Koňský domácí lékař 1: Podlom
Koňský domácí lékař
Mnoho majitelů koní nemá za sebou začátky v různých jezdeckých oddílech, kde své bohaté zkušenosti předávali mladé generaci starší členové a trenéři. Nejednalo se pouze o zkušenosti jezdecké, ale i chovatelské a v neposlední řadě i zdravotní. Omladina mohla pomáhat při běžných i výjimečných veterinárních zákrocích, například ošetřování rány, léčba koliky či péče o kulhajícího koně; tak se učila, co lze u koní použít a jaký má která léčba či postup v konkrétním případě efekt. Mnoho současných majitelů nemá dostatečnou – a někdo dokonce žádnou – praxi u většího počtu cizích koní, takže ve chvíli, kdy jejich kůň onemocní, nejenže nevědí, co mají dělat, ale vlastně nemají často ani potuchu, že „taková nemoc vůbec existuje“.
Nový seriál se proto pokusí podat všem majitelům a spolumajitelům koní, ale i provozovatelům stájí, ošetřovatelům, jezdcům, prostě komukoli, kdo přijde s koňmi do styku, jasné a přehledné informace, co dělat v různých „veterinárních“ případech, jak řešit různé nehody, poškození, nemoci nebo příznaky. Je samozřejmé – přesto to musím zdůraznit – že rozhodně zdejší informace nemohou nahradit odbornou veterinární péči, proto je potřeba, aby si každý uvědomil, že v případě nejasností, nerozhodnosti nebo v závažnějších situacích je nutné vždy veterináře zavolat a řídit se jeho radami. Zdejší rady lze brát pouze jako doporučení, rozhodně se nejedná o jedinou pravdu a jediný a/nebo zaručený způsob vyřešení daného zdravotního problému. Nakonec to bude vždy pouze a jen osobní zkušenost, která udělá z „neználka“ člověka skutečně věci znalého.
Podlom
Podlom se sice většinou objevuje na zadní straně spěnky, ale může zasahovat i na patky kopyta, po stranách spěnky směrem dopředu nebo se šíří nahoru, na spěnkový kloub až holeň.
Samotné změny na kůži (léze) mohou být zcela nebolestivé, ale někdy koně svědí, což se často projevuje podupáváním a snahou si je drbat zuby (na předních spěnkách) nebo otírat druhou končetinou. Někdy jsou dokonce bolestivé a kůň se může velmi prudce bránit dotyku (kope ve chvíli, kdy na jeho končetinu někdo sáhne nebo se k ní jen přiblíží). Může ho bolet i pohyb, takže začne na postiženou končetinu kulhat, v klidu si ji odlehčovat.
Přestože se podlom většinou omezuje skutečně jen na kožní změny spěnky, stává se, že je pouhou součástí jiného onemocnění a pozorný člověk si pak může všimnout podobných nebo i jiných změn jinde po těle (například kožní změny na hlavě, hřbetě, bílých odznacích apod.). V jiných případech může být právě podlom začátkem dalších komplikací: zánět kůže se rozšíří do hlubších vrstev, čili do podkoží, nebo dokonce do šlachových pochev, mízních a krevních cév, korunky či jiných tkání. Způsobí pak otok celé spěnky, nálevky, růst změněné kopytní rohoviny, ale může se objevit i flegmóna (sloní noha), provázená dokonce horečkou, apatií (skleslost) a nechutenstvím koně.
Často si lidé podlomy spojují s pobytem koní v blátě. Není tomu ale tak vždy. Samotné bláto totiž zdravou kůži na končetinách nijak neohrozí; naopak podlomy se mohou objevovat i v létě či v období sucha, dokonce i u koní, kteří pobývají převážně v čistém boxu.
Jak je vidět, není podlom jako podlom, a je proto velmi těžké poradit jednu spolehlivou a účinnou léčbu. Někdy je totiž zjištění skutečné příčiny podlomu a tím pádem i výběr vhodné léčby doslova detektivní prací i pro odborníky. Však zvažte sami; podlom může být způsobený:
• různými bakteriemi, z nichž jsou nejčastější některé druhy stafylokoků, streptokoky nebo například dermatophilus; tyto podlomy mohou být dokonce infekční a koně se mohou mezi sebou nakazit nebo se kožní změny objevují i na jiných částech těla;
• kožními plísněmi a kvasinkami;
• parazity, nejčastěji končetinovým svrabem, který podobně jako kožní plísně a kvasinky postihuje rád končetiny kryté rousy;
• zraněním, například tzv. řezítková rána, kdy si kůň odře jemnou kůži spěnky o řetěz, provaz, lano apod.;
• fotodynamickými látkami, které se nacházejí v krvi a s ultrafialovým zářením uvolňují volné radikály poškozující krevní cévy nepigmentované kůže;
• alergickými a autoimunitními reakcemi;
• nádory
• a mnoha dalšími příčinami.
Z tohoto důvodu je vhodné, když si majitel dokáže odpovědět na následující otázky; je možné, že pravdivé odpovědi pomohou při případném rozhovoru s veterinářem v případech, že se jedná o komplikovanější situaci a domácí léčba ji nezvládne.
• Je postižena jen jedna spěnka nebo více spěnek nebo jsou podobné příznaky i na jiných částech těla? Může se jednat o onemocnění postihující i jiné části těla a je možné, že bude třeba ho řešit celkovou léčbou.
• Je postiženo více koní ve stáji? Může se jednat o infekci a bude třeba ji řešit v širším měřítku.
• Je postižená bílá spěnka? Může se jednat o fotodermatitidu a v tom případě bude jednak třeba koně nedávat na slunce, na pastvině vyhledat a odstranit rostliny obsahující fotodynamické látky, popřípadě řešit s veterinářem možné jaterní problémy koně.
• Je kromě ranek také oteklá končetina? Mohlo dojít k zánětu podkoží, šlachových pochev, či dokonce vznikla flegmóna a bude třeba podat celkové léky, aby se nemoc nešířila dál.
• Chová se kůň jinak (apatický, nežere, kulhá apod.)? Je dost možné, že příčina podlomu bude závažnější a bude potřeba rozsáhlejší léčby.
• Nenechá si kůň na spěnku sáhnout? Pravděpodobně nebudete schopni podlom ošetřit a bude třeba, aby veterinář koně sedoval, v těžkých případech mu dokonce dal celkovou narkózu.
• Objevil se podlom v mokru/bahně nebo v době, kdy naopak svítí sluníčko, nebo se jedná o koně, který je v daném prostředí nový? Odpověď na tyto otázky může veterináři hodně napovědět o léčbě a také o možném postižení jiných orgánů.
Z hlediska úspěšného vyléčení a nulových komplikací je nejlepší léčebně zasáhnout hned, jakmile se podlom objeví. Ošetření podlomu spočívá v několika krocích:
1. Očistit končetinu od nečistot, především bláta, čili umýt čistou vodou, aby bylo vidět, co se vlastně na noze děje.
2. Často velmi pomůže, pokud ostříháte srst v okolí podlomu; jednak nebude dráždit ránu, jednak lépe uvidíte změny na kůži.
3. Pokud jsou již na noze stroupky, je třeba je změkčit vodou (nebo dezinfekčním roztokem) a opatrně sloupnout tak, aby nedošlo ke krvácení.
4. Po odstranění stroupků nebo v případě, že podlom mokvá, je krvavý či jsou vidět praskliny kůže, je dobré opláchnout postižené místo dezinfekčním roztokem. Vhodná je naředěná Betadina či jiný výrobek obsahující povidon jodid, protože je velmi účinná proti mnoha patogenům a přitom v ředěném stavu nepoškozuje kůži. Možné je použít i roztok chlorhexidinu nebo velmi slaboučký roztok hypermanganu. Toto ošetření lze provádět i několik dní, dokud se stále objevuje mokvání. Dezinfekční roztoky zneškodní případné patogeny v ráně, zároveň nepoškodí kůži, ani „nezavře“ ránu, jako například pudry, masti, pasty apod.
5. Po dezinfekci mohou pomoct i odvary z některých léčivých rostlin, například heřmánku, měsíčku, řapíku, jitrocele. Pomáhají vysušit mokvavou ránu a tlumí zánět.
6. Dezinfekční účinky má i genciánová violeť nebo tzv. Novikov. Především v letních měsících mohou tyto přípravky účinně chránit otevřené rány na spěnce před dotěrnými mouchami – samozřejmě po odstranění stroupků a opláchnutí výše zmíněným dezinfekčním roztokem.
7. Pokud je okolo rány kůže suchá či popraskaná, lze ji opatrně namazat například zinkovou pastou, nebo mastí obsahující měsíček, peruánský balzám, heřmánek. Na samotnou ránu není však dobré nic takového mazat, dokud nevyschne, nepřestane se tvořit strup a rána se nestáhne. Stejně tak není vhodné podlom obvazovat nebo chránit kamašemi; často ho svou přítomností ještě zhorší.
8. Kůň by měl po dobu léčby pobývat v čistém prostředí, mimo bahno, v létě pak i mimo přímé sluneční světlo. Tento bod je v některých případech velmi důležitý a jeho vynechání může změnit léčbu podlomu v nekonečnou noční můru.
9. Během pár dní by se měla kůže zlepšit. Pokud už podlom nemokvá, lze ještě chvíli pokračovat v aplikaci zinkové pasty do úplného zhojení.
Pokud však
• dosavadní léčba nepomůže do několika dní nebo se podlom vrací či dokonce zhoršuje,
• podlom hnisá,
• rána je příliš velká, otevřená, hluboká,
• koně podlom bolí a/nebo se nenechá ošetřit,
otekla končetina nebo její část,
• kůň má horečku, je skleslý, kulhá, nebo má jiné problémy,
• jsou vidět kožní změny i jinde na jeho těle,
je třeba volat veterináře, aby udělal potřebná vyšetření a nasadil léky, které nejsou pro laiky volně dostupné (například antibiotika, protizánětlivé léky, kortikoidy, antiparazitika apod.).
Většinu podlomů lze zvládnout poměrně snadno i domácími prostředky, přesto není radno tento problém podceňovat a vždy, kdy si laik není jistý svým postupem, nebo se mu na koni cokoli nezdá či vývoj situace nabírá špatný směr, je třeba přestat s dalšími pokusy a omyly a nechat veterinářem provést řádnou diagnostiku a podle jejího výsledku i specifickou léčbu.
