Anglický plnokrevník

Anglický plnokrevník
Další doménou plnokrevníků jsou steeplechase dostihy.
Bělka Sixteen je dvojnásobnou vítězkou Velké pardubické.
Hlava je rovná, suchá, ušlechtilá.
Tito koně byli vyšlechtěni k rychlosti.
Ušlechtilý kůň středního obdélníkového rámce.
Jejich krok je plochý a dlouhý.
Darsalam bodoval i v prestižních zahraničních rovinových dostizích.
Angličtí plnokrevníci byli vyšlechtěni pro rovinové dostihy.
Obsah
  1. Historie
  2. Plemenná kniha
  3. Standard plemene a využití
  4. Dostihy

Ušlechtilí koně cválají po dostihovém oválu nebo překonávají překážkovou dráhu, v sedlech jsou žokeji v pestrobarevných dresech. Napětí, vzrušení, sázky, pády i prohry – to všechno se nám jistě vybaví, když se řekne anglický plnokrevník – kůň vyšlechtěný pro rychlost.

Historie

Na Britských ostrovech se koně chovali od nepaměti, jak dokládají zápisky Caesarovy, a byli to koně mnoha různých plemen. V 16. a 17. století se však šlechta stále častěji začínala bavit závody, které zpočátku byly spíše živelnou záležitostí. Velkého rozmachu dosáhly za Jindřicha VIII., kdy se koně chovali v královských stájích v Hamptoncourtu. Koně italští a španělští se nejprve křížili s koňmi domácího chovu. Tito koně se účastnili různých závodů, kterým přihlížel král a jeho družina, a proto se postupně pro tato klání vžíval pojem „sport králů“. Jednotlivá města začala pořádat dostihy, jejichž konání se někdy protáhlo i na několik dní, a tak vznikly tzv. meetingy. Pravidelně je navštěvovala také Jindřichova dcera Alžběta I., která jim sice zpočátku nijak neholdovala, ale nakonec jim zcela propadla. Král Jakub I., nástupce Alžběty I., v roce 1605 objevil ideální místo pro dostihovou dráhu – pláně poblíž Newmarketu a nechal zde vybudovat dostihové středisko. V jeho šlépějích pokračoval i syn Karel I., za jeho vlády se postupně vžil pro dostihy pojem turf – původně označoval povrchovou půdu s kořínky travnatého koberce dostihové dráhy. Později však obsáhnul vše kolem dostihů – hřebčíny, dostihy, trénink, sázky … V průběhu dostihů král také přijímal význačné hosty a sám byl štědrým dárcem cen pro vítěze. Za Karla II. přibylo dalších dvanáct závodních drah, sám král se dostihů s velkým elánem účastnil. Stále více si však uvědomoval potřebu vyšlechtit koně specializované pro rychlý cval po dráze. Proto vyslal sira Johna Fenwicka, aby nakupoval orientální koně, kteří vynikali rychlostí i jako zušlechťovatelé jiných plemen. Ten přivezl celé stádo arabských klisen časem nazývané „Royal mares“ – „Královské klisny“. Za zakladatele plnokrevného chovu však považujeme tři orientální hřebce, kterými byli Byerley Turc, Darley Arabian a Godolphin Barb. Byerley Turc byl pravděpodobně turkmenský hřebec ukořistěný kapitánem Byerleyem při obléhání Vídně v tureckém táboře. Hnědáka Darley Arabiana získal lord Thomas Darley od šejka výměnou za zbraně, jméno tohoto hřebce se nyní objevuje téměř ve třech čtvrtinách hřebčích linií. Tmavý hnědák Godolphin Barb pocházel z Maroka, byl to pravděpodobně berber a jeho osud by vydal na dobrodružný román. Do Evropy se dostal jako dar marockého sultána Ludvíku XV. Zřejmě kvůli problematickému charakteru byl prodán a skončil jako tažný kůň u obchodníka s vodou a jen málokdo by v něm odhadl původního ušlechtilého koně. Přes anglického handlíře se dostal do Anglie a po různých peripetiích skončil v hřebčíně lorda Godolphina jako prubíř - tedy hřebec, který zkouší klisny, zda jsou ochotné k páření. Jednou hlavní plemeník Hobglobin odmítl připustit klisnu Roxanu, proto k ní podkoní tajně přivedl Godolphin Barba. Z tohoto spojení se narodil Lath, vynikající dostihový hřebec třicátých let 18. století. Opovrhovanému hřebci se konečně dostalo uznání i kvalitních klisen. Z potomků těchto tří hřebců a původních 137 klisen (z nichž dodnes žije 43 rodin) vzniklo nové plemeno vyšlechtěné pro rychlost – anglický plnokrevník.

Plemenná kniha

V roce 1791 byl vydán první svazek knihy „General Stud Book“ (plemenné knihy anglického plnokrevníka) od Jamese Weatherbyho, v ní jsou zapsáni všichni koně až do roku 1709, kteří vynikli při dostizích a v chovu. Tato kniha byla uzavřena roku 1803, což znamená, že do ní mohou být zapsáni pouze koně s prokázaným původem sahajícím až k prvnímu dílu GSB. Od 19. století se chov anglického plnokrevníka začal šířit i do jiných zemí, avšak všechny plemenné knihy navazují na GSB. Plnokrevná hříbata však není možné pojmenovat bez toho, aby jméno nebylo schváleno a zaregistrováno Jockey clubem. Jméno hříběte musí začínat písmenem shodným s počátečním písmenem jména matky a musí odpovídat podmínkám stanoveným Mezinárodní dohodou o chovu a dostizích. Tak např. vynikající steepler Železník měl matku Želatinu a otce Zigeunersohna. Slavná jména se nesmějí opakovat, popřípadě až po uplynutí několika let.

Standard plemene a využití

Anglický plnokrevník je šlechtěn výhradně pro dostihovou výkonnost a je to harmonický kůň s variabilnější tělesnou stavbou. (KVH se pohybuje mezi 155 až 165 cm.) Hlava je ušlechtilá, rovná, krk štíhlý, svalnatý, většinou nízko nasazený, na který navazuje dlouhý svalnatý kohoutek. Hřbet je dlouhý, záď je skloněná svalnatá, hruď klenutá (poskytuje dostatečný prostor pro srdce a plíce), trup delší klenutý. Nohy jsou dlouhé a šikmé, fundament suchý s prostornými klouby a menšími pevnými kopyty. Barvou převažují hnědáci a ryzáci, vraníci a bělouši jsou vzácnější. Jsou to vrcholoví sportovci, kteří vyžadují adekvátní péči, jsou citliví na podmínky chovu a obvykle nemohou být celoročně venku. Klasickým využitím anglického plnokrevníka jsou dostihy (ať již rovinové nebo překážkové), méně často je vídáme na parkurech či na drezurách. Při správném tréninku se mohou účastnit závodů endurance (vytrvalost) a nacházejí také uplatnění jako rekreační koně. V teplokrevném chovu se používají pro dodání rychlosti a temperamentu.

Dostihy

Od dnešních anglických plnokrevníků očekáváme rychle vyspívající hříbata, která se obsedají již v roce a půl a ve dvou letech začínají závodit. Dostihy jsou rozděleny do několika kategorií, které prověří plnokrevníky všech výkonnostních typů. Sprinteři (či letouni) nejlépe běhají na vzdálenost 1 000 až 1 300 m, mílařům vyhovují vzdálenosti od 1 400 m do 1 850 m, vytrvalci potřebují dostih na 2 400 m a delší. Vrchol dostihové kariéry přichází pro tříleté koně, kteří se mohou pokusit uspět v klasických dostizích - nejvýznamnějších chovatelských zkouškách a získat Trojkorunu. Trojkorunu tvoří tři náročné dostihy. V ČR se jako první běží Velká jarní cena na 1 600 m, která se u nás běhá v květnu a kůň při ní musí prokázat, že je letoun. Na konci června se běží dostih zvaný Modrá stuha neboli České derby, nejcennější dostih pro koně, jezdce i trenéra. Dostih je dlouhý 2 400 m a kůň musí prokázat vytrvalecké vlohy. Na konci září se koná poslední část Trojkoruny - Sait Leger, supervytrvalecký dostih na 2 800 m. Tyto tři dostihy jsou od roku 2006 přístupné i valachům. Dalšími dvěma klasickými dostihy je ještě Jarní cena klisen (duben) a Oaks (dříve Memoriál Ing. B. Tichoty), vítězství v nich je také velmi ceněno. V těchto pěti dostizích nesou všichni koně stejného pohlaví stejnou hmotnost, klisny mají v dostizích, ve kterých běží společně s hřebci a valachy úlevu 1,5 kg. Ovšem málokterému koni se podaří udržet si po celou sezónu formu a zdraví, natož uspět na tolika různě dlouhých drahách, a prokázat tak svoji univerzálnost. Rovinové i překážkové dostihy se vypisují v pěti kategoriích, nejslabší je kategorie „V“, nejvýkonnější koně běhají kategorii „I“. Ve světě se běhají prestižní dostihy, které jsou vždy chovatelskou, společenskou i sportovní událostí. V Evropě jmenujme francouzskou Prix de'l Arc de Triomphe (Cenu vítězného oblouku), v Anglii King George VI and Queen Elizabeth, v Německu Preis von Europe, v USA je to prestižní dostih Washington D.C. International v Laurel Parku, v Austrálii Melbourne Cup. V současné době se běhá nejbohatší dostih světa v Dubaji – World Cup s dotací 10 milionů dolarů. Turf zkrátka dobyl svět a již není jen výsadou šlechty a králů, ale miliónů obyčejných lidí.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře