Svaz chovatelů koní Kinských
Jak je to vlastně s tolik žádaným zlatým zbarvením koní Kinských?
Samozřejmě, že žádoucí jsou plaváci a isabely, ale tato barva se nedá geneticky zafixovat. Pokud chovatel využije k chovu dvě isabely, má 50 % naději, že hříbě bude isabela, ale z 25 % to může být ryzák a ze zbylých 25 % pseudoalbín. Ti dnes nejsou v chovu příliš žádoucí, protože mají velmi citlivou kůži a často jsou i světloplaší. Nejsou to tedy příliš šťastní koně a mohou chovateli přinést řadu problémů, na druhou stranu pokud takového jedince připustí následně s hnědákem či ryzákem, dostanou až se 100 % pravděpodobností isabelu. Přesto je na každém chovateli, zda se rozhodne jít touto cestou. Dnes se chová vše a mantinely jsou velmi široké. V minulosti takto zbarvené koně využívali zejména chovatelé barokních plemen koní právě proto, aby jejich chovem vznikaly co nejzajímavější barvy.
Mají chovatelé nějakou možnost, jak předem zjistit barvu plánovaného hříběte?
Ano, v Laboratoři agrogenomiky (LAM Gen) si chovatelé mohou nechat za poplatek vyšetřit vzorek třeba žíní klisny, zda obsahuje žlutý gen v alelách DNA. Hřebci, kteří jsou zařazení v chovu, to již mají zjištěno, a tudíž se od toho může odvíjet další plánované spojení.
V Plemenné knize hřebců však nejsou jen zástupci koní Kinských, ale také další plemena. Proč?
Chov koní Kinských byl původně zaměřen na produkci koní vhodných pro parforsní hony a překážkové dostihy. Klisny tedy často byly zapouštěny hřebci plnokrevnými či hřebci vysoko v krvi, aby jim dodali rychlost. Dnes pro to nemáme takové opodstatnění a ani chovatelé nejsou v tomto bodě zajedno. Přesto byl loni zařazen do plemenitby hřebec A1/1 6091 Heretic, který bude mít letos první ročník hříbat, a na jeho zhodnocení jsme zvědaví. Hřebce teplokrevných plemen je možné také zařazovat, ale musejí splnit požadavky Řádu PK KK.
Budí koně Kinských zájem zahraničních chovatelů?
Ačkoli jde o velmi mladé a také málo početné plemeno (v roce 1997 mělo označení ráz českého teplokrevníka a teprve od roku 2005 jde o samostatné plemeno, kde je zapsáno 280 klisen a 16 hřebců), přesto se ho již podařilo dostat do povědomí zahraničních milovníků koní. Díky prezentacím na mnoha významných výstavách a následně vyšlých článcích se koně Kinských dostali nejen „pod kůži“ laické veřejnosti, ale také do odborných publikací. Dnes již při výstavách kolem boxů našich koní nechodí lidé s dotazy, o jaké plemeno se jedná, ale spíše s poznámkou: „Aha, to jsou TI koně Kinských!“
Kde všude jste se prezentovali?
Opakovaně jsme byli například v Essenu na Equitaně, účinkovali jsme na Hengstparade v hřebčíně Marbachu u Stuttgartu, opakovaně ve Friedrichshafenu a také v Hamburku na výstavě HansePferd. Často jsme vystupovali pod hlavičkou ESSA, což je organizace sdružující významné evropské hřebčíny a hřebčince. SCHKK a NH Kladruby nad Labem s touto organizací spolupracuje od roku 2004, později se přidal ZH Tlumačov a loni ZH Písek. Díky tomu vzniká i lepší povědomí o koních v Evropě a jejich zajímavé historii. Také letos se chystáme do Offenburgu a je hlavně na našich chovatelích, kdo se bude chtít zúčastnit.
Máte také povědomí o koních Kinských v zahraničí?
Jen částečně, pokud se prodají do zahraničí, jsou většinou registrováni pod SCHKK, ale v Německu je zapíší i do Svazu německého jezdeckého koně. Víme, že několik koní (nebo jejich potomci) z Česka bylo uchovněno v Německu. Velmi dobrou reklamu nám dělal v Německu hřebec Homér a nyní ho zastoupil velmi atraktivní hřebec Quasi Gold, jenž sklízí úspěchy i na kolbištích. Navíc není vyloučeno, že by mohl časem působit v našem chovu. Nelze také nezmínit klisnu Johanku Kinskou, kterou dostala královna matka ke 100. narozeninám.
A kde můžeme vidět koně Kinských u nás?
Nejlepší příležitost vidět velké množství zlatých koní pohromadě :-) bude 30. srpna, kdy se koná v JS Equus Kinsky v Hradištku Národní chovatelská přehlídka. Budou tu hříbata, dorost, chovné klisny, valaši i hřebci. Všichni se zde budou snažit získat zejména ocenění Prémie, která je chovatelsky nejcennější. Koně Kinských totiž nejsou soustředěni v jednom hřebčíně, ale jejich chov je v rukách soukromých majitelů. Mezi největší chovatele patří manželé Půlpánovi z Hradištka, dále Chov koní Kývalka Ing. Leopolda Jelínka, JK Aris Ireny Eretové, dále chov pana Kroutila z Markovic u Chrudimě, Ing. Hořejšího, manželů Hejhalových, Jany Březinové a mnoha dalších. Následující den 31. srpna (neděle) jsou všichni srdečně zváni na Slavnosti koní, kde bude část programu sportovní a následně odpolední program více zaměřený na show. Podrobný program bude zveřejněn na stránkách www.schkk.cz.
Nedávno jsem viděla také poštovní známku s koněm Kinských – k jaké příležitosti byla vydána?
V loňském roce vyšly díky chlumeckému klubu filatelistů dvě známky s chlumeckým žluťákem a plavákem, a to k oslavě 200. výročí narození Oktaviána hraběte Kinského. Autorem výtvarného návrhu známek je Peter Oriešek a autorem liniových kreseb Václav Fajt. Kdo získal obě známky spolu s obálkou prvního dne, má nejen hezkou památku, ale také sběratelskou raritu.
Kam směřuje současný chov tohoto plemene?
Především se jedná o charakterní plemeno, které má být dle řádu PK elegantní a ušlechtilé. Koně Kinských jsou považováni za univerzální teplokrevné koně, které lze využít pro parkur, drezuru, spřežení a samozřejmě i jako koně pro volný čas. Navíc netrpí žádnými výraznými zdravotními problémy, ba řekla bych, že ačkoli jsou označováni jako koně zlatí, mají železné zdraví!
Děkuji za rozhovor.
