříběte existuje celá řada dílčích problémů, o nichž budeme hovořit později.
Zajímavostí týkající se registru AQHA je, že asociace nemá jediný registr, tzv. plemennou knihu (jak bývá zvykem v případě evidence jiných plemen). Asociace vede dva registry: - hlavní a dodatkový, tzv. Appendix. A zde bychom se měli chvíli zastavit a zabývat se tím, co to pro běžného chovatele znamená.
V hlavním registru jsou evidováni koně v souladu s obecnými podmínkami registrace AQHA. Zde jsou registrováni koně, jejichž oba rodiče jsou quarteři a není důvod, pro který by měli být vedeni v dodatkovém registru. Důvodem, pro který koně nemusí být zařazeni do hlavního registru jsou genetické nedostatky, určité defekty koní či příbuzenské křížení atd.

Dodatkový registr je poměrně specifickou záležitostí. V dodatkovém registru jsou vedeni hřebci, klisny a valaši do 48 měsíců věku, u nichž je jeden z rodičů veden v hlavním registru AQHA a druhý je veden v evidenci jiné organizace (Jockey Club). Jde tedy o hříbě ze spojení quarter x plnokrevník. Kůň, který je starší 48 měsíců, může být převeden do hlavního registru poté, co byl geneticky testován a splnil požadavky týkající se registrace (poznámka: jestliže geneticky testujete hříbě, oba jeho rodiče musí být nebo v minulosti byli geneticky testováni).
V dodatkovém registru jsou rovněž evidována hříbata, u kterých byl (v době připouštění) jeden rodič nebo oba rodiče mladší 48 měsíců. Samozřejmě nezáleží na tom zda jde o hříbata, jejichž oba rodiče jsou quarteři, nebo zda jeden z rodičů byl plnokrevník.
A konečně v dodatkovém registru jsou evidována hříbata, jejichž oba rodiče jsou vedeni v dodatkovém registru.
Ve všech těchto shora uvedených případech je možné (a běžně se uskutečňuje) převést koně z dodatkového registru do hlavního. Takový koník se může účastnit všech soutěží pořádaných asociací, požívá všech práv jako kůň vedený v hlavním registru až na jediné. Není považován za rovnoprávného partnera v chovu. Samozřejmě, že i kůň v Appendixu může připouštět nebo být připuštěn, jeho potomci však budou vedeni vždy jen v dodatkovém registru. AQHA tedy umožňuje převod koně z dodatkového registru do hlavního. Tento převod je ale spojen s výdaji chovatele. Správní poplatek v případě chovatele - člena AQHA činí za hřebce USD 100, za klisnu USD 50 a valacha USD 25. Chovatel - nečlen AQHA zaplatí více, a to za hřebce USD 130, za klisnu USD 80 a valacha USD 55. Jak můžete vidět, poplatky za převod z dodatkové do hlavního registru výrazně převyšují registrační poplatky za evidenci hříběte. Poté, co je kůň převeden z dodatkového registru do hlavního, požívá zcela stejných výhod jako ostatní quarteři vedení v hlavním registru.
Na závěr našeho úvodního povídání o quarterech bychom se měli zmínit o koních, kteří nejsou vhodnými kandidáty k registraci. Jde zejména o potomky klisen, které jsou chovány na pastvinách společně s hřebci a které by mohly být exponované více než jedním hřebcem přiměřeného věku (tedy hřebci staršími více než 48 měsíců) a nelze bezpečně prokázat paternitu.
Dalším kandidátem nevhodným k registraci je kůň s nadměrným množstvím bílých odznaků. Množství bílých odznaků se posuzuje na hlavě, předních a zadních končetinách (viz obrázek 1 a 2). Jestliže si například vybíráte vhodného hřebce pro vaši klisnu, která má velké množství bílých odznaků -- má lucernu (pokrývá celé čelo a nos, často i některé oko) a má všechny čtyři nohy přes půl předloktí (bérce) bílé, hledejte takového hřebce, majícího co možná nejméně bílých odznaků. V opačném případě je velmi pravděpodobné, že hříbě nebude vhodné k registraci. Jak víme, AQHA uznává pouze čisté, nesmíšené barvy.

I zde však existuje výjimka, kterou asociace označuje jako tzv. Non-Breeding Stock. Zde jsou registrováni quarteři s nadměrným množstvím bílých odznaků, kteří nejsou určeni k další reprodukci. Non-Breeding Stock vznikl na žádost (a v podstatě nátlak) majitelů těchto “barevnějších” quarterů, pro které je registrace jejich “barevných” quarterů více či méně prestižní záležitostí. Jako Non-Breeding Stock jsou registrováni pouze valaši a klisny, kteří neslouží k plemenitbě.
Do registru nejsou zaevidováni koně, kteří mají bílé odznaky nebo charakteristické znaky koní plemen Paint, Appaloosa, Pinto (poznámka: Pinto není konkrétní plemeno, je to výraz pro jakéhokoliv strakatého koně) nebo jsou-li albíni. U albínů se posuzují následující tři charakteristické znaky: světlá nebo růžová pokožka, bílé nebo krémové chlupy na těle, namodralé oči.
 

(převzato z časopisu Český reiner)