Jména koní 2

Obsah
  1. Fríští koně
  2. Koně Kinských
  3. Starokladrubští koně

Minule jsme se věnovali jménům pro anglického plnokrevníka a českého teplokrevníka, dnes se podíváme na další plemena, která mají výběr jmen ztížený různými předpisy. Nejprve se podíváme na skok do Holandska a pak již zůstaneme v Česku, konkrétně u koní Kinských a starokladrubských.

Fríští koně

Darwy van Dupaumolen Baron fan Odingastate, Merle van de Waelhoeve, Willemke A fan de Eibershof – tušíte, ke kterému plemeni budou náležet nositelé těchto jmen? Pokud tipujete fríské koně, máte pravdu. Také chovatelé tohoto krásného barokního plemena jsou při výběru jmen hříbat omezeni nařízením KFPS – Holandské plemenné knihy. Ta každoročně vyhlásí tři až čtyři písmena abecedy a všechna hříbata narozená v daném roce musí mít jména začínající na tato písmena (např. letos to jsou G, H a I.) Zvolené jméno se pak zadává do holandské databáze, proto je vhodné se vyvarovat diakritiky – to holandský sy­stém opravdu nezvládne! Zároveň chovatel snadno zjistí, zda už neexistuje shodné jméno. Pokud se v systému najde další shodné jméno, KFPS pro rozlišení přiřadí ke jménu iniciálu majitele (např. Jildau J). Jména mohou být i zdvojená, např. Ifke–Izabela, nebo se ke jménu hříběte přidá jméno po matce nebo otci (Way Kirsten po klisně Kirsten). Mnozí chovatelé využívají možnost přidat název stáje, takže např. Stáj van Braunau je v překladu „z Broumova“ a každý jejich odchovanec má „van Braunau“ za jménem. Holandští chovatelé často ke jménu koně připojí překlad názvu ulice, města atd. – např. van den Berg znamená „z hor“, v. d. Bos je „od lesa“. Ke vznešeným koním zkrátka patří vznešeně znějící jména, i když někdy je lepší si ponechat iluze a jméno si nepřekládat. 
 

Koně Kinských

Zlaté koně Kinských můžeme s trochou nadsázky označit za naše rodinné stříbro. Ušlech­tilý teplokrevník si získává stále větší oblibu u jezdců i chovatelů líbivým zevnějškem (nejžádanější je zbarvení isabela nebo plavák), skokovými schopnostmi a snadnou jezditelností. Existuje zde několik rodin s dlouhou historií: 
Rodina N byla založena polokrevnou klisnou Nancy. Z této rodiny pocházela řada výborných dostihových koní, především vítězka Velké pardubické Norma, dále hřebec Neza­mysl, klisna Najada atd. 
Rodina J byla založena anglickou polokrevnou klisnou Hero I, pokračující klisnou byla Jitřenka. Z rodiny pochází mnoho koní s velmi dobrou sportovní výkonností, kteří vynikali zejména ve všestrannosti (Jelena, Jalna, Jena a další). 
Rodina Č byla založena klisnou VČ 391 Čita po Cesar a patří dnes k nejrozšířenějším. Z rodiny pochází mnozí plemenní hřebci, např. 7 Marin lipský–1 nebo 333 Almhirt týnský, 409 525 Taarlo Kubišta–1 a další. 
Rodina M byla založena plavou klisnou Jiskra a pokračovala dcerami Jizera, Julka a Jitra. Později byla označována M.  
Rodinu O založila A1/1 klisna Queen of Haerts – byla silně ovlivněna anglickým polokrevným kmenem Furioso. 
Co se týká pojmenování koní Kinských, platí, že hříbata jsou pojmenována jménem, které má začáteční písmeno shodné s označením rodiny a pouze hříbata z matek zapsaných v HPK a PK barvy isabela nebo plavák mohou použít přídomek KINSKÝ. Klisny zařazené do HPK musí mít začáteční písmeno jména shodné s označením rodiny. Tak například Oriela Kinská je z matky Orchidej Kinská po otci Graf Czech. Protože je zbarvením isabela, může se pyšnit přídomkem Kinská. 
 

Starokladrubští koně

Starokladrubský bělouš se v českých zemích kontinuálně chová po více než čtyři sta let. V roce 1579 založil císař Rudolf II. v Kladrubech nad Labem dvorní hřebčín, ale psané rodokmeny sahají pouze do roku 1750, protože starší záznamy shořely. Současná populace je rozdělena na 5 čistokrevných klasických kmenů a 3 čistokrevné neklasické kmeny, z nichž jsou Generale (založen v roce 1787), Favory a Rudolfo bělouši, Solo a Siglavi Pakra vraníci a Generalissimus (založen v roce 1797), Sacramoso a Romke se vyskytují v obou barevných variantách (bělouši i vraníci). Čistokrevný klasický kmen Napoleone zanikl v roce 1922. Původ starokladrubského koně je dále možno vysledovat zpět k osmi zakladatelkám čistokrevných klasických rodin a sedmi zakladatelkám čistokrevných neklasických rodin. Jedna rodina se rozštěpila ve tři další. Největší zastoupení má právě ona rozvětvená rodina a jména představitelek začínají písmeny E, A a P. Společnou matkou jim byla klisna Alba VIII (Generale XXII) narozená v roce 1861. Rodina C byla založena v roce 1894 klisnou Cariera (Blue Boy) a rodina R Ragusou I (Napoleone Amelia) v roce 1895. Nejmladší rodinou je rodina S, jejíž zakladatelkou je klisna Sardinia (Maestoso Gratia). Pojmeno­vání starokladrubských koní je velice sofistikované. 
 

Plemenní hřebci 
Jméno dostane hřebec při zařazení do chovu. Je složeno ze jména kmene, tj. otcovské linie na 1. místě, jména matky hřebce na 2. místě a z římského čísla tzv. „kmenového čísla“ označujícího pořadí hřebce v otcovské linii na 3. místě. 
Římská čísla, tj. „kmenová čísla“ linií chovných hřebců, jsou přidělována od I do L. Po přidělení „kmenového čísla“ L začíná číselná řada od I. Je-li jméno kmene složeno ze dvou jmen, uvádí se druhé jméno pouze velkým písmenem (např. Siglavi Pakra Favo­rina I = Siglavi P. Favorina I, Generale Aversa XLIX atd.). 

Mladí hřebci 
Jméno dostane hřebec po narození nebo při označování a popisu hříběte pod matkou. Je složeno ze jména kmene, tj. otcovské linie na 1. místě, jména matky na 2. místě, římského čísla, tj. „kmenového čísla“ otce na 3. místě, pomlčky a arabského čísla označujícího pořadové číslo hříběte po otci. Např. Siglavi Pakra Bebita XI–14 (510 Bebita–Siglavi Pakra Montilla XI). 

Mladé a plemenné klisny
Jména jsou tvořena v souladu s kulturněhistorickými aspekty vzniku a vývoje plemene a nově zapisovaným klisnám jsou přidělována a schvalována organizací, která je nositelem PK. Plemenná kniha vede seznam jmen pro nově registrované klisny v členění podle rodin. Jméno dostane klisna po narození nebo při označování a popisu hříběte pod matkou. Počáteční písmeno je shodné se jménem matky (rodiny). Jméno jednou již dané klisně smí být použito po uplynutí nejméně dvou chovných generací (např. Eminenza–5, 354 Ripola nebo 377 Perlina). 
(Zdroj- http://www.nhkladruby.cz/prilohy/radpk15.pdf) 
 

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (5x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře