Holandský teplokrevník – KWPN

Další fotografie (7)

Toto poměrně mladé plemeno vzniklo – jak již název napovídá – v Holandsku. Cílem holandských chovatelů bylo vyšlechtění úspěšného sportovního koně, což se jim v relativně krátké době skutečně vydařilo. Holandští teplokrevníci jsou navíc atraktivní zjevem a získávají si stále větší popularitu.

Původ a historie

Holandský teplokrevník je ve své domovině i jinde ve světě též známý pod zkratkou KWPN (Koninklijk Warmbloed Pard Nederland). Chovatelé z Nizozemska však původně šlechtili dva typy teplokrevníků – pro zemědělské práce silné gröningenské koně, kteří měli mohutnou kostru a silnou svalnatou záď. Pro zápřah do kočáru pak využívali gelderlandské koně, kteří vynikali prostorným vznosným klusem. Když pak byla v polovině 50. let 20. století založena Dutch Warm Blood Society, změnil se chovatelský cíl – tím byl všestranný sportovní kůň. Vybrali proto nejlepší jedince z obou typů a korekci ponechali na anglickém plnokrevníkovi. Aby dosáhli vyšší sportovní výkonnosti, byli k chovu využiti i koně hannoverští, holštýni a selle francais, kteří sloužili k upevnění požadovaných znaků. Tvrdá selekce byla zaručena výkonnostními zkouškami, které podstupovali plemeníci, klisny měly zjednodušené výkonnostní zkoušky a dalším kritériem byly sportovní výkonnostní zkoušky. Tak bylo v roce 1960 oficiálně uznáno nové plemeno velmi ušlechtilých a poměrně harmonických koní středního až velkého rámce. Chov je pečlivě sledován Chovatelským svazem holandského teplokrevníka.

Popis plemene

Holandský teplokrevník má hlavu na první pohled odkazující na anglického plnokrevníka, někdy však může mít i poněkud hrubší rysy zděděné po gelderlandovi. Krk je dlouhý svalnatý, středně nasazený, kohoutek dlouhý, plec silná a svalnatá. Tělo je dobře stavěné, s masivní kostrou. Hřbet může být delší, záď je mohutná a dobře osvalená. Nohy jsou silné s plochými klouby, spěnky spíše delší, kopyta mají pevnou a pružnou rohovinu. Typické jsou pro něj prostorné a pružné chody, kterými boduje na drezurních obdélnících. Povoleny jsou všechny barvy, ale nejčastěji převládají hnědáci, ryzáci, méně často vraníci a bělouši. Celkově působí holandský teplokrevník jako silný, atletický a vyvážený kůň. KVH se pohybuje kolem 160 až 172 cm. Tito koně dospívají ve čtyřech až pěti letech, jejich temperament je vyrovnaný, jsou velmi pracovití a vynikají skokovou potencí. Řád plemenné knihy registruje tři typy koní – sportovní jezdecký, sportovní vozatajský a původní gelderlandský typ.

Využití

Holandští teplokrevníci jsou využitelní pro všechny disciplíny jezdeckého sportu. Vynikají jak v drezuře, tak ve skocích, vidět je můžeme i na soutěžích všestrannosti a ve vozatajských soutěžích. V Nizozemsku dbají chovatelé na vynikající charakter, všichni vybraní hřebci procházejí náročnými výkonnostními zkouškami, které zahrnují i posouzení charakteru, chování v boxu, krmitelnost či pracovitost. Z několika set tříletých hřebců tak do plemenitby může jen deset až dvanáct nejlepších jedinců. Tato přísná selekce se však osvědčila již u fríských koní, tudíž chovatelé vědí, co dělají a proč mají laťku nasazenou tak vysoko! U nás zatím mnoho těchto koní neuvidíme, ale jejich stoupající obliba je jistě dovede i na naše kolbiště.

Další fotografie k článku

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře