Koňský domácí lékař 25: Rána po výžehu – popálenina
Co je to vlastně výžeh?
Při výžehu rozžhaveným železem se jedná o ránu, které se říká popálenina třetího stupně. Při ní dojde k poškození kůže a chlupových folikulů s následnou tvorbou strupu a hojením ve formě jizvy. Zároveň dochází k poškození nervových zakončení, což k velké výhodě všech zúčastněných způsobuje znecitlivění daného místa.
Na rozdíl od dřívějšího vypalování výžehů pomocí tekutého dusíku se poškození kůže při správném zákroku nešíří do takové hloubky, spálením se vzniklá rána zároveň dezinfikuje a vysušuje a mnohem lépe a rychleji se hojí. Pokud se při vypalování dodržuje správný postup a kůň se nadměrně nehýbe, bude mít jizva s velkou pravděpodobností požadovaný tvar s ostrými okraji a bude dlouho a dobře čitelná.
Při pálení výžehu se postupuje tak, že se na kůži dobře fixovaného koně přiloží rozžhavené železo a nechá se chvíli působit. Zpočátku kůň nic necítí, když má tendenci ucuknout, výžeh je obvykle hotový a železo se oddálí. Ono ucuknutí je totiž známka toho, že se železo propálilo skrze necitlivou pokožku k citlivé škáře – a tím je zajištěno, aby výžeh vydržel po celý život koně.
Po oddálení železa by měla zůstat suchá spálenina – chlupy i kůže, která nekrvácí, nemokvá.
Péče o výžeh – hojení spáleniny
Myslete na to, že nekomplikovaný výžeh se hojí „sám“; přes tvorbu strupu, nárůst nového epitelu po samovolné odpadnutí strupu a zesílení epitelu v plnohodnotnou kůži či jizvovitou tkáň. Celý tento proces trvá přibližně dva až tři týdny. Abyste ho nenarušili, dodržujte tyto základní zásady:
• Aby hojení probíhalo co nejlépe a jizva měla nakonec čitelné obrysy, je vhodné před pálením v daném místě vyholit nebo aspoň vystříhat srst. Nebude tak hrozit nebezpečí, že by chlupy „padaly“ do rány, dráždily ji či do ní zanesly infekci.
• Protože je rána po spálení žhavým železem suchá a sterilní, nemá smysl na ni v nejbližší době nijak sahat, snažit se ji čistit, zasušovat a dezinfikovat; při podráždění se bude nejen komplikovat její hojení, ale hrozí nebezpečí, že výsledná jizva bude zdeformovaná.
• Je proto třeba koně pouze hlídat, aby ránu zbytečně neušpinil například vyválením se v bahně či prachu, aby se neškrábal nebo nekousal. Při čištění toto místo na nějakou dobu vynecháme, a pokud se jedná o koně dospělého, je zřejmé, že do úplného zhojení nesmí na čerstvý výžeh přijít žádná výstroj.
• Spálené místo se obvykle rychle překryje strupem, pod nímž se pak tvoří nový epitel („kůžička“). Pokud se pod strupem neobjevil hnis, není vhodné ho odstraňovat.
Pokud přesto cítíte potřebu koni pomoct a hojení nějak urychlit či podpořit, počkejte na samovolné upadnutí strupu a až tehdy můžete nově vzniklou kůžičku opatrně změkčovat hojivou mastí koupenou například v lékárně (měsíčkové či heřmánkové masti, masti s přídavkem peruánského balzámu apod.) či obyčejným nesoleným vepřovým sádlem nebo obyčejnou lékařskou vazelínou. To je vhodné především v zimě, kdy mohou změny teploty a mráz způsobit praskání nezralé kůžičky a zkomplikují tak hojení rány.
Někdy se ale ne vše podaří, takže se mohou objevit komplikace. V případě, že je hojení provázeno tvorbou hnisu, mokváním nebo velkým svěděním, je třeba do tohoto procesu zasáhnout.
• Podhnisaný strup opatrně odstraníme, možná ho předtím budeme muset rozmočit. Ránu vyčistíme dezinfekčním roztokem, který je šetrný ke zdravé tkáni, například slabým roztokem povidon jodidu – v barvě slabé kávy. Pro zasušení můžeme použít i odvar z heřmánku, přesto je třeba předtím provést dezinfekci. Okolí rány můžeme namazat sádlem či „hojivou“ mastí (například měsíčkovou, ale i jinou koupenou v jezdeckých potřebách či lékárně), aby kůže zůstala pružná a dobře se okolo rány stahovala. Toto opakujeme, dokud se hnis nepřestane tvořit; obvykle to však vyžaduje jen jeden či dva zásahy a rána se začne hojit.
• V nejtěžších případech, kdy došlo k infekci rány (provázená bolestí, otokem, hnisáním či mokváním, zvýšením teploty), musí pomoct veterinář. Ránu ošetří antibiotickou mastí a v případě potřeby podá antibiotika i celkově. Speciálními přípravky může také potlačit svědění, zánět a nadměrné prokrvení či bolest.
Rozhodně není vhodné ránu přestříkávat „barevnými“ spreji, například aureomycinou, dezinfikovat drastickými činidly (peroxid vodíku, jodová tinktura), nadměrně ji máčet či strhávat strupy. Mohou hojící se tkáň poškodit a navždy změnit výsledný tvar výžehu, který by měl zůstat dobře čitelný.
Po celou dobu hojení, dokud se v místě výžehu nevytvoří dostatečně pevná nová kůžička, byste měli koně šetřit a snažit se, aby si toto místo neškrábal nebo jinak neporanil například válením, dekou či postroji. Rozhodně mu zabraňte lehat do bláta nebo prachu, ale neměl by se mu do rány dostat ani písek či piliny, box mu nastýlejte čistou slámou, kterou budete často měnit. Samozřejmě není nutné držet koně po celou dobu jen doma; ideální je měkký travnatý výběh nebo pastvina, kde si může i lehnout nebo se vyválet. Pokud by přišel příliš znečištěný, opatrně místo výžehu umyjte čistou vodou a pro jistotu zdezinfikujte roztokem povidon jodidu.
