Sám sobě trenérem – 19. část
Pochopitelně pokud budeme vycházet z toho, že máme co do činění s koněm jako živočišným druhem, určitě najdeme něco, co lze považovat za obecně platná fakta, jako jsou například zásady krmení, ošetřování a celkově welfare koní. Jenže … I tady musíme přihlížet například k plemenné příslušnosti, věku či způsobu využívání koně. Například pokud budeme krmit stejně poníka i plnokrevníka, jednomu můžeme ubližovat tím, že bude nezdravě tloustnout, zatímco druhý bude strádat hladem. Pokud tedy chceme pro konkrétního koně to nejlepší, musíme vždy přihlížet k jeho specifikům a neaplikovat jen slepě to, co funguje u jiného koně. Je nutné přihlížet k historii koně, čím vším si prošel, jaký je jeho současný fyzický i psychický stav, co se u něj osvědčuje, s čím mívá problémy. To platí nejen pro zajištění základních potřeb koní, ale i pro jejich výcvik.
Přitom právě způsob držení koně má velký vliv na to, jakým způsobem se bude kůň chovat k člověku, k ostatním koním i sám k sobě. U některých koní se mohou ve špatném prostředí vyvinout až sebedestruktivní projevy, jako je kousání do vlastních nohou a plecí, nebo jiné zlozvyky, které koně poškozují, jako například hodinaření. Koně, kteří byli v mládí drženi v izolaci, nebo i pouze stráví několik let s jediným jiným koněm, mohou mít velký problém nejen s komunikací s ostatními koňmi a začleněním do stáda, ale také v chování vůči lidem.
Mladí koně, kteří nemají možnost se po koňsku vyřádit s vrstevníky, mohou zkoušet při manipulaci s nimi pro člověka nepřijatelné hry. To platí zejména u mladých hřebců, jejichž bojové hry vypadají velmi nebezpečně. Koně při nich s agresivním výrazem útočí jeden na druhého zuby i kopyty, kopou a vzpínají se, aby po chvilce stáli opět v klidu vedle sebe a koukali, kde najít co dobrého k jídlu. Přitom málokdy z takového soupeření vzejde horší poranění než drobný škrábanec. Během těchto her se mladíci vycvičí nejen v umění boje, ale prověří si i vlastní fyzickou zdatnost a naučí se ustoupit, když prohrávají, naučí se respektovat gesta druhého koně, ale v případě vítězství i přijmout kapitulaci druhého bojovníka. K takové užitečné lekci do života potřebují koně dostatečně velký prostor, aby mohl slabší ustoupit, a v případě potřeby se třeba i na čas vzdálit z dohledu silnějšího protivníka, pokud by hra přerostla v boj. Na to je potřeba myslet i v situaci, kdy potřebujeme začlenit nového jedince do stáda. Čím mladší kůň, tím snazší bývá jeho umístění do nového stáda, protože hříbata se chovají vůči starším koním podřízeně a ti vůči nim nevystupují tak tvrdě, jako by se chovali k dospělému jedinci. Problém může být u hříbat, která vyrůstají pouze mezi svými vrstevníky. V takovém nepřirozeném uskupení koní chybí dospělec, který by nevhodné chování mládeže korigoval, a namísto získání zdravé pokory nabude nejsilnější jedinec dojmu, že je mu ve stádě vše dovoleno. I na takové detaily je potřeba myslet, když uvažujeme, kde je původ případného problému v chování koně. Mladý kůň, který nemá jasno v tom, že se k člověku nesmí chovat jako ke koni, může zkoušet bojové hry i vůči člověku. Tato situace je vždy nebezpečná a je potřeba, aby koni nevhodnost jeho chování vysvětlil člověk, který vůči koni nebude postupovat s agresí, ale přitom dokáže být ve svém chování efektivní a spravedlivý.
Abychom dokázali řešit problematické chování koní, je potřeba znát co nejvíc informací o tom, kde takové chování má původ, a řešit problém s ohledem na příčiny vzniku. Je potřeba se naučit rozlišovat příčiny a důsledky. Nesoustředit se pouze na odstraňování důsledků, ale hlavně na odstraňování původu problému. Mnoho problémů v chování koní souvisí s nerespektováním jejich potřeb, a i když nemůžeme změnit minulost, jako je například špatný odchov, můžeme s přihlédnutím k minulosti řešit aktuální potřeby koně a umožnit mu co nejlepší podmínky k životu, které se následně odrazí i v jeho chování.
Za celou dobu, co se pohybuji kolem koní, se setkávám s majiteli hřebců, kteří v těchto zvířatech vidí nevyzpytatelná, zlá, agresivní zvířata, která nemohou být ve společnosti jiných koní. Oproti tomu mám zkušenost s hřebci, kteří žijí ve stádě, a to jak ve variantě plemeník spolu s několika klisnami, tak i samostatná skupina hřebců nebo valachů s hřebci. Je pozoruhodné, jak odlišným způsobem se chovají v přítomnosti jiných koní hřebci samotáři a hřebci ze stáda, a jejich chování je také odlišné vůči lidem. Hřebec navyklý na fyzický kontakt s ostatními koňmi se snáz naučí podřizovat člověku a přijímat svou roli ve vzájemném vztahu než kůň, pro nějž je člověk jediným společníkem. Zdaleka ne ve všech stájích jsou však vhodné podmínky pro držení hřebců a v mnoha stájích stále panuje názor, že hřebce není možné pouštět do ohrad s ostatními koňmi, někde pouští hřebce do výběhu pouze samotného na kratší dobu a někde dokonce zcela odpírají hřebcům výběhy. Pak si musí majitel takového koně rozmyslet, zda je nutné nechat hřebce hřebcem, nebo mu umožnit být po kastraci více koněm tím, že mu umožní být součástí stáda. Nemysleme si však, že kastrace zcela změní chování hřebce vůči lidem i ostatním koním. Pokud kůň s oblibou proháněl ostatní koně jako hřebec, pravděpodobně bude ve svém chování pokračovat i jako valach, jen jej nebudou tolik hnát do tohoto chování hormony.
Útočné chování vůči ostatním koním se však zdaleka netýká jen hřebců a valachů, u kobyl je to kolikrát ještě výraznější. Klisny si žárlivě střeží své postavení ve stádě a v případě, že do stáda přichází nová klisna, i ta nejslabší má snahu ji zahánět, než si nově příchozí získá své odpovídající místo v hierarchii stáda.
Při hledání vhodných postupů pro práci s koňmi je dobré znát, na jaké pozici ve stádě se konkrétní jedinec nachází, a podle toho volit způsob komunikace s koněm. Nízko postavení jedinci bývají velmi citliví na nátlak, dobře se mu podřizují, ale psychicky jej špatně snáší, zatímco pro výše postavené koně může být stejná míra tlaku dobře branou výzvou ke hře. Kritériem vhodnosti metod práce s jednotlivými koňmi pro mě je, jak se dokáže kůň v průběhu této práce uvolnit a přitom se soustředit na člověka. Dobrá znalost koně a okolností je tedy nutnou podmínkou pro správnou volbu výcvikové metody.
