Marta Moravcová – chovatelka irských cobů

Typická hlava irského coba
Marta Moravcová na výstavě v Lysé
Importovaný hřebec Andy
Marta v sedle Andyho
Klisna April v pískovém lomu
Dvě klisny irského coba
Hřebec Merlin umí i cirkusové kousky.
Chcete mě? :-)
V ČR působil i jeden z nejkvalitnějších hřebců – Black Shadow.
Black Shadow
Black Shadow byl typickým představitelem plemene.

Dosud mladé a u nás málo početné plemeno vzniklo kdysi v Irsku jako kůň kočovníků, pro něhož bylo typické strakaté zbarvení, rousy a bohatá hříva. Jednu dobu mu hrozil zánik, ale naštěstí k tomu nedošlo a dnes se stává stále oblíbenějším rodinným koněm. O irských cobech (dříve též nazývaných tinker podle toho, že tito lidé na svých cestách opravovali lidem hrnce a pánve cínem) jsem si povídala s předsedkyní Občanského sdružení chovatelů irských cobů – ICS CR paní Martou Moravcovou.

Kdy a proč jste dala na chov irských cobů?

Poznala jsem toto plemeno asi před třinácti lety přímo v Irsku, když jsem tam byla na návštěvě u sestry. Samozřejmě, že mě nejprve okouzlil jejich vzhled, a když jsem časem poznala i jejich klidnou povahu, věděla jsem, že tomuto plemeni se chci věnovat. Bylo mi jasné, že je to plemeno, které dokonale vyhovuje mému životnímu stylu.

Je nějaký rozdíl mezi irským cobem a irským tinkerem?

Irský cob je chladnokrevný kůň, podsaditý s mohutnou kostrou, robustní holení, dlouhou hřívou, která je obvykle pevná a hustá. Mateřská plemenná kniha je vedena v Irsku. Irský tinker je kůň lehčího typu s ušlechtilejší hlavou, jemnější strukturou hřívy a rousu. Jemná holeň a větší temperament jsou častými znaky. Obvykle platí, že každý irský cob může být zapsán do plemenné knihy irského tinkera, ale málokterý tinker může být zapsán do PK irského coba. Mateřská PK je vedena v Nizozemsku.

Dnes jste inspektorkou chovu a jezdíte po celém světě, jak se vám to podařilo?

V roce 2006 jsem začala jezdit do zahraničí na svody, abych viděla, jak mají vypadat kvalitní koně. U nás totiž v té době moc koní nebylo. Nejprve jsem jezdila do Nizozemska, které bylo v chovu velmi aktivní, a zdejší inspektoři mi po čase nabídli, zda se také nechci stát inspektorkou chovu. Souhlasila jsem, a tak nastalo dlouhé vzdělávání a ježdění v doprovodu zkušených akreditovaných kolegů na svody, abych se naučila správně koně posuzovat. Při svých cestách jsem se dostala i do Belgie, kde mají ještě o něco vyšší úroveň chovu než v Nizozemsku. Těší mě, že právě v Belgii už pátým rokem hodnotím nejdůležitější výstavu, a to körung hřebců. Díky tomu, že hodnotím na svodech v různých zemí Evropy, mám možnost porovnávat kvalitu koní i v zahraničí. Musím konstatovat, že i náš chov v ČR pozvedl za ty roky svou úroveň.

Jak byste zhodnotila koně a chov v zahraničí?

Irský cob je mladé plemeno, uznané v roce 1998, tudíž se do plemenné knihy často zapisovali a zapisují koně, kteří sice mají typické znaky, ale nemají doložitelný původ, a v Nizozemsku to umožňují také křížencům. Toto ale nepovažuji za šťastné, protože se tím devalvuje chov a kříženci nemají často onu známou přívětivou a klidnou povahu, typickou pro irské coby. V Belgii je vyšší úroveň a zdejší chovatelé se snaží o maximální čistotu chovu, dokonce zde vypisují (zatím nepovinné) zkoušky v drezuře. K neustálenosti plemene přispívá i to, že mateřská plemenná kniha nevypisuje výkonnostní zkoušky, které by ukázaly užitkovost, a koně se do PK zařazují jen na základě exteriéru.

Jak funguje zdejší Občanské sdružení chovatelů irských cobů – ICS CR?

Zaštiťujeme svody, výstavy a v případě zájmu pořádáme i exkurze k zahraničním chovatelům, aby i naši chovatelé měli možnost vidět, jak to chodí jinde. V rámci pořádání valných hromad máme i různé odborné přednášky, nyní chystáme pro naše členy informace o změnách v občanském zákoníku. V současné době máme 57 členů a přibližně 400 koní v ČR, minulý rok se zapsalo do plemenné knihy více než 30 koní, což je příjemný nárůst. Naše plemenná kniha – ačkoliv je schválena Ministerstvem zemědělství teprve od roku 2011 – má velice silné postavení. Naši členové se pravidelně účastní výstav, jako je například výstava v Lysé, v Pardubicích či ProPet Brno, kde propagují irské coby. Návštěvníci je určitě nikde nepřehlédnou – strakatí a rousnatí koně nenechají nikoho na pochybách, o jaké plemeno se jedná! Naším chovatelským cílem je zachovat vysokou kvalitu exteriéru, zdraví a charakter těchto koní. Úzce spolupracujeme s chovateli v EU, kteří stejně jako my respektují standardy chovu zakládající plemenné knihy ICS Ltd., Ireland – země původu těchto koní.

Kolik koní máte v současnosti vy a co s nimi plánujete?

Mám jedenáct koní, z toho devět irských cobů včetně pro letošní připouštěcí sezonu zapůjčeného jednoho z nejkvalitnějších hřebců v Evropě, hřebce Stana. Očekávám také narození hříbátka, ale to až v červnu. V průběhu doby, kdy jsem se dala na chov irských cobů, jsem do Česka importovala přibližně stovku koní, hodně jsem se soustředila na dovoz kvalitních plemenných hřebců, protože zpočátku tu chovatelé neměli z čeho vybírat. Patřili k nim například Black Shadow, Andy, Selvyn, Lion nebo již zmiňovaný Stan. Moji koně chodí pod sedlem a chtěla bych se více věnovat zápřahu, protože v tom vidím budoucnost tohoto plemene. Když cestuji po světě, často vidím, že chovatelé své koně využívají opravdu jen k chovu nebo k vyjížďkám do terénu, ale jinak s nimi nepracují, takže jsou nepřiježdění, a to je škoda. Irští cobové však často bývají využíváni pro práci ze země a jsou atraktivními účastníky různých show.

Komu by mohl irský cob nejlépe „sednout“?

Vždy říkám, že je to nenáročný kůň, který se hodí pro začínajícího jezdce i chovatele. Je však třeba počítat s tím, že toto plemeno nevyniká v žádné sportovní disciplíně. Tudíž dobrý jezdec si tolik nezajezdí, ale průměrnému to stačí ke spokojenosti. Někteří čeští majitelé s nimi však pro radost sportují, pro práci do lesa však vhodní příliš nejsou pro svůj menší vzrůst. Jsou to tedy ideální rodinní koně, ale je třeba počítat s tím, že jsou občas tvrdohlaví. Na druhou stranu nemají vysoké nároky na chov, jsou velmi skromní a odolní, mohou být celoročně venku, v zimě obrůstají nesmírně hustou srstí, která je chrání i v době nečasu.

A co údržba jejich rousů, je hodně náročná?

Na to se mě lidé také často ptají, ale pokud si pořídí zdravého koně bez parazitů, není to tak náročné, jak se na první pohled zdá. Obvykle stačí jen jedenkrát měsíčně rousy omýt a vydezinfikovat, aby se zabránilo kvasinkové infekci. Horší to bývá za špatného počasí, kdy převládá zima a koně stojí v blátě, ale i to lze s trochou péče zvládnout. Samozřejmě že před výstavou je třeba rousy důkladně umýt a rozčesat tak, aby tvořily ozdobu pro tyto koně typickou.

Co když si někdo chce koupit irského coba?

Vřele bych doporučila, aby nejprve navštívil svod u nás nebo v zahraničí, aby viděl, jak má dobrý kůň vypadat, prohlédl si fotografie a nenechal se okouzlit na první pohled! Letošní svod IC se koná 31. května na Ola Ranchi v Litohošti, všichni jsou srdečně zváni. Bohužel dnes mnoho chovatelů v zahraničí nabízí k prodeji nejrůznější křížence, kteří sice jsou strakatí, ale mají příliš jemnou holeň a málo rousů. Navíc u těchto kříženců nelze dát ruku do ohně za jejich povahu, což pak může vést k velkému rozčarování kupce. Určitě bych zájemci o koupi doporučila, aby si s sebou vzal někoho zkušeného či oslovil naše občanské sdružení, kde mu rádi poradíme, pomůžeme či doporučíme zavedené chovatele. Ale je třeba počítat s vyšší pořizovací cenou za kvalitu, pak už ale chov až tolik finančně náročný není díky jejich skromnosti.

Kam směřuje toto plemeno?

Dříve, když sloužilo kočovníkům, probíhala přirozená a poměrně tvrdá selekce – kůň musel být hodný, ochotný k tahu – a když nebyl, jednoduše byl utracen a posloužil jako potrava. Tato selekce ale již mnoho let chybí, tudíž bude muset být nahrazena něčím jiným – a já se domnívám, že bude nutné vypisovat výkonností zkoušky, které by jasně prokázaly užitkovost irských cobů. Nemyslím si, že je udržitelné zařazovat koně do chovu jen na základě posouzení exteriéru. Budoucnost ale ukáže, kudy se chov irských cobů bude ubírat!

Děkuji za rozhovor.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře