Malá encyklopedie nemocí koní: I

Infekční anémie koní (infekční chudokrevnost koní)

Průběh nemoci
Zpočátku jsou koně unavení, malátní, snižuje se jejich výkonnost, mohou také hubnout, přestože mají stále stejnou chuť ke žrádlu. Stav koní se může na krátkou dobu zlepšit, aby se zase opakovaně zhoršil. Může se stát, že postižený kůň náhle uhyne.
Akutní, těžký záchvat:
Provází ho vysoká horečka nad 40 °C, svalová slabost, nejistá chůze a třesení, sliznice jsou načervenalé nebo mírně nažloutlé, někdy lze vidět krváceniny. Zvyšuje se tepová frekvence a na srdci lze někdy zjistit šelesty. Za několik dní je možné pozorovat výraznou chudokrevnost.
Středně těžký záchvat:
Koně hubnou, přestože stále mají chuť do žrádla. Horečka je delší, nižší, chudokrevnost výrazná.
Chronický průběh:
Takto postižení koně jsou nápadní unavení, hubnou a mají různě výraznou chudokrevnost. Může být postižen i mozek, kdy koně jsou apatičtí a mají závratě, mohou se u nich objevit obrny a krváceniny.

Jak nemoc poznat
Veterinář při podezření na infekční anémii (AIE) nechá vyšetřit krev, mimo jiné i na přítomnost protilátek nebo přímo na průkaz původce.
Léčba a další opatření
AIE nelze účinně léčit. Podezřelého koně je nutné izolovat od ostatních koní, vše, co s ním přišlo do styku důkladně vydezinfikovat nebo zničit. Infekci je třeba nahlásit na veterinární správu a řídit se jejími pokyny. Pokud chceme koně převážet přes okres nebo se s ním účastnit hromadných akcí, musí mít negativní výsledek sérologického vyšetření na AIE, který se zapisuje do jeho očkovacího průkazu.

Infekční arteritida koní

Opět se jedná o virové onemocnění koní.
Infekce se přenáší přímým kontaktem a kapénkovou infekcí, naštěstí málo postižených koní kašle, takže se onemocnění mezi koňmi nešíří tak rychle, jako například chřipka. Virus se může přenášet i spermatem a bodavým hmyzem.
Onemocnění se projevuje v typických případech horečkou, otoky sliznic a podkoží, které vznikají následkem poškození cév, především malých tepen. Tento virus může vyvolat i aborty. Některá zvířata však nemusejí onemocnět, jiná sice v sobě nosí virus, ale žádné příznaky nemoci se u nich nepozorují. Obvykle se však zvířata projevují výrazným nechutenstvím, horečkou až 42 °C, otupělostí. Otékají jejich spojivky, koně trpí vodnatým až hlenovitým výtokem z nosu, v mezinoží a na spodní straně hrudníku můžeme pozorovat otoky. Nateklé mohou být i šlachové pochvy. Někdy mohou být postižené plíce, častěji se však u nemocných koní objevuje zácpa a kolika, která později přechází do průjmu.

Jak onemocnění poznat
Veterinář nemá s poznáním nemoci lehký úkol, protože příznaky mohou znamenat spoustu další nemocí a poruch. Proto je třeba provést pro potvrzení infekční arteritidy sérologické vyšetření krve a to aspoň dvakrát.

Léčba a další opatření
Jako jiná virová onemocnění nelze ani infekční arteritidu léčit, lze pouze mírnit příznaky (průjem, zánět spojivky apod.). Tato nákaza je u nás také povinná hlášení. Koně musí být v absolutním klidu a je třeba se řídit pokyny veterinární správy, aby se zabránilo dalšímu rozšiřování infekce. Přísně je třeba toto onemocnění sledovat u chovných zvířat, především u plemeníků.
Přestože existuje živá vakcína, není její používání rozšířené všude, především z obav před „zvrhnutím“ této vakcíny.