Vlastní kůň, díl 12:  Seno

Kvalitní luční seno plné výživných lístků
Takové uskladnění balíků sena na hlíně si doslova říká o plíseň a zdravotní problémy koní.
Malé hranaté balíky jsou ideálním způsobem lisování sena pro koně.
Bohužel vyžadují hodně lidské práce, proto jsou stále méně žádané.
Velmi dobře se však uskladňují a výborně se s nimi manipuluje. Seno uvnitř se dobře prodýchá a obvykle i doschne, pokud se lisovalo trochu vlhčí.
Obsah
  1. Děláte si seno sami? 
  2. Kupujete už hotové seno?
  3. A záleží samozřejmě i na vás!

Mezi koňáky je poslední dny či týdny velmi často a ze všech stran skloňované slovo „seno“. V dubnu to vypadalo, že nic nenaroste, nyní jsou sice louky na trávu bohaté, ale není počasí, kdy by se dalo usušit. Pokud máte doma svého koně, jistě i vy řešíte, kde a jak nakoupit – či si vyrobit – seno. 

Seno je vlastně sušená zelená píce – různé traviny, jeteloviny, byliny. Kromě sušení jsou rostliny i částečně rozkládané bakteriemi – fermentované, což je vedle sušení další forma jejich konzervace. Pokud se píce dobře usuší a dobře uskladní, vydrží bez větších problémů i několik let. 

Výroba sena je vlastně velmi jednoduchá: nejdřív je třeba píci posekat, pak se nechává ležet na louce, aby na slunci vyschla. To trvá s ohledem na počasí několik dní. Aby byla píce načechraná a proschla rovnoměrně, musí se obracet. Je-li už poměrně dobře proschlá, k večeru se řádkuje, aby nenavlhla rosou. Stejně tak se dokonale suchá píce nařádkuje, aby se mohla posbírat a odvézt. V dnešní době se přitom zároveň lisuje do balíků různých tvarů i rozměrů. Poté se odveze do seníku, který musí být suchý a velmi dobře větraný, aby se tam seno „vydýchalo“, jinými slovy, aby se ukončila bakteriální fermentace, které zvyšuje teplotu sena. To trvá několik týdnů (cca 4–8). V extrémních případech (pokud je seno sklizeno ještě vlhké) se může tak zahřát, že dojde k samovznícení! Čím sušší je seno sklizeno, tím rychleji je fermentace ukončena. Někteří zemědělci nechávají balíky „dodýchat“ na louce a odvážejí je do seníku až pak.

Děláte si seno sami? 

Pokud jste se rozhodli, že si seno nasušíte sami, je dobré znát několik fíglů a ověřených postupů, které vám zaručí, že bude kvalitní – a to z hlediska zdravotního i výživového. 

1. Z výživového hlediska je velmi důležité složení porostu (čili z jakých travin či dalších rostlin se skládá), složení půdy (protože z ní se do rostlin dostávají živiny a hlavně minerální látky) a samozřejmě i doba sečení neboli stadium zralosti píce. Luční (= travní) seno sklízené poměrně brzy (zhruba v květnu) bude jemné, plné bílkovin a rozpustných cukrů, takže dost výživné. Bývá vhodné pro rostoucí koně, přezubující koně nebo pro kojící klisny. Pokud se seno sklidilo v červnu, bývá už dobře vyzrálé a je vhodné pro dospělé pracující koně. Seno sklizené pozdě, například v červenci, je už dost vláknité, má méně živin a více vlákniny a může být dobrou dietou pro koně snadno tloustnoucí nebo trpící metabolickými problémy či schvácením kopyt. Později sklizené seno už je málo stravitelné. Někdy lze sklidit i druhou trávu, otavu, a to v srpnu či září. Otava bývá jemnější, má méně stonků a neobsahuje tolik cukrů, takže je také vhodná pro koně schvácené.

Pokud byste chtěli seno vojtěškové, myslete na to, že bude obsahovat hodně bílkovin, což je opět vhodné pro kojící klisny či rostoucí hříbata. Je třeba ho však sklidit poměrně brzy, protože starší vojtěška je hodně „klackovitá“, koním nechutná a má malou výživnou hodnotu. 

