Základní pravidla řeči koně

Další fotografie (7)

Kůň se v přírodě chová způsobem, který ho odlišuje od všech ostatních zvířat. K tomuto způsobu chování patří vybudování sociální struktury a fenomén uzavírání individuálních přátelství. Klíčem k oběma, tedy k potřebné dominanci a k intimní, uznalé důvěře, je koni vlastní komunikace, řeč těla.

Zde jsou první a nejdůležitější pravidla komunikace s koňmi:

1. Informace je všechno – opravdu všechno!

Stejně jako odezírá hluchoněmý ze rtů, kůň čte z gest, z chování a celkového výrazu těla. Zpravidla na to ale nedbáme nebo jen velmi málo a naše pohyby a signály jsou tak protikladné, nejasné a nesrozumitelné, že kůň každý pokus o možnou komunikaci brzy vzdá. Cesty se rozdělí – k porozumění se nyní používají více nebo méně silné fyzické prostředky.

Pokud se s koněm chceme opravdu dorozumět, pak skutečně musíme dbát na to, že každý, opravdu každý, i ten nejmenší pohyb těla – ať už jste na koni, nebo na svých nohou – je pro koně výraznou informací! Chceme-li s koněm komunikovat, musíme pochopit, že každý tělesný projev má pro koně nějaký smysl, obsah a význam.

Každý pohyb se stává slovem, větou, informací. Na koně se přenáší celý způsob chování. Během jednoho kurzu poblíž Mnichova jsem si udělal čas a předvedl jsem, jak moc se chování člověka přenáší na koně.

K tomuto účelu jsem si vybral klisnu, která potřebovala trochu umírnit a uklidnit. Můj jinak energický a rázný způsob chůze jsem úplně změnil a šel jsem plouživě a loudavě. Tak jsem se pohyboval okolo koně, ale ani jsem se ho nedotkl. Netahal jsem za ohlávku, nedělal jsem nic jiného, než že jsem se okolo něho šoural jako polomrtvý. Asi po deseti minutách mě majitelka koně prosila, abych přestal, protože měla strach, že bude muset  zavolat ambulanci. Kůň se totiž za mnou potácel skoro stejným způsobem jako já. Stačilo několik rázných klusových kroků a kůň byl zase čilý a svěží. Chtěl jsem tím předvést, jak nesmírně velké je působení naší gestikulace na chování koně.

Pokud někdy budete mít možnost navštívit opravdu dobrou španělskou stáj, kde se vzdělávají koně, uvidíte, jak se španělští trenéři „naparují“. Zvedají nohy jako tokající kohouti a nesou se pyšně, vzpřímeně a „shromážděně“, stejně tak, jak to vyžadují od koní. Z toho všeho se logicky odvíjí druhé pravidlo.

2. Informovat znamená redukovat!

Musíme se rozhodně naučit jasně rozlišovat informaci od žvanění. Je to stejné jako u tlachavé sousedky (nebo souseda). Možná že pro nás má opravdu připravenou nějakou zajímavou informaci. Ale je zabalená do tolika řečí a nesmyslů, že po druhé větě vypneme a věnujeme se vlastním myšlenkám. Naši koně dělají přesně totéž. Nejsou proto soustředění. Ale komunikovat tělem znamená, že musíme gestikulaci a pohyby vědomě omezit na nejnutnější míru!

Věřte mi – právě to dělalo většině účastníků všech mých kurzů ty největší potíže. Je nutné uvědomit si vlastní tělo a všechny pohyby a vytříbit si cit takovým způsobem, abychom ho měli pod kontrolou a aby pouze z pohybů vznikla řeč! Řeč, které bude kůň jasně a neomylně rozumět. Zpravidla je to tak, že je naše tělo neustále v pohybu – většinou nevědomě a nekontrolovaně. Dokonce i lidé, kteří při komunikaci s ostatními lidmi působí prkenně a málokdy se výrazně projevují gestikulací, jsou přesto často plni trvalého neklidu, který je při komunikaci s koňmi naprosto nesrozumitelný. Často pomůže videokamera, která mnohým otevře oči.

Právě tento způsob práce s koňmi nás neobyčejně vyškolí v tom, abychom si uvědomili každou část svého těla. Caballeros právě proto také neříkají: Pracuji s koněm, ale: Medituji s koněm (meditace – redukce!).

Tento příměr má skutečně své oprávnění, protože stejně jako při východních meditačních praktikách je cílem těchto cviků určité obrácení se do sebe a vnitřní soustředění. Se zvýšeným uvědoměním a se zvýšeným soustředěním se nám pak určitě podaří oddělit podstatné od nepodstatného. Naše pohyby budou harmonické, plynulé, oblé a hezké. Hodinu od hodiny nám budou signály a řeč našeho těla jasnější – poznáme, že na ně koně budou ihned reagovat, jako by je vedla neviditelná ruka. Tak vznikne nádherné porozumění.

3. Používat stejná slova!

Pokud se rozhodneme pro tento způsob práce, který je pro koně přirozený, velmi rychle zjistíme, co vše to přináší. Koně se nám zcela a úplně otevřou, přilnou k nám a získají úplnou důvěru. Teď je nejdůležitější, abychom tuto naivní bytost nezmátli. To se může přihodit snadno, pokud stejný požadavek sdělujeme různými slovy. Slovy se tu samozřejmě míní pohyby, znamení a gesta.

Je to opravdu hodně velká překážka a hodně koní je potrestáno, ačkoli vlastně dělají všechno správně, ale my používáme slova, která jim nejsou jasná, nebo dokonce znamenají pravý opak.

Pro nás to znamená, že se musíme neustále hlídat a kontrolovat. V následujících kapitolách představím a vysvětlím nejrůznější signály. Jsou to signály, které jsou odvozeny přímo z řečí koní. Každý z vás si pak časem vytvoří vlastní „nářečí“, vlastní variace. To je v pořádku, tak to má a musí být. Jsme totiž individuální bytosti, a čím víc se tímto způsobem práce s koňmi budeme zabývat, tím výrazněji se bude rozvíjet naše vlastní osobnost. Rozhodující je, abychom už jednou vytvořená znamení a signály zachovali a používali je pro zcela konkrétní přání. Jestliže se tohoto pravidla nebudeme držet, pak se může stát, že se náš komunikační systém zhroutí.

4. Od plynulosti k impulzu

Zase něco zcela speciálního – a zase hodně důležitého! Nestalo se vám to někdy také? Chcete se dívat na televizi, ale vedle vás někdo sedí a neustále poklepává nohou nebo prsty. Je to minimální pohyb, který nás ale nakonec rozzuří. To je dobře – protože přesně tak si to příroda žádá. Podívejte se prosím na obrázek, uvidíte průřez lidským okem. Vnitřní úhel znázorňuje receptory, kterými vidíme barevně. Kolem dokola jsou uspořádány receptory potřebné k černobílému vidění. Nevidí tak ostře, jsou ale podstatně citlivější. Úplně na okraji se nacházejí takzvané receptory pohybu. Tady se registrují objekty, které se pohybují. Každý z nás již poznal, jak jsou důležité, když například bleskurychle uskakoval před motorkou, která se náhle odněkud přiřítila. „Vůbec jsem ji neviděl“, řeknete potom – a přesto jste bleskurychle zareagovali! A protože jsou tyto receptory životně důležité, mají, co se týká reakce těla, absolutní přednost. Jestliže cokoli vědomě a soustředěně pozorujete, tyto receptory se zapojují a automaticky následuje reakce – k vlastní ochraně! Proto nás tedy nervózní poklepávání prstu na okraji našeho zorného pole tak rozčílí – naše receptory pohybu totiž neustále hlásí nebezpečí.

Úhel pohledu koně obsáhne téměř 360 stupňů. Největší část oka koně se skládá právě z receptorů pohybu, což je pro prchající zvíře velmi smysluplné. Každý vnímatelný pohyb v poli vidění koně je okamžitě zachycen a reflexivně vyvolá poplach. Jemné ježdění na volné otěži pomocí signálů znamená, že kůň musí pochopit každý, i sebemenší projev jako informaci a zachovat se podle ní. Lidé se zpravidla okolo koní pohybují bezmyšlenkovitě. Vykonávají hektické, nenadálé a nekontrolované pohyby. Naprosto syrový kůň by v takové situaci reagoval panikou, protože senzory jeho zorného pole by hlásily neustálé nebezpečí. Naše koně si už zvykli, otupěli a dají se řídit jen poměrně hrubými prostředky. Přesně to ale nechceme! Proto se musíme v blízkosti koně pohybovat vždy obezřetně a pomalu. Pohyby musí být plynulé, oblé, měkké, téměř taneční. Jestliže pak pohneme jen konečkem malíčku, kůň okamžitě zareaguje, protože se naučí reagovat na nejmenší pohyb!

Všechno, co děláme, děláme doslova pomalu, uvážlivě a klidně. Když pak najednou impulzivně posuneme pánev – sotva znatelně – kůň to okamžitě zpracuje jako důležitou informaci a bez pomoci otěží například bleskurychle z plného cvalu zastaví. Pokud se nebudeme řídit tímto základním pravidlem, nebude jemné, citlivé a komunikativní ježdění možné!

5. Tišeji – tišeji – jen pomyslet!

Na počátku práce je důležité, aby nám kůň jasně a bezprostředně porozuměl. Proto musí být signál zřetelný, dokonce velmi zřetelný. Cílem práce je ale přesto komunikace optimální, tedy téměř jen přenos myšlenek. Abychom se dostali až sem, je nutné signál při každém opakování zeslabit. Takové zeslabování (viz zobrazení) může trvat týdny nebo měsíce, ke konečnému bodu ale mohu dospět pouze v případě, že se od počátku práce důsledně řídím tímto pravidlem. I ten nejmenší pohyb, sotva znatelný, lze vystřelit jako šíp a dokáže stejně přesně vyvolat reakci.

6. Nevstupovat do domu bez klepání!

Poslední pravidlo našeho malého souboru je takzvaným pravidlem chování. Naše práce koně nevídaným způsobem senzibilizuje. Jestliže je tedy nyní práce s koněm harmonická a plynulá a chtěli bychom mu zprostředkovat nový impulz, který by měl případně vést k bleskurychlé reakci, pak bychom podle možností neměli do domu vstupovat bez zaklepání!

Každý nový impulz bychom měli připravit spíš formou opatrného zaklepání. Kůň se bude moci připravit na to, že za okamžik budeme mít nějaké přání. Pak se nepoleká a provede klidně a uvolněně co, co žádáme.

Tato pravidla se vztahují na komunikaci vycházející z naší strany. Nesmíme ale nikdy zapomenout, že kůň s námi také neustále komunikuje! Neustále se vyjadřuje, sděluje nám, jak se mu daří a jestli je s příslušnou prací srozuměn, nebo ne.

Nemám teď na mysli hrubé projevy, které jsou spíš výkřiky o pomoc, tak jak je všichni známe. Ne – když například pracujeme s koněm na prověšené lonži a postupně kruh zmenšujeme, jsou to úplně jemné signály a znamení, kterými nám chce kůň sdělit, že teď požadujeme příliš mnoho (nebo také příliš málo). Jsou to jemné projevy, proto jim musíme věnovat pozornost a naprosto se na ně soustředit! Pokud to uděláme, budeme mít koně, kteří budou vždy pracovat s opravdovou radostí, jako děti, které ve hře prožívají a zkoušejí samy sebe. Nesmíme si to plést se ztrátou disciplíny – naopak! Disciplinovaně a správně se chováme my, pozorně, rozumně a zrale – a právě to nám náš kůň vrátí. Stejně jako všechny naše hrubosti a nespravedlnosti, které pak později objevíme v chování koní.

(Ukázka z knihy Péče o koně, kterou vydalo Nakladatelství Brázda.)

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Další fotografie k článku

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

18.2.2018 23:10

Článek opravdu výborný. smajlík

Jen mi nesedí ta kniha, pan Hempfling nic takového nevydal. Nebo je z jiné knihy, či od jiného autora? Neví někdo?

10.12.2017 17:49

Výborný článek.smajlík