Malá encyklopedie nemocí koní: L

Lámavost srsti (trichorrhexis nodosa)

Jedná se o onemocnění převážně dlouhých chlupů (žíní), které začíná tím, že se na chlupu vytvoří uzlíky. V tomto místě se chlup odlomí a jeho zbytek zůstane štětečkovitě rozštěpený.

Příčinou bývají
– mechanické vlivy (přílišná péče o srst, hrubé kartáčování a česání) i
– chemické vlivy (odtučňování srsti častým mytím šampony a jinými čistícími prostředky).
– Zatím nebylo potvrzeno, že by se vzniku tohoto onemocnění podílely viry, baktérie nebo plísně.
– Je možné, že u postiženého koně jsou tyto chlupy méněcenné následkem nedostatku prvků ve výživě nebo
– poruchami látkové přeměny.

Projevy
Na chlupech se objevují šedobílé uzlíky, v jejichž místě je chlup rozvlákněný a láme se.

Situaci lze řešit
pouze tak, že se ostříhá postižená srst a upraví se chyby, kterých se ošetřovatel nebo majitel dopouštěl v péči o ni. Je třeba zvážit dezinfekci pro případ, že by se na onemocnění podílely infekční činitelé, vhodné je zdezinfikovat také čištění na koně.

Laminitis

Toto onemocnění (lépe řečeno syndrom) je u nás známo také pod názvem schvácení kopyt. Přestože se projevuje onemocněním kopytní škáry, jedná se vlastně o celkové onemocnění organismu.
Postižena bývají většinou obě přední kopyta, někdy všechna čtyři, výjimečně je postiženo pouze jedno kopyto. Onemocnět může jakýkoli kůň, ale nejnáchylnější jsou poníci, jednak proto, že krmení těchto malých koní bývá často nesprávné, a také je možné, že poníci mají trochu odlišný mechanismus látkové přeměny.

Příčiny laminitidy
mohou být různé, snad na výjimky však souvisí nepřímo nebo přímo s krmivem, jeho množstvím nebo kvalitou či s poruchami zažívání. Ke schvácení může dojít
– při nadměrném příjmu energeticky bohatého krmiva a jeho nedostatečnému spalování během fyzické práce,
– následkem intoxikace léky i v průběhu či po odeznění různých onemocnění (infekčních, kolikových, zadržení lůžka apod.).

Princip vzniku laminitidy
Jedná se vždy o zvýšení množství produktů vzniklých rozpadem bílkovin v krvi, které vyvolají vylučování látek, jež ovlivňují zužování či rozšiřování cév (vazoaktivní mediátory). Následkem toho dochází ke zúžení vlásečnic v kopytní škáře a tedy i ke snížení jejího prokrvování. Konečným následkem je její nedokrvení (ischémie) a odúmrť (nekróza). Tím dojde k poškození membrán vlásečnic, ze kterých vystoupí tekutina mezi lístky škáry a způsobí jejich otok. Ischémie, nekróza i otok jsou velice bolestivé. Navíc způsobí, že se rohové lístky kopytního pouzdra odpojí od lístků kopytní škáry a tím se uvolní zavěšení kopytní kosti, která tak může rotovat špičkou dolů nebo celá poklesnout k chodidlu. Výsledkem může být nekróza chodidla i špičky kosti a následně buď perforace chodidla nebo úplné vyzutí kopyta.

Jak se projevuje

Protože laminitis je celkové onemocnění, projeví se narušením celkového zdravotního stavu: zvýšením tělesné teploty, dechové i tepové frekvence, kůň se potí, trpí nechutenstvím a je neklidný, což se může podobat kolice. Charakteristické však bývají postoje koně i jeho silné kulhání při chůzi, v těžkých případech si kůň lehne a pak se jen obtížně postaví. Při chůzi kůň došlapuje nejdříve na patky, ve stoje odlehčuje špičky postižených končetin. Pokud bychom šáhli na prstní tepny nad nebo pod spěnkovým kloubem, cítili bychom výrazné pulzace. Postižená kopyta jsou teplá.

První pomoc

To, zda se kůň vyléčí a zda následky laminitidy budou minimální, závisí na tom, za jak dlouho dostane první pomoc a za jak dlouho bude zahájena jeho odborná léčba. Při pokusech bylo zjištěno, že kopytní kost může poklesnou už za 12 hodin po nástupu prvních příznaků! Proto je třeba ihned jednat, jakmile jen máte podezření na laminitidu.

Je třeba ihned odstranit příčinu (krmení, podávané léky, zadržené lůžko atd.). Koně je třeba dát do velkého boxu hluboce a měkce nastlaného, nejlépe pískem či pilinami, lze zvážit postavení kopyt do vody na delší dobu. Je dobré ihned sejmout podkovy nebo aspoň vytáhnout přední podkováky. Chodidlo je vhodné vyplnit roličkami obinadel a jedno obinadlo dát ještě napříč pod střelku a obvazem je tam upevnit. Kůň tak bude stát pouze na střelkách a patkách, špičky kopyt budou „ve vzduchu“, čímž se odlehčí tahu zavěšené kopytní kosti na kopytní stěnu. Ihned je třeba zavolat veterináře, který určí další postup léčby, spočívající v podávání léků, tekutin i v úpravě kopyta. Správně by měl také rentgenologicky zkontrolovat stav kopytní kosti.

Laryngitis

Jedná se o zánět hrtanu, který může mít různé příčiny:
– podráždění vdechnutými částečkami (např. prach),
– chemikáliemi (plyny – čpavek atd.),
– alergeny,
– infekce (např. časné stádium chřipky, infekce herpesviry aj.).
Laryngitida je často provázená záněty okolní tkáně: hltanu, nosní dutiny a průdušnice.

Podle průběhu a příznaků rozlišujeme laryngitidu:
– Akutní: Silný, krátký a často záchvatovitý suchý kašel, pokud je postižený i hltan, kašel může být vlhčí. Kašel lze snadno vyvolat tlakem na hrtan, ale koně kašlou i spontánně především při krmení nebo při přechodu na studený vzduch. Pokud je postižený hrtan také výrazně oteklý, kůň může mít problémy s dýcháním. Pokud se jedná o infekci, koně mívají zvýšenou teplotu.
– Chronickou: Příznaky jsou velmi nenápadné, nápadný je pouze kašel, který je suchý a drsný, který lze vyvolat tlakem na hrtan. Bolestivost hrtanu ustupuje.

Vyšetření
Veterinář by měl poznat laryngitidu už z klinických příznaků, potvrdit ji může endoskopicky. Je třeba dávat pozor na to, že laryngitidu často provází i zánět průdušek! Mnohem složitější může být zjištění příčiny laryngitidy a její odstranění.

První pomoc
Pokud kůň trpí akutní laryngitidou, je v první řadě třeba odstranit dráždivé prvky z jeho okolí, zajistit koni čerstvý vzduch a dostatečný klid, dokud úplně nepřestane kašlat. Léky je třeba nasadit pouze v těžkých případech nebo u chronické laryngitidy.

Leptospiróza

Tato infekce se s určitými rozdíly vyskytuje na celém světě. Původcem je baktérie Leptospira interrogans, která má velké množství další typů. Leptospiróza je vážným onemocněním u některých domácích zvířat, u koní je její význam podstatně menší.

Nakažení
Baktérie velice často přežívají v různém prostředí, ale i v různých živočiších, kteří slouží jako jejich rezervoárové, od nichž se mohou koně nakazit (např. potkani, polní hlodavci, skot, prasata) – například prostřednictvím jejich moči, znečištěnou vodou, krmivem, zelenými rostlinami apod.). Leptospiry se do organismu mohou dostat i skrze drobná poranění v kůži.

Podle příznaků můžeme rozlišit několik forem leptospirózy:
1. Latentní infekce – je nejčastější formou leptospirózy u koní, kdy nejsou zjevné žádné příznaky onemocnění, pouze se v krvi zvýší titr protilátek proti této baktérii.
2. Těžká horečkovitá infekce se žloutenkou – často končí i smrtí. U koní je to velmi vzácná forma, projeví se spíš u slabých novorozených hříbat.
3. Aborty (potraty) – může k nim dojít u latentně nemocné klisny v pozdním stádiu březosti. Patří také k poměrně časté formě leptospirózy u koní.
4. Periodický zánět oka (měsíční slepota) – dává se do souvislosti s leptospirózou, protože u takto nemocných koní byl prokázán v krvi často zvýšený titr protilátek proti leptospirám. Protilátky se přitom dají prokázat také v očním moku. Vše je však trochu složitější a leptospiry nejsou zřejmým původcem tohoto onemocnění, protože řada koní postižených měsíční slepotou nemá v sobě žádné protilátky proti leptospirám, naopak zdraví koně mohou mít v krvi jejich titr zvýšený.
Jak zjistit leptospirózu
Onemocnění leptospirózou se nejsnáze prokáže sérologicky, kdy se v krvi koně hledají protilátky proti této baktérii v určitém množství.

Léčba
Léčba antibiotiky bývá úspěšná pouze v prvních stádiích, jinak musí veterinář volit terapii podle toho, v jakém stavu se kůň nachází a jaké jsou příznaky této nemoci.

Letní ekzém

Jedná se o alergický ekzém, který se objevuje především během léta (odtud název), omezuje se na horní části těla a příčinou je bodavý hmyz, konkrétně komáři druhu Culicoides spec. Je zajímavé, že na Islandu tito komáři nežijí a letní ekzém je tam neznámým pojmem.

Příznaky
Následkem popíchání však onemocní pouze někteří koně, což je pro alergické reakce typické. Záleží na individuální vnímavosti a genetickém vybavení koně. Postižené bývají především horní části těla: Hříva, kohoutek a kořen ocasu, méně často boky a břicho. Ekzém se začíná projevovat svěděním. Samotný ekzém se dále projeví tvorbou pupínků, z nichž vytéká vodnatá tekutina. Ta vyschne, slepuje srst a tvoří krusty. Koně se úporně škrábou, následkem čehož si lámou srst a žíně, způsobují si drobná poranění kůže a vpravují do nich baktérie. Ty potom vyvolávají další změny, jako např. hnisavé záněty, tvorbu abscesů.
Onemocnění obvykle s příchodem chladnějších podzimních dní samo odezní, aby se další rok vrátilo. Může se stát, že po několika letech na postižených místech kůže zhrubne, ztmavne a olysá. S přibývajícím věkem mohou příznaky slábnout, což může být následek slábnoucí imunity.
Toto onemocnění lze celkem dobře rozpoznat od jiných (plísně, svrab, kopřivka, akné apod.), protože jsou postiženi jen někteří koně, ekzém se vyskytuje v létě v případě přítomnosti hmyzu a je na typických místech.

Co dělat
Citliví koně by měli být chráněni před komáry. Ideální je přestěhovat je na léto někam, kde tito komáři nejsou. Není-li to možné, je třeba používat účinné repelenty, sítě, koně pouštět na pastvinu jen v noci apod.
Veterinář, ještě před sezónou komárů, může provést léčebnou kúru spočívající v aplikaci kortikoidů a dermatologických přípravků.

Luxace pately

Tento odborný název znamená v překladu vykloubení čéšky, ale myslí se tím změna její polohy vůči kolennímu kloubu. Čéška se může přesouvat směrem nahoru, šikmo nahoru a ven a směrem ven.

1. Pokud se přesune nahoru, stává se tak při pohybu kolena mírně dovnitř. Čéška v této poloze zůstane fixována a kloub musí být natažený. Tento mechanismus bývá normální při stání pánevní končetiny, aby nemusely „pracovat“ hýžďové svaly. Poté natahovač čéšku „sundá“ zpět do její polohy. Následkem slabé svaloviny natahovačů (špatný výživný stav koně), špatných postojů končetin nebo zanedbané péče o kopyta či nesprávného kování může ale dojít k narušení celého mechanismu, takže čéška zůstane v horní poloze na chvíli nebo na delší dobu zafixovaná a končetina musí být natažená v koleni. Postiženi bývají spíš menší koně či poníci. Tento stav je nejvýraznější v kroku a ze ho vyvolat například přešlapováním koně v boxe, chozením v kruhu nebo couváním. V klusu je tato luxace méně výrazné, kůň jakoby chodí ztuhle. Pokud zůstane čéška v horní poloze, lze ji vrátit zpět zacouváním koně nebo musí člověk pomoct i rukou.

2. Pokud se čéška při pohybu kolene posouvá nesprávně nahoru a ven, je tento posun doprovázen charakteristickým zvukem. Příčinou je pravděpodobně vadná stavba kolenního kloubu. Protože čéška se pohybuje napříč přes hřebeny kostních kladek, vybrušuje do chrupavek rýhy a časem v koleni vzniká artróza. Postižený kloub se neustále roztahuje a naplňuje se tekutinou. Postiženi bývají poníci nebo chladnokrevní koně.

3. Vzácněji se čéška přesune směrem ven. Postižená jsou obě kolena a z plemen se nejčastěji vyskytuje u hříbat šetlandských poníků. U nich se čéška po porodu nenachází na svém místě. Hříbě má problém se postavit, pokud se mu to podaří, není schopno natáhnout pánevní končetiny.

Ve všech případech je třeba situaci řešit operativně, aby se dosáhlo trvalé nápravy.

Lymská borelióza

Je to infekce zvířat i lidí, která je rozšířená po celém světě. Původcem je baktérie Borrelia burgdorferi a – jak jistě všichni ví – přenášejí ji klíšťata.

Příznaky
Průběh onemocnění u zvířat se teoreticky popisuje podobně, jako u člověka. První příznaky jsou změny na kůži, které však lze v srsti snadno přehlédnout, potom jsou to projevy onemocnění kloubů a nakonec postižení nervového systému.
Může se však stát, že koně mají v sobě protilátky proti boréliím, a přesto nevykazují žádné příznaky. U koní je to poměrně častý případ. Někteří koně mohou být postiženi obrnou, otečou jim klouby, končetiny, dojde ke schvácení kopyt, mají horečku a jsou apatičtí, vyvinou se u nich neurologické poruchy (obrna ocasu, zánět mozku, poruchy pohybu, např. ataxie).

Průkaz nemoci
Pokud chceme potvrdit, že se jedná skutečně o lymskou boreliózu, je třeba vyšetřit krevní sérum na protilátky. To však není vždy průkazné, protože v oblastech, kde se nacházejí nakažená klíšťata, má velké procento koní protilátky v krvi a přesto tato zvířata nejsou nemocná.

Co dělat
Rozhodně je při podezření třeba volat veterináře, který vyšetří krev, provede i celkové a neurologické vyšetření a nasadí léčbu, spočívající v první řadě z podávání antibiotik.