Vlastní kůň, díl 15: Příprava na bláto

Vstup na pastvinu v dobách dešťů. Rozšlapaná plocha je zpevněná plastovými zatravňovacími dlaždicemi. Pro to, aby tudy koně párkrát za den jen prošli, to stačí.
Zpevnění výběhu betonovými panely, na které lze dát slámu.
„Suchý“ výběh zpevněný betonovými panely (vzadu) a děrovanými rohožemi položenými na urovnanou jílovitou zeminu pokrytou geotextilií (v popředí).
Nárazníkový pás mezi pastvinou a „suchým“ výběhem. Mezi lesíkem a travnatým pásem je na zemině vrstva dřevní štěpky.
Obsah
  1. „Suchý“ výběh
  2. Velikost „suchého“ výběhu
  3. Drenáž a úprava povrchu
  4. Na co ještě nezapomenout u suchého výběhu
  5. A jak se postarat o pastviny?

Podzim (a jaro) je velmi často mokré roční období – navíc i tmavé a chladné. Nic, co by se člověku příliš líbilo. Kupodivu koním to až tak nevadí – možná kromě jednoho: kromě rozmáčené země a bahna. Spousta lidí si možná řekne, že koně přece mají bláto rádi, když se v něm s takovou chutí válejí, ale tak úplně pravda to není. Vyválet a odejít do sucha – to si koně většinou vyberou, když mají tu možnost. Pojďme se tedy dnes podívat na to, jak uchránit své koně – a taky sebe – od všudypřítomného podzimního bláta.

Tento článek asi bude v první řadě pro ty, kteří chtějí mít svého koně u sebe doma. Ale může to pomoct i těm z vás, kteří si stále hledáte pro svého koně vhodné ustájení a chcete vědět, na co všechno je třeba se dívat. 

O co jde? O to, že kůň na malé travnaté ploše se rovná kůň v blátě po prvních několika deštích. A o to, že pokud mají koně k dispozici větší travnatou plochu, změní v bláto místa, kde se zdržují nejčastěji (okolo sena, okolo napáječky, v brance apod.). Pokud je tato plocha na jílovité půdě, pak je vzniklé bahno mnohem horší.

Proč není dobré mít koně v blátě? Odpovědí je vícero, ale asi nejdůležitější je to, že stání v bahně je špatné pro kopyta a končetiny koní, pohyb v bahně zase hrozí úrazem z uklouznutí, natažení svalu či šlachy nebo podvrtnutím kloubu. Koně ostatně ani příliš v blátě nechtějí chodit – a pokud pak budou jen postávat, bude trpět jejich tělo nedostatkem pohybu. Kromě toho se bláto ve výběhu často dokonale smíchá s močí s trusem a to představuje dobrou živnou půdu pro patogenní bakterie, plísně, ale i parazity, které budou ohrožovat zdraví koní. Rozšlapaný výběh se jen těžko na jaře zazelená; pokud ano, spíš to budou nějaké plevele, ale pravděpodobně ne tráva, která by byla pro koně vhodná. V létě tak budete mít z výběhu skoro jako betonový plácek… V blátě vzniklý tankodrom na zimu zamrzne – a pak se tem koně vůbec nemohou pohybovat, protože to už je zlomeninu končetiny! 

Pokud vám jednou koně rozdupou svůj jediný výběh na poctivý bahňák, může se stát, že už se jen tak z problémů nevyhrabete. Lepší je proto připravit se na mokré části roku dřív, než se to vůbec stane. Začarovaný kruh pohybu koní po vlhké hlíně bude třeba nějak přetnout – nebo aspoň trochu ukočírovat. Řešením je vybudovat včas takzvaný „suchý výběh“, kam budete koně v době dešťů a mokra zavírat a tím chránit zbytek výběhů a pastvin před rozšlapáním. 

„Suchý“ výběh

„Suchý“ výběh je prostor, kde se ani v dobách dešťů nebude tvořit bláto. Sem budete koně dávat vždy v nepříznivém počasí nebo v situacích, kdy ho musíte držet v suchém a čistém prostředí a nechcete ho dávat do stáje. Musí být proto dobře drénovaný. Krom jiného by měl být i dostatečně velký, aby se v něm koně mohli pohybovat, ideálně všemi chody, když budou chtít. Přimlouvám se i za to, aby byl dobře dostupný pro lidi, auta, ideálně blízko budov (stáj, sedlovna, místnost s krmením, seník apod.), byl osvícený a měl dosah elektřiny a vody, protože může sloužit i jako místo potřebné k manipulaci s koněm (sedlání, ošetřování, veterinární úkony) nebo ke krmení a napájení.

Velikost „suchého“ výběhu

Pokud máte více pozemků, vyčleňte si na „suchý“ výběh část plochy, například uberte z jedné pastviny, která je nejblíže vašemu zázemí. Pokud máte pozemek malý, může to vlastně celé být „jeden suchý výběh“.

„Suchý“ výběh by měl být větší, než je velký koňský box, čili na jednoho velkého koně počítejte nejméně s plochou cca 5 x 5 m. Pokud však zde bude víc koní, je potřeba dopřát jim více místa, aby si mohli udržovat potřebné odstupy, když budou chtít. Aby si mohl kůň i zaběhat, je vhodná délka výběhu 30 metrů, pro dobré procválání i 60 metrů na délku, vhodná šířka je okolo 9-10 metrů a víc. 

Drenáž a úprava povrchu

Obecný princip vytvoření a udržení „suchého“ výběhu spočívá ve dvou krocích: 

1. Zajistit porézní podklad, který bude natahovat vodu z povrchu a odvádět pryč, drénovat. Budovat je třeba za sucha, kdy se bagrem sebere část zeminy, nebo se povrch aspoň zarovná, a to tak, aby vám vznikla rovná plocha s velmi mírným sklonem (1-2 %). Ten se bude svažovat tak, aby po něm stékající voda mohla dál pokračovat (do kanálu, zasáhnout do trávy apod.). 

Na takto upravenou zeminu je většinou dobré položit geotextilii, která zabrání sypkému materiálu smíchat se s ponechanou zeminou. 

Na ni nasypeme dostatečně velkou vrstvu propustného materiálu, většinou aspoň 15-20 cm hrubého štěrku, který je dobré pořádně zhutnit. 

2. Na podklad se pak položí povrchová vrstva, po které budou koně chodit, proto by měla být dostatečně pohodlná pro jejich kopyta, a dostatečně pevná pro snadné poklízení trusu. Možností, co použít, je mnoho, můžete zvolit různé materiály s různými vlastnostmi a tím i výhodami a nevýhodami.

- Jemný štěrk a na něho písek. Dávat písek přímo na zhutněný hrubý štěrk většinou nedělá dobrotu, protože písek se časem zašlape do štěrku a „zmizí“, proto se mezi tyto dvě vrstvy ještě sype cca 5-10 cm jemného štěrku. Výhoda jemného štěrku a písku je ta, že koně se v nich pohybují rádi, lehají si do nich, běhají. Na druhou stranu však musíte počítat s tím, že s každou hromadou trusu budete vyhazovat na hnojiště i trochu štěrku nebo písku! Časem bude třeba povrchový materiál doplnit. Pokud bude dlouhodobě mokro, nezajistíte koni skutečně suché místo, například pro léčbu kopytního abscesu.

- Lomový prach. Říká se mu taky prosívka a patří k velmi levným materiálům s dobrými vlastnostmi. Je hodně propustný a po čase se poměrně dobře sám zhutní a vytvoří docela rovnou a pevnou vrstvu, která se v suchém počasí může jevit skoro jako beton. Díky tomu se tolik neodnáší s trusem na hnojiště. Není dobré ho dávat přímo na hrubý štěrk, lepší je oddělit je například jemným štěrkem.

- Dřevní štěpka nebo kůra. Jedná se o přírodní materiál, který se na porézní podklad sype ve vrstvě cca 30 cm. Bohužel poměrně rychle tleje a časem se změní v „hlínu“, která může ucpat porézní štěrkovou vrstvu. Štěpka či kůra se proto raději pokládá buď přímo na srovnanou zeminu, nebo se od štěrku oddělí jemným štěrkem či další geotextilií. Štěpka i kůra výborně sají, bohužel mohou páchnout močí, pokud se na ní budou koně zdržovat delší dobu. Stejně jako písek nebo jemný štěrk je budete s každou hromádkou trusu odvážet na hnůj a vrstva ve výběhu se bude zmenšovat. Štěpka či kůra jsou vhodnější do míst, kde se koně příliš nezdržují, kudy pouze procházejí, například pod branku do výběhu.

- Rohože s otvory, zatravňovací dlaždice. Plastové, gumové, betonové… představují obvykle velmi dobré, i když dražší, řešení „suchého“ výběhu. Velmi dobře se s nimi manipuluje, lze je v případě potřeby sundat a přemístit, dobře se z nich odklízí trus, nehromadí se na nich moč. Koně si však na ně nebudou rádi lehat a ani je moc nevyužijí pro běhání. Lze je položit na vrstvu štěrku, písku, ale i na urovnanou zeminu zakrytou geotextilií. Pokud bude námraza či ledovka, mohou být až životu nebezpečné, protože jsou hladké, což lze ale vyřešit tím, že je zasypete vrstvou písku nebo prosívky. Rohože či dlaždice jsou vhodné především pro místa, kde koně hodně postávají, například v okolí napáječek nebo krmelců se senem. Podobné je to s plnými rohožemi, betonovými panely, pražci, zámkovou dlažbou, betonem apod. Tyto povrchy můžete udržovat velmi čisté a suché. Pokud chcete koním nabídnout místo k ležení, lze na ně dát vrstvu slámy či pilin, které dle potřeby vyměňujete – jako podestýlku v boxe. 

- Zátěžové koberce. Někdo má možnost sehnat si větší kusy starých koberců, ideálně zátěžových. Jedná se o velmi praktické „economy“ řešení, které při dobré péči může sloužit i roky. Koberce je dobré položit aspoň na menší vrstvu štěrku nebo písku, ale v případě nouze i na urovnanou a mírně vyspádovanou zeminu. Musí se pořádnou napnout a do země připevnit zemními hřebíky či jinými kotvícími systémy. Na koberec lze nastlát slámu na ležení. Velmi dobře se z něho sbírá trus a čistit se může třeba vystříkáním čistou vodou.

- Cihlový recyklát. Pokud máte možnost dovézt si cihly z nějaké „bouračky“, lze je velmi dobře použít jako drenáž i jako povrchovou vrstvu do „suchého“ výběhu. Pokládá se obvykle na urovnanou a vyspádovanou zeminu ve větší vrstvě, ideální je recyklát zhutnit a „urovnat“ na povrchu. Většinou už se na něho nic dalšího nedává.

Na co ještě nezapomenout u suchého výběhu

Protože „suchý“ výběh bude bez trávy, koně mohou mít snahu z něho utíkat, třeba na zavřenou pastvinu. Proto bude vhodné ho obehnat pevnou ohradou, dostatečně bezpečnou a vysokou. 

Protože v tomto výběhu budou koně pobývat během nepříznivého počasí, je nutné jim zajistit závětří. Obvykle se to řeší tak, že na výběh navazuje otevřená stáj či přístřešek. Pro stín je dobré vysázet i stromy.

Pokud zde máte budovu, myslete na instalování okapů; výrazně omezí zamokření výběhu. Vidu můžete svádět do nádob k zalévání rostlin, či jezírek k máčení kopyt.

Pravidelně „suchý“ výběh čistěte od trusu a zbytky krmení či podestýlky, abyste udrželi potřebnou hygienu pro končetiny koní, ale také abyste zabránili držení hmyzu a líhnutí parazitů. 

Pokud vám to prostorové podmínky dovolí, vybudujte k „suchému“ výběhu i „nárazníkové“ plochy. Jedná se o pásy osázené rostlinami, ať už trávou, jinou pící (vojtěška, jetel) nebo i keři a stromy či dokonce ozdobnými záhonky. Tyto „nárazníkové“ plochy či pásy filtrují bláto, brání zavodnění půdy v místech, kde ji chceme udržovat suchou, chrání zeminu před erozí, především na svazích, „posilují“ ohrady výběhů a tím brání útěku koní „na lepší“ a v neposlední řadě zkrášlují okolí výběhů. Šířka těchto pásů by měla být cca 15 m, ale širší je lepší, aspoň na prudších svazích nebo v případě řídkého zatravnění. Pokud nemáte k tak širokému pásu dostatek prostoru, můžete vytvořit mírný val, který zachytí vodu z okolí „suchého“ výběhu a odvede jinam.

A jak se postarat o pastviny?

Pastvinu používejte pouze v době sucha, kdy koně neušlapou trávu a nerozryjí hlínu. Chraňte ji přes vypasením – ideálně je mít pastviny dvě (či více) a střídat je nebo rotovat. Exponovaná místa (branky, krmiště, napáječky, průchody apod.) zpevněte (viz dále), napáječky a krmiště střídejte, aby koně jejich okolí nerozšlapali, chraňte pastvinu před vodou, která by na ni stekla z okolí (drenáže, okapy, nárazníkové plochy), snažte se, aby tráva na pastvině nebyla nižší než cca 7 cm – aby se dokázala dobře regenerovat; chudá místa dosévejte, plevel a nedopasky odstraňujte, tím udržíte kvalitní drn, který bude dobře kypřit půdu a zachytávat vodu.

I malý pozemek lze při promyšleném rozvržení a kvalitní péči použít k dobrému ustájení koní. Podle toho také vybírejte případné komerční stáje; lepší je menší výběh, zato udržovaný a promyšlený, než veliká pastvina bez péče a kontroly. 

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (3x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií MVDr. Dominika Švehlová

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře