Sám sobě trenérem – 30. část

Na učení koně zpříjemňováním žádoucího chování a znepříjemňováním nežádoucího chování je nejdůležitějším okamžikem chvíle, kdy se příjemný nebo nepříjemný pocit dostaví, tedy musí být okamžitou reakcí jezdce na chování koně, aby si jej kůň se svým chováním spojil.

Preventivní represe
Lidé mívají někdy snahu koně trestat za jeho chování. Naprostým nesmyslem je odložený trest, nebo preventivní represe. Už jste někdy byli svědky toho, že kůň se choval nějak nepřístojně, a jezdec sesedl, došel si pro bičík, nasedl a pár mu jich fláknul, dřív než kůň stihl cokoliv udělat? Nebo že měl člověk s koněm problém při vedení na ruce, takže když se mu konečně podařilo koně dostrkat do boxu, odešel a po chvilce se vrátil s holí v ruce a koně seřezal? Já bohužel ano, a dokonce mi tito lidé byli dáváni za vzor, když jsem u koní začínala. Pro koně chování těchto lidí vyznívá zcela obráceně, než by člověk potřeboval. V prvním případě kůň vzdoruje jezdci, a je za to odměněn klidem, jezdec sesedl. Ukončení práce sesednutím je jeden s nejvýraznějších způsobů odejmutí tlaku, jezdec tím říká koni výrazné ANO. Kůň po chvíli nechá jezdce nasednout, a ten jej za to vyplatí bičem. Z hlediska koňské logiky je kůň v tu chvíli vyplacen bičem za to, že nechal jezdce usednout na svůj hřbet. Pokud se někdo snažil tohoto koně obsedat postupně, s velkou péčí věnovanou klidnému stání při nasedání, pak byla jeho práce tímto činem pošlapána.

Odložený trest
Ve druhém případě je kůň konfrontován se vztekem člověka, který cítí, že nemá u koně respekt. Tím, že koně seřeže, respekt ovšem nezíská, zato se kůň učí, že je možné očekávat útok od člověka, který do boxu vstupuje. Nedivme se pak, když kůň příště zaútočí jako první.

Při používání biče nebo jiných pomůcek bychom se nikdy neměli snížit k trestání koně, nebo vzteku vůči koni. Pokud je koni nějaké chování znepříjemňováno, měli bychom tak činit s vnitřním nastavením na to, že chceme tlak okamžitě odejmout ve chvíli, kdy se změní chování koně, a přitom oceníme i sebemenší náznak změny.

Bez tlaku
Odejmutí tlaku je pro koně významným signálem, že je jeho chování v pořádku. Ve chvíli odejmutí tlaku opadá z koně stres, nemusí se tolik soustředit, nastává chvilka relaxu.

Častý problém ve výcviku je, že člověk na koně tlačí, aniž by si to uvědomoval. Kůň tak nezažívá změnu stavu, kdy člověk na něj tlačí a kdy na něj netlačí, ale změnu, pouze kdy tlačí víc a kdy tlačí méně. Naučit se na koně soustavně netlačit vyžaduje od člověka, aby pracoval sám na sobě, kůň je mu v tom jen učitelem a pomocníkem. Jezdec se musí naučit vnímat, jak na něj kůň reaguje, a hledat příčiny, proč se kůň chová jinak, než by si člověk představoval.

Pro koně může být nátlakem přímý pohled, prudký pohyb, pozvednutí ruky, nebo například strach, únava, stres či špatná nálada, které člověk vyjadřuje svým držením těla. Proto by mělo být sebeovládání jednou z prvních věcí, kterou se má adept jezdeckého umění naučit, pokud chce dosáhnout úspěchu. Je to také jedním z důvodů, proč jsou koně vyhledávaným prostředkem relaxace. Pokud při práci s koňmi nezahodíte všechny starosti a nebude pro vás v tu chvíli v centru zájmu kůň, nebude vám to s koňmi dobře fungovat. K dosažení harmonie s koněm vede v první řadě cesta práce na sobě samém.