Krmné doplňky, díl 15: Pro zdravý život v koňských střevech

Další fotografie (2)

Mnoho krmných doplňků, které najdeme na pultech či v e–shopech „koňoobchodů“, je určeno pro lepší trávení a podporu zdraví žaludku a střev koní. Podívejme se v následujících dvou dílech, co vlastně obsahují a jak koni pomáhají.

Jistě každý ví, že koně jsou býložravci. Jejich potrava je výhradně rostlinná; a co víc, živí se převážně špatně stravitelnými částmi rostlin, jako jsou stonky a listy travin či různých bylin. Aby z nich dokázali získat potřebné živiny a energii, mají ve svých tlustých střevech biliony malých pomocníčků: pestrou skupinu nejrůznějších bakterií, kvasinek a prvoků. Dohromady jsou jich až tisíce druhů. Některé z nich tráví vlákninu a vyrábějí těkavé mastné kyseliny, které se dostávají do krve a představují důležitý zdroj energie při všechny buňky v koňském těle. Jiné tráví cukry a upravují vnitřní prostředí střev, další vyrábějí různé vitamíny či esenciální aminokyseliny nebo odstraňují ze střev kyslík, který by tam uvnitř mohl způsobit velkou paseku. Zajímavé je, že důležité jsou nejen živé, ale i mrtvé mikroorganismy: jejich těla slouží jiným bakteriím a kvasinkám jako zdroj živin a tím vlastně stále udržují ve střevech důležitou mikrobiální populaci. Samozřejmě mezi nimi najdeme i záškodníky, kteří by mohli vyvolat různá onemocnění, ale díky dokonalé rovnováze je „hodné“ mikroorganismy drží na uzdě.
Existují však situace, kdy se tato delikátní rovnováha naruší. Velmi často je na vině stres, například příchod do nového ustájení, změny ve stádě, náročné nebo časté závody, přeprava na dlouhou vzdálenost. Problém ale může představovat také nadměrné horko, změna krmení, nevhodné krmení (velké dávky jádra a nedostatek sena), ohřebení, náročnější vyšetření či ošetření (například úprava zubů, kastrace). Další příčinou rozhození střevní mikrobiální rovnováhy je podávání antibiotik, především širokospektrálních přípravků, po delší dobu. Obecně méně kvalitní střevní bakteriální rovnováhu je třeba očekávat u starších koní (nad 20 let). To všechno jsou situace, které naprosto jasně volají po tom, abyste koním do krmení přidali probiotika nebo prebiotika. „Staří koňáci“ možná kdysi sáhli po dobrém bílém jogurtu; „noví koňáci“ vědí, že kamenné i internetové obchody se doslova hemží nejrůznějšími komerčními krmnými doplňky určenými pro (znovu) osídlení koňských střev: prebiotiky, probiotiky i kombinacemi obou (synbiotiky). Lze je sehnat v podobě perorální pasty, roztoku nebo prášku, který se zamíchá do krmení. Některé se podávají jednorázově, například při stresu, po přepravě nebo závodech, jiné je vhodná míchat do krmení každý den, například hubeným či starým koním.

Probiotika
Probiotika jsou „hodné“ bakterie a kvasinky, které osídlí střevo a tím srovnají zničenou rovnováhu, popřípadě mikrobiální osídlení střeva vylepší a podpoří schopnost koně „dobře trávit“ a zužitkovávat živiny. Samo­zřejmě není možné mít ve výrobcích tisíce ani stovky různých druhů bakterií, proto dnes vědci zkoumají, které druhy jsou pro zdraví střev ty nejdůležitější a je vhodné je koním dodat. Nejčastěji se v probiotikách určených pro koně objevují bakterie rodů Lactobacillus (pomáhají trávit cukry a potlačují tak průjmy či řeší chyby v krmení) a Bifobacterium, popřípadě Enterococcus faecium, Streptococcus spp. thermophilus and faecium a Bacillus subtilus. Velmi důležitou skupinou probiotik jsou kvasinky, tedy mikroskopické jednobuněčné houby, které vznikají jako vedlejší produkt například výroby piva (pivovarské kvasnice) nebo jsou to speciální kvasinky vyvinuté pro úpravu střevního prostředí koní (Saccha­romyces boulardii či S. cerevisiaea, nověji i Candida utilis nebo Phaffia rhodozyma). Kvasinky jsou vynikající zdroj bílkovin bohatých na lysin, které koně v potravě nutně potřebují. Obsahují i velké množství vitaminů B, některé jsou dokonce bohaté na selen. Prodávají se v podobě granulek nebo prášku obsahujícího sušené živé kvasinky či jako kvasinková kultura, což jsou usmrcené kvasinky. První jmenované jsou schopné za asi 10 dní osídlit střeva a omezenou dobu (dalších asi 10 dní) v nich žít, ty druhé slouží jako velmi kvalitní zdroj živin nejen pro koně, ale především pro „hodné“ střevní bakterie, jejichž populaci pomáhají udržet nebo zlepšit, a tak podpořit i kvalitu trávení koní.

Prebiotika
Prebiotika jsou živiny pro bakterie, například fruktooligosacharidy (FOS), xylooligosacharidy (XOS), polydextróza, mannooligosacharidy (MOS), galaktooligosacharidy (GOS), pektin a psyllium. Koně tyto látky netráví, ale tráví je ony „hodné“ bakterie a díky tomu se udržuje nebo zvyšuje jejich množství. 
Účinky probiotik a prebiotik jsou vědecky prozkoumány především u lidí. Zde pomáhají léčit průjmy (i infekční), různé záněty střev, žaludeční vředy, ale i problémy v jiných částech těla, protože zdravá střevní mikroflóra znamená i zdravou imunitu: takže zlepšují stavy zánětů dásní, pohlavních orgánů, infekce kůže a různých atopických dermatitid, hubnutí, nechutenství a používají se i k léčbě některých nádorů. Na koních proběhlo jen málo výzkumů. Jeden prokázal dobrý účinek kvasinek Saccharomyces na zotavení z nemocí trávicího traktu. Jiné výzkumy ukázaly, že probiotika pomáhají vyloučit trusem písek ze střev, který by mohl způsobit tzv. pískovou koliku, popřípadě pomáhají hubeným koním přibrat.

Kdy tedy probiotika či prebiotika u koní použít?
Pokud chcete zlepšit trávení špatně krmitelného, hubeného nebo starého koně nebo chcete-li zlepšit chuť svého koně k žrádlu. Vhodné jsou při řešení chronického průjmu či dlouhodobě měkkého trusu, popřípadě když se v trusu objevuje větší množství nestrávené vlákniny. Užitek z nich mohou mít koně trpící opakujícími se kolikami, dále koně sportovní, dostihoví, často cestující či žijící v jiných stresových situacích, například po změně ustájení, v horkém nebo velmi chladném počasí. Často se podávají koním zotavujícím se po náročnějším chirurgickém zákroku, po úpravě zubů nebo jedincům léčeným antibiotiky. Výjim­kou nejsou ani novorozená hříbata, kterým pomáhají osídlit jejich zatím sterilní střeva vhodnými mikroorganismy.

Probiotika i prebiotika se po perorálním podání dostanou spolehlivě do střev. Považují se za bezpečné doplňky, i tak je třeba dodržovat dávkování, především u hodně malých hříbat, kde mohou v nadbytku vyvolat průjmy. 
Zdroje informací:
TheHorse.com
Webové stránky KER – Kentucky Equine Research

 

Další fotografie k článku

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře