Clydesdalský kůň
Původ a historie
Historie tohoto plemene začíná v polovině 18. století, kdy se do Skotska (konkrétně do údolí řeky Clyde) začali dovážet importovaní flanderští vraníci, kteří byli kříženi s místními silnými shirskými klisnami, aby vyprodukovali mohutnější koně pro těžké práce. Jako jeden z prvních je uváděn hřebec (tmavý hnědák), kterého dovezl šestý vévoda z Hamiltonu. John Paterson z Lochlyloch přivezl z Anglie vlámského hřebce, vraníka s lysinou a bílými odznaky na nohách. Tento hřebec se poměrně rychle osvědčil a stal se vyhledávaným plemeníkem, protože svým potomkům předával výrazné zlepšení stavby těla. Dalším významným plemeníkem byl hřebec Blaze, vraník s bílou lysinou, který patřil Scottu Carstairsovi. Blaze získal v roce 1782 první cenu na výstavě v Edinburghu a působil mnoho let v Lanarkshire. V původu mnoha současných clydesdalů lze také narazit na jméno Glancer, což byl vlámský hřebec nazývaný „Thompsonův černý hřebec“. Opět šlo o vraníka s oběma zadníma nohama bílýma, který měl velmi pěknou stavbu těla, krátké silné nohy a hedvábnou hřívu. Nejlepší potomstvo dával s klisnou Lampits a to začalo psát úspěšnou a dlouhou historii clydesdalů.
V 19. století se ve Skotsku začalo masivně těžit uhlí a brzy se ukázalo, že pro těžkou práci scházejí výkonní koně. Tohoto úkolu se ujali chovatelé Lawrence Drew a David Riddell, kteří v roce 1877 založili Select Clydesdale Society, zaměřenou na zlepšení chovu, a jako plemeníky používali hřebce Prince of Wales a Darnley. O rok později byla založena Plemenná kniha clydesdalů, jejich chov se úspěšně rozvíjel a D. Riddell je také začal postupně vyvážet do zahraničí. V letech 1884–1945 bylo vydáno 20 183 vývozních licencí na clydesdalské koně! Tito koně našli uplatnění v USA (zde byla Plemenná kniha ustanovena v roce 1882), Kanadě, Evropě, jižní Africe nebo na Novém Zélandu. V Austrálii dokonce získali titul „Plemeno, které vybudovalo Austrálii“. V letech 1906–1936 zde měli absolutní převahu nad ostatními plemeny a v letech 1924–2008 zde bylo registrováno více než 25 000 těchto koní. Právě oni byli zapřaháni do těžkých zemědělských strojů, které obdělávaly australskou buš či americkou prérii. Jinde se uplatňovali jako vynikající tažní koně těžkých nákladů a také pomáhali na železnici. Jejich počty se jenom ve Skotsku pohybovaly okolo 140 000! Když začala 1. světová válka, vybrala si svou daň nejen na lidských životech, ale také na koních – nastal rapidní pokles stavů těchto pracovních koní. Další ránu jim zasadila mechanizace zemědělství po 1. světové válce, kdy si farmáři začali pořizovat raději traktory než koně. V Austrálii to došlo až tak daleko, že nepotřebné koně farmáři vypouštěli do přírody. Snižování stavů po celém světě stále pokračovalo až do roku 1970 a nakonec bylo toto plemeno označeno jako ohrožené.
Současnost
Naštěstí se našlo dost lidí, jimž tito koně učarovali, a jejich popularita od roku 1990 neustále roste. V současné době je ve Velké Británii registrováno přibližně 700 chovných klisen a asi 100 hřebců. Odhaduje se, že po celém světě je přibližně 5 000 clydesdalů. Samozřejmě že se mění jejich využití, na zemědělské práce jsou využíváni spíše výjimečně. Konají se jejich specializované výstavy, nejpopulárnější je Royal Highland Show v červnu, v jejímž rámci je udělováno nejvyšší ocenění pro klisny a hřebce v rámci Cawdor Cupu. Právě tato výstava přitahuje davy diváků a nenechává nikoho na pochybách, že toto plemeno má své obdivovatele a příznivce. Od roku 1982 existuje pro clydesdalské koně grant, z něhož jsou financovány prémie pro úspěšné hřebce. Ty jsou vypláceny v případě, že má hřebec čtyři a více hříbat zapsaných v Plemenné knize. Hříbata jsou do PK zapisována na základě genetického rozboru vzorku hřívy a zároveň je tak ověřen i jejich čistokrevný původ.
Charakteristika plemene
Clydesdalský kůň patří mezi největší plemena na světě, což je dáno i shirskými koňmi v původu. KVH u hřebců je 174–183 cm, u klisen 165–174 cm, jeho váha může být až jedna tuna, ale přes svoji robustnost má vypadat ladně a působit spíše elegantně než hrubě. Hlava je rovná nebo mírně klabonosá, se širokým čelem a jasnýma inteligentníma očima. Krk je dobře klenutý, vysoko nasazený, tělo je středně dlouhé, plece šikmé a dobře osvalené. Záď je mohutná, srázná, dobře osvalená. Nohy jsou prostředně silné s krátkou holení, klouby velmi silné. U tohoto plemene se toleruje kravský postoj neboli sblížená hlezna. Kopyta mají být široká a pružná, zpravidla jsou světlá nebo skvrnitá. Při pohybu by měla být vidět vnitřní část kopyta pro každého, kdo kráčí vepředu. Typickým znakem jsou rousy na nohách a dlouhá a hustá hříva, která se na výstavu speciálně zaplétá a zdobí střapečky nebo stuhami. Ocas se většinou zastřihuje nakrátko až ke kelce a zdobí se stuhou. Clydesdalové jsou často hnědáci, ale preferovaní jsou bělouši se smíšenou srstí, vybělující bělouši jsou nežádoucí. Požadovány jsou bílé znaky na hlavě, na nohách a na spodní části těla. Mají vynikající chody a vysokou akci. Clydesdalové každého zaujmou nejen atraktivním vzhledem, ale jsou to také velmi inteligentní, učenliví a klidní koně.
Atraktivní využití
Clydesdale byl prvotně šlechtěn především pro dopravu uhlí a rud při těžbě. Později se začal používat také k práci v zemědělství a v lesnictví, nejvíce se osvědčil na suchých a lehkých půdách, naopak problém mu dělají těžké jílovité půdy, kde jsou mu na obtíž jeho rousy. Při práci na silnicích se skvěle uplatní jeho veliká a tvrdá kopyta, díky nimž dokáže plně využít svou sílu. Obrovskou popularitu mu přinesly televizní reklamy na Budweiser, kde tito koně hrají hlavní roli. S touto společností jsou neodmyslitelně spjatí. Ta si je vzala za své již na konci prohibice (konkrétně je veřejnosti představila 7. dubna 1933) a postupně se stali jejím symbolem. Mnoho clydesdalů vlastněných společností Anheuser–Busch a používaných pro spřežení firmy Budweiser pocházelo z jejího vlastního chovu, každoročně se zde narodilo přibližně 15 hříbat. Tato firma vlastnila 250 koní na různých místech USA a byla majitelkou jednoho z největších stád ve Spojených státech amerických. Po USA obvykle cestují tři týmy s osmispřežími, vybraní koně musejí odpovídat přísným normám, které se týkají nejen barvy, ale také odznaků. Jedná se vždy o nejméně čtyřleté valachy, jejichž výška musí být minimálně 183 cm v kohoutku, jejich váha se pohybuje mezi 830 a 1 000 kg, jsou to vždy hnědáci s bílýma nohama a širokou lysinou. Díky nim většina Američanů vnímá clydesdaly jako odznakové hnědáky a jakákoli jiná barva je překvapí. Tito koně cestují po celých USA a dělají tak obrovskou reklamu této značce piva. Od roku 1950 je tradicí, že je doprovází Dalmatin, který původně chránil celou výpravu. Někdy jsou využíváni také jako Drum Horses (koně bubeníků) u britské kavalerie, účastní se různých slavnostních vystoupení a přehlídek. Kůň musí být nejméně 173 cm vysoký a dostatečně mohutný, protože nese nejen bubeníka, ale také dva (původně stříbrné) bubny, z nichž každý váží 56 kg. Koně ovládá bubeník otěžemi upevněnými ke třmenům, protože ruce potřebuje k bubnování, musí tedy jít o velmi klidné a dobře ovladatelné koně.