Na obsah živin má vliv i to, zda píce při sušení zmokla, nebo ne; každé zmoknutí z ní vyplaví část cukrů a vitaminů, což může být na jednu stranu dobré (koně schvácení, obézní…), na druhou stranu nevhodné pro koně, kteří intenzivně pracují, rostou nebo kojí.

2. Z hlediska výživově-zdravotního je velmi důležité, v jakou denní dobu bylo seno lisované. Ráno nebo navečer bývá seno orosené a po slisování může snadněji plesnivět, protože je v něm vyšší vlhkost. Je třeba také počítat s větším zahřívání během „prodýchávání“. Pokud se seno skladuje na volno, mírné orosení při sběru nemusí vadit, především u vojtěšky, které se tak nebudou tolik olamovat důležité lístky. 

Rozhodně nikdy nesmíte lisovat seno zmoklé! Jakmile při lisování začne krápat, je bohužel třeba přestat, seno opět rozházet a nechat znovu proschnout.

3. Ze zdravotního hlediska je vlhkost sena nesmírně důležité. Obecně platí, že se má lisovat seno o vlhkosti přibližně 15 %. Někdy však to může být už příliš – oddrolí se lístky a výsledkem bude hrubé, „stonkaté“ seno. Je-li suché počasí a suchá je i země, lze například malé balíky lisovat vlhčí (okolo cca 16 %) – výrazně to zvýší kvalitu takto připraveného sena. Mnozí odborníci varují před balíkováním sena vlhčího než 16,5 %, protože pak je snadno napadnou plísně. Skladuje-li se seno volné, může být jeho vlhkost ještě vyšší; po dobrém uskladnění se totiž může dobře dosušit. Naopak pro velké balíky by neměla vlhkost sena překročit 15 %. Z takového balíku totiž nemá nadbytečná voda šanci se odpařit. 

Myslete na to, že dužnatější rostliny schnou velmi dlouho, a na to je třeba brát ohled při určení doby lisování!

Pro zdraví koní je však velmi nebezpečný i prach. Ten se do sena dostane většinou tím, že se tráva seče příliš nízko a lis přibere i hlínu. Prašné bude i hodně suché seno. Tento prach je tvořen drobnými kousíčky rostlin, pylem i prachem ze země. Přiměřená vlhkost ho však naváže na rostliny a udrží lístky v celku. Prašnost můžete zjistit tím, že vezmete hrst sena a vyhodíte do vzduchu. Při padání sledujete proti světlu, jestli je okolo sena prach.

Vhodnou vlhkost je snadné zjistit: vezměte hrst sena zevnitř řádky (hromádky), stiskněte mezi dlaněmi a promněte tam a zpět. Pokud se stonky po několika promnutích nezlomí, je seno ještě příliš vlhké a není dobré ho lisovat.

Kupujete už hotové seno?

Podívejte se, jak poznáte kvalitní seno:

  • Zjistěte, kdy bylo posečené a kdy sklizené, z jaké oblasti pochází, z jakých rostlin se má skládat, jak a kde bylo uskladněno.
  • Zjistěte si, zda zemědělec nepoužíval na píci chemikálie (pesticidy, herbicidy apod.). Ty by mohly ohrozit zdraví koní.
  • Podívejte se, jestli se skládá hlavně z píce (traviny nebo jeteloviny). Nemělo by obsahovat příliš mnoho plevelů nebo jedovatých rostlin.
  • Zjistěte, zda nepráší a není příliš vlhké.
  • Zkontrolujte barvu sena, obsah lístků, vůni.
  • Sáhněte na několika místech do balíku a vytáhněte hrst sena. Podívejte se, zda není plesnivé nebo jinak zkažené. Čichněte si k němu. Zároveň vnímejte, jestli balík uvnitř nehřeje (většinou je pak seno příliš vlhké a bude plesnivět).
  • Můžete si nechat udělat rozbor sena, abyste zjistili, kolik obsahuje živin včetně minerálních látek.

A záleží samozřejmě i na vás!

Hlavně na tom, jak si vy seno uskladníte. Ideální je mít ho na dobře větrané a suché půdě nebo ve stodole/seníku. Uskladnění venku pod plachtou je vždy rizikové a může vám trvat roky praxe, než tomu vychytáte všechny vady (podložky, typ plachty, způsob větrání apod.). Ohrožujete přitom zdraví svých koní! 

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (4x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií MVDr. Dominika Švehlová

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

6.7.2020 14:53