Reaguji na vynikající příspěvek ve Fauně č. 5 pana Kudělky Václava ml.: "Nebuďte lhostejní k očkování proti moru a myxomatoze králíků"

Zejména se mě líbí jeho postřeh, že zdrojem nákazy bývají chovatelé, kteří nenechají králíky preventivně naočkovat. Chtěla bych tento článek z hlediska své profese nepatrně rozvést. V současné době nemusí mor (haemoragická nákaza) či myxomatoza probíhat v dramatické formě. 

Myxomatoza může přejít v chronické postižení

Často přechází v chronickou a postižení jedinci jsou zdrojem nákazy pro méně odolné. U myxomatozy se nesetkáváme dokonce již s typickými boulemi na hlavě a v okolí genitálií, ale jsou to spíše formy připomínající nakažlivou rýmu. V oblastech, kde je nákazová situace nepříznivá, by měli být králíci ve 4 týdnech očkováni proti myxomatoze vakcinou Myxoren a za 6 týdnů opět očkováni proti myxomatoze. To tedy mají 10 týdnů a tak spojíme očkování proti myxomatoze s morem, vakcinou Pestorin-Mormyx. Správně chovatel upozorňuje, že je třeba vakcinovat 2x do roka, zejména u myxomatozy. Další nebezpečnou nákazou,, proti ktreré lze vakcinovat je pasteurelloza králíků, způsobená mikrobem Pasteurella multocida a z parazitárních nákaz vám všem známá kokcidioza a v poslední době stále častěji zjišťovaná giardioza. Giardioza se léčí jinak než kokcidioza, ale tyto problémy vám vysvětlí a léčbu doporučí, každý soukromý vet. lékař.

Postinfekční imunita

Je třeba si uvědomit, že cena králičího masa vzhledem k jeho vynikajícím dietetickým kvalitám neustále vzrůstá a vyplatí se vakcinovat, než nechat celý chov vyhynout či ohrožovat další chovatele. Důležité jsou i hygienické podmínky, oslabení organismu kokcidiemi, giardiemi, kvalita krmení, aby vakcina opravdu "držela", tj. nastoupila plnohodnotná imunita. Např. kojící ramlice (ze všech savců její mléko obsahuje nejvíc bílkovin a tuků) a proto musí mít v krmné dávce více bílkovin, než při výkrmu či březosti, jinak se její organismus vysiluje a i když je vakcinovaná, není schopna v plné míře králíčkům protilátky předávat. Mnoho chovatelů se vychloubá: Nevakcinoval jsem a nic mě neuhynulo. Může však existovat tzv. postinfekční imunita (u jedinců, kteří překonali onemocnění - rozmnožují se další králíci), tato imunita postupně klesá a za 15-18 měsíců v nevakcinovaných chovech choroba prudce vzplane a dojde k úhynu všech a ohrožení dalších králíků v jiných chovech. Mnoho chovatelů, jak píše pan Kudělka, a i sama jsem to mnohokrát slyšela, kritizuje očkovací látky, že jsou neúčinné. 

O vakcínách

Mohu vás ubezpečit, že výrobní podmínky všech vakcin jsou takové, že žádná šarže se "nepustí" bez předchozí zkoušky na neškodnost a účinnost. Na rozvoj imunity má vliv i to, jak se zvířetem při očkování zacházíme. Vytahování za uši, neomalené přehazování z jednoho kotce do druhého působí stres a nemusí dojít pak k plnému nástupu protilátek. Králíka uchopíme za hřbet a při očkování ho v klidu držíme na rukou, či položíme na stolek. Nastává období přechodu ze zimního krmení na jarní a pak letní (pokud nekrmíte granulemi), mění se vylučování trávících enzymů i motorika střev a je zde další faktor, který činí králíka vnímavějším k nákazám, či má sníženou schopnost vyvinout dostatečnou hladinu protilátek. Správně píše pan Kudělka - pozor na vektory! Tedy komáry a mouchy. Chránit králíkárny hustými sítěmi a stavět je tak, aby na ně dlouho nesvítilo sluníčko a vektoři na králičárnách dlouho nevysedávali. Rovněž jako autor jmenovaného článku doporučuji všem chovatelům organizované členství v ČSCH, neboť tyto organizace pořádají pravidelné bezplatné přednášky o nemocech, krmení a p. zkušenými chovateli či vet. lékaři.