Pastviny a péče o ně

Pastviny a péče o ně
Pastvina, o kterou není systematicky pečováno, se pod kopyty a zuby koně změní v bezcennou plochu.
Rotace pastvin: plocha, ze které byli koně odvedeni, se vyklidí od trusu a poseče.
Nákres rozvržení prostoru rozděleného na několik pastvin určených k rotaci, suchého výběhu či převáděcí uličky (podle http://extension.psu.edu)

Hustota koní je ve většině částí naší republiky velmi vysoká a na jedno zvíře připadá jen nepatrný prostor, kde by se mohlo pást a pohybovat – snad kromě okrajových horských oblastí, kde mají stáda koní pro Českou republiku téměř nevídané možnosti. A protože pastva je pro koně tou nejpřirozenější potravou, pohybovou aktivitou i způsobem zábavy, je třeba každý kousek pastviny chránit jako oko v hlavě a velmi dobře se o něj starat. Pokud máte trvale na jednoho ze svých koní 0,8–1,6 ha plochy (dle kvality porostu a zeminy), možná následující řádky ani nemusíte číst, je-li to však méně, snad v dnešním článku najdete pár tipů a nápadů, jak si zelenou plochu pod koňskými kopyty co nejlépe opečovávat.

Půda a hnojení

Je to tak: v rostlinách bude vždy jen to, co do nich přejde z půdy, ať už je to voda, živiny, či minerály. A pokud to vše rostliny z půdy odeberou, už to tam nebude. Jinými slovy: chcete-li koním dopřát kvalitní pastvu, je třeba pastvinu dobře hnojit. Přitom je třeba si uvědomit, že obsah živin v půdě i její pH jsou rozdílné mezi jednotlivými farmami, pastvinami, a někdy dokonce i částmi jedné pastviny! Prvním krokem zkvalitnění pastviny by proto mělo být zjištění, kolik živin a minerálů obsahuje a jaké je její pH. To lze udělat už v tuto chvíli. Rozbory půdy u nás dělá celá řada laboratoří (není problém si je najít na internetu), jejich zaměstnanci vám také poradí, jak a do čeho odebrat vzorek půdy a jak jim ho zaslat.

Ve výsledcích z laboratoří vás jistě bude zajímat několik ukazatelů, podle kterých možná budete muset půdu své pastviny poněkud upravit (tedy přihnojit). Je to především pH, obsah živin, humus a minerálů.

Za takzvané neutrální pH se považuje 7; menší než 7 je kyselé a vyšší je zásadité. Ideální pH půdy je mezi 6 a 7, to travinám nejlépe vyhovuje. Kyselá půda ohrožuje zdraví rostlin a snižuje využitelnost živin z půdy; výsledkem je jejich horší růst. Kyselé pH lze napravit vápněním, ale tuto proceduru je třeba provádět velmi opatrně a promyšleně, protože vápník rychle rozkládá další životně důležitou součást půdy: humus, tedy zdroj organických živin.

Kromě pH se běžně zjišťuje množství tří nejdůležitějších živin v půdě: dusíku, fosforu a draslíku. Dusík je důležitým prvkem pro kvalitní růst travin, bez něho nebude pastvina nikdy bohatá, tráva bude světlá, nedostatečné silná a hustá. Na druhou stranu však nadměrné množství dusíku na jednom místě ohrožuje zdraví zvířat a kvalitu vody (například únik tekutiny z hnojiště), proto je třeba dusíkem hnojit častěji po menších dávkách. Hlavní období, kdy se má hnojit dusíkem, je jaro a podzim, v létě pouze tehdy, když jsou podmínky vhodné pro růst trávy. Fosfor zlepšuje kvalitu rostlin a rozvoj kořenů. Právě kořenový systém zvyšuje schopnost rostlin získat živiny a vodu z půdy. Draslík zase zlepšuje schopnost rostlin přečkat období stresu, tedy sucha a mrazu. Jeho nedostatek má za následek špatný růst a špatnou odolnost. Pro doplnění těchto základních živin je velmi vhodný kompost, tedy organické zbytky (včetně hnoje), které prošly dostatečným rozkladem. Dodají půdě nejen dusík a další minerály, ale také ony organické látky, které zlepší její celkovou kvalitu.

Ale pozor! Kompost není čerstvý hnůj! Ten naopak rostlinám škodí, pálí je svým nadbytkem dusíku, navíc neprošel důležitými rozkladnými procesy, takže není tolik využitelný. Pokud bychom použili čerstvý hnůj koňský, hrozí dokonce riziko rozvlečení vnitřních parazitů po celé pastvině. Proto naopak koblížky roztroušené po pastvině je třeba pravidelně odstraňovat a nechat zkompostovat – až pak je lze ku prospěchu věci znovu využít!

Půda ale potřebuje doplnit i další minerály, které jsou životně důležité nejen pro rostliny, ale jejich prostřednictvím i pro koně; příkladem může být železo, měď, selen… Komerční hnojiva s takzvanými mikroprvky jsou velmi drahá, ale použít lze i jiný zdroj, kterým je lomový prach.

Běžná péče o pastvinu

Péče o pastvinu nemusí být nijak náročná, pokud se dobře zorganizuje a pokud si hlídáte dodržování hlavních bodů. Těmi jsou především potlačování plevelů a nežádoucích rostlin a naopak podpora růstu rostlin žádoucích, většinou různých travin. Obojí lze řešit několika způsoby, nejlépe jejich vzájemnou kombinací:

– sekáním pastviny,

– doséváním,

– kontrolou míry spásání trav koňmi,

– umožněním pastvině „odpočinout si“.

Plevele se mohou stát vážným problémem, protože konkurují travinám a dalším žádoucím bylinám. Berou jim světlo, vodu, živiny, některé mohou být toxické pro koně. Většinou sice nezničí zdravou kulturní trávu, ale je-li tráva oslabená, například spásáním koňmi, snadno převezmou vládu.

Jednou z možností, jak s plevelem zatočit, je použít herbicidy. Nedoporučuji to však, toto řešení by mělo být až tím úplně posledním! Lepší je hlídat spásání pastviny a včas zasáhnout. Koně totiž rádi spásají místa s chutnou trávou doslova až ke kořenům, naopak rostliny, které jim nechutnají, nechávají být. Zanedlouho tak vznikají místa doslova bez zeleně a vedle nich místa, kde zeleň nespoutaně bují. Ta druhá se budou časem zvětšovat na úkor prvních, pokud nebudete pastvinu systematicky sekat.

Sečení pomáhá udržet uniformní porost pastviny, což zvyšuje jeho kvalitu, podporuje růst odnoží, díky tomu vzniká travní porost hustý, plný lístků. Koně také lépe využijí celou plochu na pasení; do vysoké trávy se pouštějí neradi.

Důležité je síct trávu ve správné výšce, aby zůstala zdravá a přežila: má zůstat 5–7,5 cm vysoká, pokud se jedná o nízké travní druhy, nebo 7,5–12,5 cm, jde-li o vysoké druhy travin. Aby se naopak zničily plevele, je třeba je sekat před vysemeněním a nejlépe několikrát ročně; vytrvalé plevele pak nejpozději před koncem léta.

Podobná pravidla ale platí i pro spásání pastviny koňmi: jakmile je tráva nižší než 5–7 cm, je nutné je odvést na jiné místo, aby měly rostliny šanci se zregenerovat. Nedopasky je třeba ihned posíct. A jsme u dalšího důležitého bodu: pastvina potřebuje klid, musí si na chvíli od koňských zubů a kopyt odpočinout, aby zregenerovala.

Na to je vhodný takzvaný rotační systém pasení. Jde o to, že si pastvinu rozdělíte na dvě nebo více částí, které stačí od sebe oddělit přenosným elektrickým ohradníkem, a jejich velikost si upravíte vždy dle potřeby. Koně se budou pohybovat a spásat jednu část a zbytek bude odpočívat. Jakmile bude tráva na spásané části nižší než 7–10 cm (dle druhu travin), koně odvedete na další část, vysbíráte trus, posečete nedopasky, popřípadě dosejete příliš vyšlapaná místa. Koně sem pustíte až tehdy, když bude tráva opět dostatečně vysoká (asi 18–25 cm) a nově vyseté rostliny už budou mít dostatečně pevné kořeny. To, jak často bude třeba rotovat, záleží na hustotě koní, kvalitě pastviny i počasí. Může se jednat o 2–3 týdny, ale klidně i o měsíc či dva – bohužel na to přijdete většinou jen systémem pokusu a omylu. Jakmile však jednou na rotační systém pasení najedete, zjistíte jeho výhody.

Ať už rotujete, kolik chcete kusů pastviny, nezapomeňte si vytvořit i tzv. suchý výběh – prostor, který bude drénovaný, se zpevněným povrchem, blízko příjezdových cest a budov, se závětřím či přístřeškem, místem pro napájení i krmení. Využijete ho ve chvíli, kdy nebude dobré pustit koně na žádnou pastvinu, ať už kvůli mokru, extrémnímu suchu, nadměrné koncentraci koní, nutnosti intenzivnější kontroly koně apod. O tomto výběhu už jsme mluvili, jen připomenu, že je dobré, aby byl na vyvýšeném suchém místě, s mírným sklonem, nemají do něj ústit okapy ani jiné stoky vody, má být kvalitně ohrazený a obklopený vegetací, která bude filtrovat vše organické, co z výběhu bude odtékat do okolí, a je o něj třeba velmi poctivě pečovat.

Obnova pastvin

Někdy stačí nadměrně vypasená místa dosít novými travinami. Jsou ale situace, kdy je nakonec přece jen lepší pastvinu zcela obnovit, tedy na podzim řádně pohnojit (ideálně kompostovaným hnojem, který dodá do půdy organický materiál), zorat, na jaře urovnat a osít. Pokud byste chtěli zvýšit pH půdy vápněním, je třeba to provést aspoň 6 měsíců před setím. Tímto způsobem nejenže prokypříte, provzdušníte půdu, dostanete minerální látky blíže kořenům rostlin, ale zbavíte se mnoha plevelů a snížíte výskyt plísní. Problém je, že na nově osetou pastvinu by se neměli koně dostat, dokud nejsou nové rostliny vysoké aspoň 12–15 cm a nemají dostatečně silné kořeny, které je drží v zemi při pasení. To může trvat i rok. Mladý porost je dobré několikrát posíct (zmulčovat), aby se podpořilo jeho zhoustnutí, než se do něho koně pustí.

Budete-li sít novou trávu, ať už na celou pastvinu, nebo jen na její spasené části, pamatujte, že semeno se má vpravit ideálně do hloubky asi 1 cm a zakrýt hlínou. Vysévat byste měli přibližně do poloviny dubna; kořenový systém rostlin se rozvine ještě za vlhkého počasí a nová tráva pak bude na léto už poměrně silná a zvládne přežít horko a sucho.

Pokud již je na pastvině jiná vegetace, která by mohla potlačit růst nových rostlin, koním se dovolí ji spást co nejníže a až pak sít. Nebo ji lze co nejníže posíct. Použít herbicidy je okrajová možnost. I v tomto případě je dobré sít secím strojem, ne je házet jen tak na zem. Pak se může osetá plocha přejet bránami, aby se na semena nahrnula hlína. Předtím se může zemina podmítnout.

Zdroj informací: Pasture and Hay for Horses http://extension.psu.edu/animals/equine/pasture-weed-management/basic-pasture-management-for-the-equine-owner a J. Syrová: Zeleň pro koně a jejich lidi: Půda http://www.equichannel.cz/zelen-pro-kone-a-jejich-lidi-puda.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (4x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře