Koňský domácí lékař 18: Zanícené oko

Oko, do duše okno… A nejen to. Přestože u koní není zrak zcela dokonalý, je to pro ně velmi důležitý smysl a jeho ztráta výrazně zhoršuje jejich kvalitu života a využitelnost a samozřejmě snižuje jejich hodnotu. Pokud zjistíte, že kůň má něco s okem nebo očima, je proto třeba nepodceňovat situaci a hned jednat. Na první pohled totiž nemusíte poznat, zda se jedná o banalitu, či o skutečný problém s případnými trvalými následky.

Než se vůbec budeme zabývat zdravotními problémy oka, je dobré si uvědomit, co to oko vlastně je, z čeho se skládá a co v něm vlastně může onemocnět.

Z praktického hlediska si lze oko rozdělit na tři základní části:

– spojivku, tedy sliznici, která vystýlá oční jamku včetně spojivkového vaku pod okem, vnitřní strany očních víček a upevňuje se i na oční kouli;

– rohovku, což je průhledná vnější vrstva oční koule, která „vykukuje“ tam, kde se nenachází spojivka, a jejímž úkolem je propouštět světlo do oka a chránit vnitřní struktury před poškozením;

– vnitřní oční struktury, z nichž vidíme především duhovku s oválným otvorem zvaným zornice, dále sice nevidíme, ale můžeme si uvědomit komorový mok, čočku a v hloubi oka i sklivec, sítnici a cévnatku.

Každá z těchto tří částí může onemocnět. Nejčastější bývají problémy se spojivkou a následují nemoci rohovky, protože tyto struktury vlastně hraničí s vnějším prostředím. Mnohdy se jedná o onemocnění, která není problém vyléčit, byť někdy za odborné asistence. Pokud však onemocní vnitřní struktury oka, bývá to velký průšvih.

Podívejme se tedy na to, jak poznat, že s okem koně není něco v pořádku.

Vycházejme z toho, že koňské oko má být čisté, rohovka průhledná, duhovka zřetelně viditelná, zornice oválná a černá (s mírnou opalescencí do šedomodra) s rovnými okraji, které zdobí pouze nahoře a popřípadě i dole tzv. duhovková granula. Odchylky od tohoto stavu značí, že s okem není něco v pořádku. Konkrétně se jedná nejčastěji o tyto příznaky:

Postižení spojivek

– světloplachost, tedy přivírání víček na světle; většinou je způsobena nepříjemnými pocity v oku (řezání, pálení, svědění…), které se mohou zvýrazňovat ve světle;

– otok víček, čili víčka jsou zvětšená, ztluštělá, celé okolí oka může být oteklé, jako by kůň „dostal ránu“; otok víček někdy způsobí, že kůň nemůže oko pořádně otevřít;

– zčervenání spojivky, dokonce i její zduření; spojivka je místo jasně růžové barvy tmavě růžová nebo načervenalá, může mít výrazně vykreslené krevní cévy; spojivka bývá také zduřelá, což způsobuje otok víček, a někdy může dokonce přečnívat přes jejich okraje;

– suchost či drobné hrbolky na spojivkách a třetím víčku;

– výtok z oka (očí), který může být podle stupně a druhu postižení vodnatý (většinou slzotok), hlenovitý (zakalená našedlá barva a hustější konzistence), až hnisavý (bílý, nažloutlý apod. - následek bakteriální infekce oka nebo třeba schovaného cizího tělesa), výjimečně krvavý nebo jiného charakteru;

– bolestivost postiženého oka, což kůň mimo jiné projevuje neochotou nechat si na oko sáhnout nebo si ho naopak otírá, například o přední nohu.

Poškození oční koule

– zákaly, tedy stavy, kdy se jindy průhledná tkáň zabarví (obvykle) do šeda či bíla a ztratí tím průhlednost; zakalená může být rohovka nebo její část, ale i komorový mok mezi rohovkou a duhovkou, popřípadě čočka (tento zákal vidíme v zornici jako šedou barvu různé velikosti);

– poškození rohovky, například různé vředy, škrábance apod.;

– cévy v bělimě, které se objeví při onemocnění oka, mohou vypadat jako různě hustý a dlouhý „závoj“ červených žilek na bílém podkladě;

– duhovka má potrhané okraje, tedy neostré, nerovné - samozřejmě kromě normálních duhovkových zrn;

– v zornici najdeme tmavé tečky či chuchvalce, což je většinou zbytek potrhané duhovky, možná přilepený na čočku;

– křeč zornice, tedy stažená zornice, která se nerozšíří ani ve tmě;

– zvětšení nebo zmenšení oční koule;

– bolestivost oka, projevující se u koně obvykle otíráním o různé předměty či o vlastní nohy.

Proč vlastně oko onemocní?

Nemocné oko se většinou potýká se zánětem některé ze svých tkání. Zánět je zase reakce na poškození, které přišlo zvenčí nebo zevnitř. Přestože různých zdravotních problémů postihujících oči je spousta a stejně tak i jejich příčin, zmíníme ty nejčastější z nich:

– v letním období se často setkáváme s infekčními záněty spojivek, které způsobují běžné bakterie či viry z prostředí; do oka se dostanou na nožičkách much, které koním rády okolo očí sedí;

– jarní období s sebou zase nese alergické záněty spojivek, většinou reakce na různé pyly poletující ve vzduchu;

– častou příčinou zánětu spojivek, většinou mírnějšího rázu, jsou dráždivé plyny ve stáji a obecně nečistý stájový vzduch;

– samozřejmě velkou roli v očních problémech hrají i zranění, která zasahují do oka;

– méně častým problémem, u koní však velmi nebezpečným, je tzv. měsíční slepota, tedy autoimunitně způsobené onemocnění vnitřních struktur oka, které je sice vyvolané pravděpodobně leptospirami, ale udržuje se dále jako alergická reakce na vlastní tkáň oka.

Pro zajímavost vám následující tabulka ukáže, co všechno může poškodit oko koně:
Příčiny	Konkrétní případy
Fyzikálně–chemické	ucpání / zúžení slzného kanálku, poranění, podráždění cizími tělesy (pilina, kousek slámy, osina, zrnko písku), prachem, kouřem, plyny (především čpavkem nebo oxidem siřičitým), ale i silným slunečním světlem (hlavně ultrafialovým zářením!), nízkou či vysokou teplotou (většinou v podobě popálení od ohně), různými chemikáliemi (dezinfekční prostředky nebo léky, které nejsou určené do oka!), ale i špatně rostoucími řasami nebo špatně zahojenými ránami na víčkách
Alergie	především na různé pyly, ale mohou to být i jiné organické látky například ve stájovém prachu (spory plísní ze sena, kousky těl roztočů apod.)
Infekce	různé bakterie, viry (například herpesviry), plísně, kvasinky, nebo dokonce parazité
Přestup zánětu z vnitřních částí nebo okolí oka	infekční nebo alergické záněty rohovky, duhovky, měsíční slepota, ale i záněty vedlejších nosních dutin, kořenů stoliček nebo orbity
Průvodní příznak celkových nemocí	hříběcí, petechiální horečka, chřipka koní, herpesviróza, virová arteritida apod.

Co dělat, když oči koně nejsou v pořádku?

Přestože si můžete všimnout jen některých výše popsaných příznaků a třeba jen na jednom oku, není radno je podcenit. Jsou situace, kdy bude třeba zavolat hned veterináře, jindy můžete dát koni čas, aby se s nemocí vyrovnal, a třeba mu jen trochu pomůžete. Proto je třeba umět aspoň trochu rozeznat příznaky závažné od těch méně problematických.

V případě jakéhokoli příznaku onemocnění oka je vždy dobré:

– koně nechat v klidu (tedy nechtít od něj žádnou práci),

– zavést ho na stinné a chladné místo (ideálně box, možná ho zatemnit například dekami přes mříže),

– zabránit koni, aby si oko dřel a otíral, například tím, že se uváže.

Je pak dobré držet koně v klidu a šeru další asi dva dny; během nich by se oko mělo výrazně zlepšit. Pokud se zlepšuje, je dobré oko ještě dalších 3–5 dní chránit před světlem a hmyzem (třásně, maska, pouštění koně ven přes noc …) a postupně ho vrátit do normálního života. Pokud se za tu dobu nezlepší nebo se jeho stav začne zhoršovat, ihned zavolejte veterináře.

Pokud však zjistíte tyto příznaky, neváhejte volat veterináře hned:

– zranění oka nebo jeho okolí,

– viditelné cizí těleso v oku,

– hnisavý, krvavý či jinak zbarvený výtok z oka,

– jakékoli zákaly v oku,

– krupičkovitý povrch spojivky a/nebo třetího víčka,

– stažená zornice neschopná se rozšířit,

– krevní cévy viditelné na bělimě,

– zvětšení nebo zmenšení oka,

– silná bolestivost, spojená například s příznaky koliky, hektickým dřením oka, horečkou či jinými změnami na těle a v chování koně.

Má-li kůň nemocné oko, většinou si na něj nechce nechat sáhnout a je problém mu ho jakkoli vyšetřit či ošetřit. Určitě na to myslete, s koněm se neperte a především nemiřte proti jeho oku žádným předmětem (stříkačka, pinzeta …), pokud nespolupracuje – mohli byste mu oko ještě více poranit.

Co lze dělat, pokud kůň spolupracuje:

• Vypláchnout oko přípravkem určeným k těmto účelům (doporučuji buď Ophtal, nebo kapky Ophthalmo–Septonex, které jsou volně dostupné v lékárnách), a to ideálně proudem například ze stříkačky.

• Prohlédnout oko, v jakém je stavu a zda v něm nejsou cizí tělesa – pokud ano, v případě klidného chování koně těleso (většinou je to kousek kůry, osina, pilina …) opatrně vytáhnout například pomocí kapesníku.

• Zakrýt koni oko, ať už speciální kapucí (například dostihovou), nebo třeba maskou s našitým kusem látky, popřípadě obvazem – to zabrání dalšímu zraňování, udrží oko čisté, chrání před slunečním světlem.

Důležité je zapamatovat si několik dalších zásad, abyste ve snaze koni pomoct nenadělali více škody než užitku:

• Nikdy se s koněm neperte a nesnažte se mu oko ošetřit či vyšetřit proti jeho „vůli“. Pokud kůň nechce spolupracovat, zavolejte veterináře, který ho seduje, oko mu znecitliví a v klidu vše prohlédne a ošetří.

• Používejte vždy jen přípravky určené do oka, a to vždy z nově otevřené lahvičky. Přípravky, které jsou otevřené už déle (většinou více než 4 týdny), mohou být kontaminované, a tedy škodlivé. Znamená to, že pro výplach oka není dobré použít ani obyčejnou pitnou vodu!

• Léky do oka skladujte vždy podle pokynů na příbalovém letáku.

• Používejte pouze přípravky volně prodejné, popřípadě se poraďte se svým veterinářem; použití léků obsahujících antibiotika či kortikoidy může mít vážné následky.

• Pokud ke koni voláte veterináře, nedávejte do oka masti, ale vždy jen roztoky.

• Na oko sahejte vždy s čistýma rukama!

Pokud si s čímkoli nevíte rady, zanechte pokusů (a omylů) a rovnou volejte veterináře. Má mnohem lepší možnosti uklidnění koně i zjištění příčiny problému; může oko prohlédnout speciálním přístrojem (oftalmoskop), nakapáním speciální tekutiny zjistit drobná poranění rohovky, může udělat stěry či odebrat vzorky dalších tkání k laboratornímu vyšetření.