Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Sám sobě trenérem – 24. část
Sdílet:

Sám sobě trenérem – 24. část

Koně
Výcvik
V minulém díle jsme se zabývali strachem a únavou jezdce, které brání jeho uvolnění. Dalšími faktory jsou nedostatky jezdecké i fyzické - jednoduše nelze sedět na koni uvolněně, pokud je tělo neuvolněné již před jízdou.

Uvolnění 2
Jezdectví je sport a málokterý sportovec by začal svůj výkon tvořit bez rozcvičky. Většina jezdců vám řekne, že na začátku lekce máte uvolnit svého koně, avšak i jezdec potřebuje zahřát a protáhnout své svaly. Zejména pokud na koňském hřbetě nesedíte každý den, budete potřebovat připravit na jízdu svaly, které nejsou na takové pohyby zvyklé.


Před ježděním je možné si dát krátkou rozcvičku na protažení zkrácených svalů a jejich zahřátí, a protože samo ježdění svaly specificky zaměstná, po nasednutí na koně v první části lekce uvolňovat a protahovat nejen koně, ale i sebe.


Lekci bychom měli vždy přizpůsobit svým jezdeckým schopnostem, s přihlédnutím k aktuálnímu fyzickému stavu. Pro nerozhýbaného člověka, který není zvyklý jezdit, může být i 30 minut na koni v kroku fyzicky namáhavé natolik, že ho z toho bude bolet tělo, protože půjde svým těžištěm mimo pohyb koně a neustálé snahy těla dorovnat pohyby koně budou na necvičeném těle znát. To by si měli uvědomovat zejména cvičitelé a lidé půjčující koně začátečníkům, aby případné zájemce o jezdectví neodrazovali zbytečnými negativními zážitky z první lekce na koni.


Někdy se stane i člověku, který má již jezdecké zkušenosti, že se na koni zkrátka „nemůže usadit“ kvůli svým zkráceným svalům. Zejména pro lidi, kteří tráví hodně času u počítače nebo za volantem, může být usazení do sedla problém, i když mají již zažité dobré jezdecké návyky.


První pomocí při snaze o uvolnění je narovnání se v zádech. Když se páteř narovná, člověk se napřímí, zvedne hlavu a posune ramena dozadu, umožní tím tělu se skutečně uvolnit. Vzpomeňte si přitom na obrazy s portréty vznešených dam, které vydržely nehnutě sedět v elegantní vzpřímené pozici. Podobně je potřeba se posadit na koně, abyste na něm bez potíží vydrželi jet třeba i několik hodin bez zbytečné únavy. Tělo je stavěno na vzpřímenou pozici a odchylky od ní způsobují, že se tělo zablokuje při zbytečné námaze vynakládané na držení něčeho, co může být volně zavěšeno. Kulatá záda tedy nejsou tou pravou „uvolněnou“ pozicí, naopak uvolnění brání.


Narovnaný sed má vliv i na nohy, ale nemůže sám o sobě povolit jejich stažené svaly. Uvolněné nohy jezdce by měly být schopny se spustit hluboko dolů a končit ve stejné výšce (či spíše hloubce). Když si na začátku lekce jezdec nastavuje délku třmenů podle svých nohou, může přitom odhalit vlastní křivost, pokud mu vycházejí třmeny na různé délce. (Někdy nemusejí čísla dírek na třmenových řemenech souhlasit, třmenový řemen může být vytahaný z nasedání přes třmen, zejména na levé straně koně. Tomuto lze zabránit buď občasnou výměnou pravého a levého řemenu, pokud to konstrukce sedla dovolí, nebo střídavým nasedáním z pravé a levé strany, což je sice proti zažitému vojenskému protokolu, ale koni ani jezdci to nikterak neubližuje, spíš naopak.) Zatuhlost jezdce se může projevit i tím, že mu připadne jeho obvyklá délka třmenů nepohodlná. V tom případě je možné dočasně změnit (zpravidla zkrátit) délku třmenových řemenů o jednu nebo dvě dírky, aby bylo jezdci pohodlné na koni sedět, což mu pomůže se na koni usadit, a po chvíli zkusit třmeny opět prodloužit, až se nohy jezdce při jízdě postupně uvolní. Je to lepší varianta než nutit jezdce sedět ihned v nepohodlné pozici, která sice navenek vypadá lépe, ale jezdce příliš namáhá, protože únava patří k překážkám uvolnění.


Podobně se mohou nohy uvolnit při jízdě bez třmenů. I v tomto případě však platí, že by jízda neměla trvat příliš dlouho, aby se jezdec neunavil a nevzbudil se v něm tak naopak pocit, že nemá své tělo pod kontrolou a tudíž by mohl snáz spadnout. Únava tak jezdci brání sedět uvolněně v rovnováze a spíš vede k tomu, že se jezdec začne na koni křečovitě držet nohama. Jízdu bez třmenů je ale více než vhodné vložit na chvíli v momentě, kdy se chystáme si třmeny prodloužit.


Při uvolňování jezdce hraje velkou roli i kůň. Pokud je kůň neuvolněný, mívá nepohodlné chody a jezdci se špatně sedí, zejména v klusu a ve cvalu. Nemá tedy smysl začínajícího jezdce týrat jízdou na nepohodlném koni, ale nejprve jej naučit se uvolnit na koni pohodlném. Teprve až je jezdec schopen se uvolnit, je schopen začít koně aktivně jezdit a náležitě na něj působit. Pak může přesednout na neuvolněného koně, kterému bude schopen svou jízdou přispět k uvolnění.

.

Autor textu: Jana Bílková
Autor fotografií zdroj: Jana Bílková
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru