Když se koně vyparádí, V. díl – Sportovní koně
Parkúr, drezura, vozatajské soutěže…
Každý, kdo se chystá s koněm na soutěž či chovatelskou přehlídku, by měl věnovat mnoho času nejen samotné přípravě koně/tréninku, ale následně i jeho úpravě. Před odjezdem na soutěž by měl být kůň vzorně vyčištěný, ošetřená by měla být i jeho kopyta, což znamená buď včasnou korekturou, či podkováním, před samotnou soutěží je dobré kopyta namazat. Hříva se obvykle zaplétá, ale aby byl výsledek elegantní, je potřeba hustou hřívu předem umýt a popřípadě protrhat a zkrátit na potřebnou délku – podle toho, na jaký způsob ji budeme zaplétat. Ocas je dobré zastřihnout do roviny. Těmito úpravami se buď zabývá samotný jezdec, nebo ošetřovatelka, která má koně na starosti. Také nácvik zaplétání je vhodné zařadit dostatečně předem, protože to, co vypadá jednoduše na obrázku či videu, chce obvykle zručnost a cvik!
Úprava hřívy a ocasu
Na parkúrech a drezurních obdélnících je nejčastěji viděna hříva zapletená do bobíků (nenašla jsem žádný odborný výraz.) Ty vzniknou z krátkých upletených copánků, stočené se buďto zagumičkují, nebo pracněji zašijí. Kopírují linii krku a vypadají velice elegantně, obvykle jich bývá lichý počet. U dlouhohřívých koní je možné zaplést hřívu do mřížky, ale to, co vypadá pěkně na koni v klidu, je trochu problémem při skocích, kdy se celá mřížka nehezky zvedá. U koní iberských plemen a obecně barokních plemen je často vidět velmi elegantní španělský (resp. francouzský) cop. Je klasickou úpravou velmi dlouhé a husté hřívy typické pro tato plemena a zaplétá se tak, aby kopíroval linii krku. Viděla jsem však i tento cop po obou stranách krku koně, protože měl tolik hřívy, že prostě nešel zaplést jen na jedné straně. Kořen ocasu se často také zaplétá.
Drezura
V drezuře je jakékoli extravagantní zdobení, jako jsou např. stuhy, květiny apod., v ocase či hřívě striktně zakázáno, povoleno je pouze normální zapletení hřívy a ocasu. Má-li kůň řídké ocasní žíně a kazilo by to výsledný estetický dojem, lze použít tzv. falešný ohon/ prodloužení ohonu, ale pouze s předchozím povolením FEI. Dále musí mít koně ošetřená kopyta buď korekturou, nebo podkováním – a mají být namazaná.
Svod
Koně předvádění na ruce (na svodu, výstavě) jsou obvykle předváděni na uzdečce se stihlovým udidlem a s otěžemi nebo předváděcí lonží. Hříbata po odstavu mají ohlávku. Kategorie chovných koní nesmí mít chrániče nebo bandáže na končetinách. Při předvádění pod sedlem nejsou povoleny pomocné otěže a ostruhy, pouze na žádost majitele koně může předseda komise povolit martingal nebo vyvazovací otěže. Ani pod sedlem nesmí mít kategorie chovných koní chrániče nebo bandáže na končetinách.
Dostihy
Ačkoli se zdá, že hlavním kritériem dostihů je poměřit rychlost koní či jejich obratnost ve steeplechase, i pro ně je vypisována soutěž o nejlépe a nejvhodněji upravenou dvojici koně a vodiče. Ta nejlepší je potom finančně ohodnocena a je to jistě výborná motivace i pro ostatní ošetřovatele. I v dostizích může být kůň s pěkně zapletenou hřívou a ocasem a šachovnicí na zádi!
Koně, kteří se nemohou zúčastnit
Řád Asociace svazů chovatelů koní České republiky, občanského sdružení pro ochranu zvířat, jasně říká, která zvířata se nemohou účastnit veřejných vystoupení, soutěží nebo svodu koní apod. Nemohou to být koně nemocní, v léčení, koně pod vlivem zakázaných látek nebo kůň, který nebyl na svod připravován a jehož kondice neodpovídá předpokládané zátěži. Nesmí to být ani klisna v říji, klisna v poslední třetině březosti nebo klisna se sajícím hříbětem, pokud to není zvlášť řádem povoleno např. při předvádění stáda, rodin apod. Dále to nesmí být kůň, který má poruchu zraku na obou očích nebo je slepý na jedno oko; kůň slepý na jedno oko se může účastnit pouze po odborném oftalmologickém vyšetření veterinárním lékařem a s jeho souhlasem. Dále nelze vystavovat/soutěžit s koněm, kterému byl proveden zákrok měnící vzhled (kupírování ocasu, uší) či je po zákroku měnícím výkon (např. neurektomie – přetětí nervu na končetině). Zakázáno je to též koním s neošetřenými či poškozenými kopyty atd. (viz celé znění Řádu Asociace svazů chovatelů koní České republiky).
Nezapomínejme, že kůň má zůstat koněm
Dnes si již koně může dovolit leckdo a zejména mladé slečny-majitelky milují nejrůznější úpravy hřívy či srsti. Baví je ostříhat koni srst na způsob zebry nebo jim vytvořit ornamenty bez toho, aby si uvědomovaly, k čemu koni srst slouží a proč se případně stříhá. „Oblékají“ koně do barevně sladěných bandáží, podsedlové dečky, čabraky, ale že kůň nemá již mnoho týdnů udělanou korekturu kopyt, to „přehlédly“. Peníze dávají na parádu, ale zapomínají, že jejich koni by bylo lépe bez růžových doplňků, zato s korekturou zubů. Bohužel zde často platí známé pořekadlo: Navrch huj, vespod fuj!
