Velký zázrak – koňská dvojčata
Kde se vzala?
Obvykle během říje uvolní klisna pouze jedno vajíčko, ale může se stát, že jsou uvolněna vajíčka dvě (např. vlivem hormonálních změn atp.). Pokud dojde k jejich oplození, narodí se dvojvaječná dvojčata – každé má vlastní placentu (což byl i případ našich dvojčat). Chovatelé se snaží tomuto jevu ale zabránit a kontrolují klisny pomocí ultrazvuku od 16. dne březosti a pak ještě podruhé přibližně ve třetím měsíci. Jenže i tak se může stát, že druhé hříbě je „schované“ za prvním a ani vyšetření nic podezřelého neodhalí. Pokud ano, veterinář se pokusí druhý plod odstranit, protože dvojčata jsou pro klisnu velmi riziková. I když zvládne jejich porod, jsou obvykle menší než ostatní hříbata a vyžadují náročnější péči, nemluvě o ekonomických hlediscích. Pokud chovatel již ví, že klisna čeká dvojčata, musí být připraven na zvýšené riziko a komplikace včetně převozu na kliniku kvůli císařskému řezu. Právě u dvojčat se stává, že nejsou v normální poloze, ale v kozelci (napříč) a jejich porod je velmi složitý, či přímo ohrožuje klisnu na životě. Další komplikací je odumření jednoho či obou plodů v těle klisny – i tento stav je život ohrožující, a pokud se ihned neřeší, může chovatel přijít o klisnu. Proběhne-li však porod úspěšně, obvykle nastávají další komplikace, protože klisny nejsou fyzicky „zařízené“ na dvojčata, a tudíž nestačí krmit dva „hladové krky“. Na řadu pak přichází dokrmování či hledání náhradní matky. Přesto ani nejlepší péče nezaručí, že se podaří zdárný odchov obou dvojčat. Asi v padesáti procentech jedno uhyne, někdy bohužel obě. Proto jsou zdravá a životaschopná dvojčata velkým zázrakem!
Malí quarteříci
Příběh klisny Topsail Peppy Jess a jejích dvojčat mi popsala Marie Končelová z Felden ranche. Jess koupili již březí (byla připuštěna poprvé) po hřebci Poco Hanky Jac, její původní majitelka ji prodávala zjištěnou březí a následně byla ještě vyšetřena kolem třetího měsíce, ale to se druhému plodu podařilo skrýt. Tím pádem se noví majitelé těšili na hříbě a neočekávali žádné komplikace. Porod proběhl 14 dní po termínu, jako první se narodil hřebeček. Marie vypráví: „Přišel pro mě zaměstnanec, že klisna rodí, a když jsem doběhla do boxu, hřebeček byl už na světě a klisna stála. Jenže z ní ještě něco koukalo, tak jsem do ní sáhla a nahmatala druhé hříbě! Narovnala jsem mu hlavu a nožky a za pár chvil byla na světě i klisnička. Celý porod netrval déle než půl hodiny! Hříbátka ale byla velmi malá, hádám, že měla tak třicet kilogramů. Hned jsme začali řešit, že musíme mít mléko do zásoby, protože jsme nepředpokládali, že by klisna zvládla obě krmit normálně. Veterinář nám ale doporučil pár dní vyčkat a podle situace pak buď nechat vše na klisně, nebo začít dokrmovat. K našemu překvapení byla Jess od začátku skvělou mámou a mléka měla tolik, že žádné dokrmování nebylo potřeba. Při krmení si hříbata stoupla každé z jedné strany a pila najednou.“
Ustájení a oblečky
„Klisna byla zvyklá být venku, ale s dvojčátky, která se narodila 10. března, to nebylo možné. Proto jsme jim udělali prostorný dvojbox a asi čtrnáct dní byla pouze doma. Když se udělalo pěkně, šla poprvé ven – s oblečky pro psy :-), ale jen na dobu, než jsem vykydala box,“ pokračuje Marie. „Pokud bylo hezky, pobyt venku se prodlužoval a v dubnu již trojice chodila na půl dne ven, na noc však byla stále v boxu. Teprve v květnu jsme přešli na režim 24/7, hříbata s matkou už zůstávala ve výběhu se stromy i přes noc. Přibyla k nim pak ještě druhá klisna s hříbětem a bylo zajímavé, že i toto hříbě se někdy přišlo k Jess napít – a ani to jí nevadilo! Pokud však převládlo chladnější počasí nebo trvalejší déšť, chodily klisny s hříbaty domů. Po celou dobu dostávala Jess seno, později přibyla pastva, dále měla oves a vitaminy pro kojící klisny. Nakonec jsme se rozhodli všechny tři nabídnout k prodeji, protože my se primárně chovem nezabýváme, soustředíme se na sport. Dvojčátka potřebovala péči a čas, který jsme neměli,“ končí své vyprávění Marie. Pro Jess a hříbata začala další životní kapitola u nových majitelů – Evy a Jana Hyklových.
Stěhování do nového
Eva Hyklová si své vysněné koníky našla na inzertním serveru a po osobní návštěvě věděla, že bez dvojčátek nemůže být! :-) Quarter horse hledala dlouho, ale žádný kůň neodpovídal jejím představám, zato s Jess to byla láska na první pohled. 11. května tedy došlo na velké stěhování. Jess i klisnička nastoupily v klidu, hřebeček trošku protestoval, ale nakonec si také dal říct. Cestovali na volno, což bylo nejbezpečnější, a cestu zvládli v pohodě, za půl hodiny po vyložení v novém domově se již v poklidu pásli. V současné době mají k dispozici velkou volnou stáj, kde se mohou kdykoli schovat, a rozlehlou pastvinu. Zatím jsou odděleni od ostatních koní. Jak Eva vypozorovala, při velkém vedru se jdou schovat do přístřešku, zato déšť ani bouřka jim vůbec nevadí a jsou venku. Aby Jess zvládla stále náročnější krmení dvou hříbat, dostává kromě sena, mrkve a jablek ještě Nova Equi Lac. Dvakrát až třikrát týdně je Jess asi 30 minut lehce ježděná. Když je pod sedlem, koukají hříbata z přístřešku, aby jim nic neuniklo, a samozřejmě i klisna je klidnější, když ví, že jsou v pořádku.
Pokroky
Protože se dvojčata od začátku dostávala do úzkého kontaktu s člověkem, jsou velmi komunikativní a důvěřivá. Nyní jsou jim čtyři měsíce a běžně se jim nasazuje ohlávka, zvedají nožky, čistí se a pomaličku si zvykají na vodění. Už byla i na volno na krátké procházce s matkou. Hřebeček Jasper je průzkumník a malý drzoun, který se ničeho a nikoho nebojí (tedy až na bláto, to nemá rád), rád provokuje svoji sestru Jasmínku. Ta se pro změnu drží mámy a vítá lidskou společnost. Společně si ale hodně vyhrají a zatím nepotřebují další koně. Eva je charakterizuje jako neuvěřitelně klidná, zvědavá a komunikativní hříbata, kterým s manželem přezdívají „malí agenti“. Jejich vývoj je zatím velice slibný, rozhodně nejsou pozadu za vrstevníky. A jaké mají plány do budoucna? „Rádi bychom si je všechny tři nechali, Jess i Jasmínku rozhodně připustíme, vzhledem k jejich povaze a inteligenci by byla škoda nemít ve stádě o pár takových koníků navíc! Nemáme sportovní ambice, ale s manželem se těšíme na vícedenní putování v sedle, což byl vždycky náš společný sen, a s nimi se nám to určitě splní,“ uzavírá naše vypravování šťastná majitelka dvojčat.
