Intenzivní chov brojlerových králíků v drobných chovech

Intenzivní chov brojlerových králíků v drobných chovech Názory na intenzivní způsob chovu králíků mezi chovateli mohou být různé. V posled...


Intenzivní chov brojlerových králíků v drobných chovech

 

Názory na intenzivní způsob chovu králíků mezi chovateli mohou být různé. V poslední době byly vydány dvě publikace, které se zabývají touto tematikou, jedna v České republice a druhá na Slovensku. Jejich obsahová náplň, která má dobrou úroveň, je však ve své většině ovlivněna zkušenostmi a poznatky z velkochovů králíků a to ještě jde o zkušenosti ze zahraničí. Bez určitých korekcí se tyto poznatky nedají v drobných chovech zcela využít. Klub chovatelů brojlerových králíků proto připravuje v letošním roce vydání vlastní brožury o intenzivním způsobu chovu králíků v drobných chovech. Jak již obsah a zaměření napovídají, půjde o publikování ověřeného a vyzkoušeného způsobu chovu se vším souvisejícím. To vše právě v drobných chovech.

Pokud ve vás obsah tohoto článku vzbudí zájem o uvedený způsob chovu králíků, potom je připravovaná publikace určena i pro vás. O jejím vydání se včas dozvíte na stránkách Fauny.

V současné době nelze mrhat časem ani prostředky. Intenzivní způsob chovu nemusí znamenat pouze podstatné zvýšení produkce jatečných králíků po celé roční období. Můžeme si vhodně sestaveným plánem podstatně zkrátit produkční období a zbývající dobu využít pro jinou činnost. Prakticky to znamená, že například v době od února do července dosáhneme stejné produkce králičího masa, jako při extenzivním způsobu za období březen až říjen. Odchováme dva vrhy do porážkové hmotnosti, potom odjedeme na dovolenou, užíváme si léta. Po návratu ještě stihneme do zimy odchovat další vrh. Tato možnost je ve velkochovu nerealizovatelná, protože vynaložené investice předpokládají opravdu intenzivní způsob využívání jak chovných kusů, tak chovatelského zařízení.

Pro zahájení a dosažení dobrých výsledků v chovu musíme zajistit následující:

1. Kvalitní chovná zvířata
2. Chovné zařízení a chovný plán
3. Kvalitní krmiva
4. Odpovídající zooveterinární péči

 

Chovná zvířata

K intenzivnímu chovu používáme raná a rychle rostoucí plemena králíků, dříve nazývaná masná. Jedná se především o plemena Nb, Kal, Kuv, Bu, Vss a další. Může jít jak o čistokrevnou plemenitbu, tak o meziplemenné křížení. Čtenářům Fauny není třeba tyto způsoby rozvádět, protože na stránkách časopisu se objevují články o takových způsobech chovu. Zvířata pro chov získáváme u chovatelů uvedených plemen, na výstavách nebo nakupujeme na inzerát. Přednost je vhodné dát jednoznačně první možnosti a získat chovná zvířata přímo od chovatele a osobním odběrem. Poznáme prostředí chovu, způsob péče a výživy. Uděláme si mnohem lepší obraz o stavu a vyrovnanosti vrhů, než je to možné na výstavě, kde jsou předváděni a k případnému prodeji nabízeni vybraní jedinci. Za poslední možnost volte nákup na inzerát od chovatele, jehož chov neznáte.

Můžeme také sáhnout hlouběji do kapsy a pořídit si komerční hybridy, které ve velkochovech používají k produkci brojlerů. Zde však se skrývá jedno úskalí. Do velkochovů jsou zařazováni králíci rodičovské generace (P) a ti produkují vlastní brojlery (F1). V nabídce od drobných chovatelů v drtivé většině nalézáme právě tyto králíky generace F1 a jejich potomstvo, které se užitkovostí vrací na úroveň plemen, z nichž byla komerční plemena vyšlechtěna. I v tomto případě však předčí v užitkovosti ostatní plemena jiných vlastností (barevná, angorská, krátkosrstá aj.) a zcela nadprůměrně náhodné křížence různých plemen.

Pokud tedy máme k dispozici řádově tisícovou sumu na nákup prarodičovské generace, můžeme začít produkovat rodiče a následně vlastní brojlery. V drobném chovu, například při stavu 3-5 králic, výhodnost užitkovosti a přednosti brojlerového plemena nijak výrazně nevyniknou. Takové králíky se drobnému chovateli však podaří získat víceméně sporadicky. Pokud dodavatel nemůže předložit solidní záruky a atesty o užitkovosti a zdravotním stavu, může být výsledek chovu s těmito zvířaty pro chovatele nepříjemnou zkušeností.

Chovné zařízení a chovný plán

Pro intenzivní chov použijeme zařízení, které se nejvíce přibližuje užitkovým parametrům profesionálních technologií. Vlastní použití profi technologií v drobných chovech se nejeví zrovna nejvhodnější. Jde zpravidla o drátěné klece sestavované do baterií, ty se umísťují do klimatizovaných hal. Klece nemůžeme snadno přestavovat a již vůbec není vhodné jejich umístění ve venkovních prostorách, byť pod přístřešky. V posledních letech se také vyskytly problémy v chovech, které byly přičítány vlivu a působení nepříznivých geopatogenních zón. Drátěné klece postavené na jejich místech dokonce fungovaly jako přijímače nepříznivých signálů. Jde proto při volbě stanoviště pro umístění drátěných klecí přihlédnout i k těmto aspektům.

Ideálními materiály pro chovné zařízení je dřevo, plasty a kov na posledním místě. Klece jsou v každém případě vybaveny rošty. Plné boční stěny a zadní díly klecí nejsou na závadu, protože snižují působení povětrnostních a klimatických vlivů na minimum. Takové klece se dají umístit i pod přístřešek, vhodnou úpravou roštové podlahy změnit na zimní ustájení chovných kusů atd. V drobných chovech se vyhněme pokud možno velkým komponentům jako jsou šesti a vícekotcové králíkárny. S takovým zařízením se potom obtížně manipuluje při přesunech. Řešením je stavebnicový systém jednotlivých klecí, které se dají umístit do různých sestav. Každá klec je vyměnitelná a nahraditelná. Konstruovány by měly být tak, aby se skládaly z co nejmenších počtu dílů a ty byly v případě poškození snadno vyměnitelné či opravitelné.

V současné době se na stránkách odborných časopisů vyskytují nabídky klecí a králíkáren. Údaje v inzerátech i případně následně získané od výrobce jsou však zpravidla stručné. Je dobré, v případě že se rozhodnete pro nákup a výdaj tisícových částek, obětovat nějakou stokorunu a prohlédnout si nabízené zařízení v praxi u chovatele. Solidní výrobce by vám neměl odepřít adresu majitele jeho výrobku ve vašem nejbližším okolí. Vy se s ním zkontaktujete a v případě jeho souhlasu, si sjednáte návštěvu. Kontakty typu "jedu zrovna kolem a tak jsem se zastavil" raději nepraktikujte, i když široká obec králíkářská se sestává ve své drtivé většině z lidí družných a společenských.

Jako součást tohoto článku autor uvádí příklad typu klecové sestavy (viz obrázek) pro intenzivní výkrm králíků. Jedná se o sestavu MKCH DUAL, kterou tvoří dvě klece s roštovými podlahami. Sestavu nebo sestavy lze umístit pod přístřeškem, lépe však v chráněném prostoru jako jsou králičince, stáje, stodoly apod. Kompletní výrobní dokumentaci včetně návodu k výrobě a sestavení, můžete získat na adrese: KCHBK, Nádražní 311, 793 76 Zlaté Hory.

Při intenzivním způsobu chovu musí mít zvířata stálý přístup ke krmivu a k vodě. K tomu slouží různé typy krmítek, zásobníků na granule, seno, automatické napáječky a další doplňky. Také umístění klecí je třeba věnovat náležitou pozornost. Vybereme pro ně dobře větratelné a osvětlené prostory. V případě celoročního způsobu chovu potom musíme myslet i na možnost temperování.

Důležitou podmínkou je dostatečný počet kotců. Zde mnoho chovatelů podcení tuto podmínku, nakoupí chovná zvířata ve větším množství, přijdou první vrhy a do doby 3 týdnů se zdá, že je místa dostatek. Potom přijdou problémy, kam s králíky? Je tedy třeba již dopředu plánovat počet klecí pro plemenitbu a výkrm králíků. Navíc i určitý počet klecí pro karanténu a onemocnělá zvířata. Řiďte se pravidlem, že pro jednu samici v intenzivním chovu, počítáme nejméně se třemi klecemi. Jedna klec vhodných rozměrů vybavená kotištěm slouží pro plemenitbu a další dvě potom pro odstavení mláďat na výkrm. Ale jde opravdu o požadavek minimální.

Pro výkrm nepoužívejte ohrádky, vypásací klece, staré chlívky apod. Tento způsob chovu je neekonomický a nevhodný. Svůj chov zřídíme jako "uzavřený", to znamená, že nepřipouštíme u samců jiných chovatelů a ani nenecháváme připouštět cizím chovatelům u svého samce. Nově zařazovaná zvířata do chovu, získaná nákupem nebo výměnou, chováme nejméně jeden měsíc odděleně a zařadíme je k ostatním zvířatům po ověření jejich bezvadného stavu. Tato podmínka vlastně již souvisí se zooveterinární prevencí.

Pokud jsme se dostali ve zřizování chovu až do stadia vytvoření podmínek shora uvedeným popisem, potom je nutné vytvoření chovného plánu.

Pomocí různých systémů (kalendář, tabulky, grafy, tužka, počítač) si naplánujeme s přihlédnutím k počtu chovných kusů a chovatelskému zařízení počty odchovů a jejich jednotlivé fáze. Od připouštění přes kocení, odstavení na výkrm po poražení jatečných kusů. Pamatujeme v jednotlivých cyklech na časové úseky, které jsou nutné pro dezinfekci a asanaci klecí před dalším zástavem. Z plánu nám vychází i požadavek na zajištění krmiv a jejich spotřebu. Zajistíme si odbyt poražených králíků a případně místo v mrazáku. Musíme počítat s produkcí odpadů tj. králičího hnoje, močůvky a v neposlední řadě s králičí kožkou. U posledního je problém nejmenší. Každý pořádný chovatel králičí kožku po stažení řádně ošetří a co nejdříve odešle do Tonaku v Novém Jičíně. Tam vykoupí na adrese: TONAK a.s., sklad kůží, Zborovská 65, 744 11 Nový Jičín, každou takovou králičí kožku.

Krmiva

K zabezpečení dosažení těch nejlepších výsledků při intenzivním chovu králíků je nutno použít plnohodnotná krmiva v optimálních dávkách. Ani sebekvalitnější krmiva domácí statkové produkce nezajistí ty nejlepší výsledky. Neznamená to však, že tato krmiva jsou v intenzivním chovu nepoužitelná. Ve vhodné kombinaci pro krmnou dávku a s případným dodatkem biofaktorů jsou použitelná pro chovné kusy v období klidu. Rozhodující je zde především způsob nabytí těchto krmiv. S rozpadem Státních statků a JZD zmizela krmiva získávaná "zadarmo". Pokud jsou z vlastní produkce, sám chovatel si stanoví po zkušenostech rentabilitu jejich využití ve svém chovu a podle toho se zařídí. Musí ovšem v každém případě počítat s delší dobou výkrmu do požadované jatečné hmotnosti, zpravidla o 1 měsíc.

Na základě současných zkušeností a cenové úrovně krmiv se dá říci, že v případě nutnosti nákupu základních krmiv tj. zrní, sena a okopanin, se jeví jako výhodnější nákup kompletních krmných směsí (dále KKS). Intenzivní chov králíků zaměřený na produkci brojlerů vyžaduje bezpodmínečně využití KKS a to granulovaných. V praxi se osvědčily granule s průměrem od 3 do 5 mm a délkou maximálně 25mm. Ve speciálních směsích pro časně odstavená mláďata se používají také granule s průměrem 1-2 mm. V praxi se však s nimi často nesetkáte.

Jednotlivé komponenty granulí musí být sešrotovány na moučnou formu tak, aby v trávicím traktu docházelo k dokonalému působení degradačních enzymů. Proces granulace dokonale promíchaných komponentů má zabezpečovat pevné spojení jednotlivých složek směsi tak, aby se při manipulaci s krmivem granule nedrobily. Je nezbytné označení obalů nálepkou s údaji o druhu krmiva, jeho složení, návodu na použití, době použitelnosti a další potřebné údaje pro chovatele.

Klece pro výkrm králíků MKCH DUAL mohou být vybaveny drátěnými, plastovými nebo dřevěnými podlahovými rošty. Kompletní dokumentace včetně návodu na zhotovení může být otištěna v časopise Fauna nebo přímo klubem zaslána.

Při použití granulovaných KKS jsou nejchoulostivější a nejnáročnější kategorie na techniku krmení králice v reprodukci. Ty je třeba krmit podle zvláštních zásad.

1. Týden před připuštěním zvýšit krmnou dávku na 200-300g KKS.
2. Poslední týden březosti omezit denní dávku o 20-25%.
3. V období porodu (den před a po) krmit minimálně.
4. Po porodu postupně (do 10.-12. dne) zvyšovat krmnou dávku podle stavu trávení až na 400-500g denně (200-250g králice, asi 35g na každé mládě). Mláďata v intenzivních chovech začínají přijímat granulované krmivo dříve, zpravidla před 21. dnem věku. Pak již musíme počítat na jedno mládě 70g krmiva. U králice s osmi mláďaty tři týdny starými nás nesmí překvapit denní spotřeba 750-1000g KKS.
5. V období odstavu je nutno výrazně snížit králici krmnou dávku. Chuť k příjmu krmiva je pro určení krmné dávky rozhodujícím ukazatelem. Vhodné je také, aby králice měla k dispozici občas seno nebo kvalitní krmnou slámu.

Automatické napájení je samozřejmostí. Uvedená technika krmení březích a kojících králic zajistí maximální produkci mléka a tím růst králičat. Rovněž omezí výskyt trávicích a metabolických poruch u králic v době kojení. Intenzivní krmení není myslitelné bez neomezeného napájení. Nezávadná pitná voda je důležitou součástí denní krmné dávky. Působí jako rozpouštědlo mnohých látek v organizmu a slouží jako prostředí na průběh biochemických reakcí. Průměrná spotřeba vody za 24 hodin se pohybuje v závislosti na kategorii zvířat. Například kojící samice ve třetím týdnu laktace spotřebují od 1000 do 1200ml vody. V letních měsících v horkých dnech se spotřeba zvyšuje až trojnásobně. Vhodný systém napájení (automatické, poloautomatické, kapátkové, v menších chovech lahvové) musí umožnit stálý přívod čerstvé nezávadné vody.

Zooveterinární prevence

Vlivem intenzivnějšího chovu dochází zákonitě k větší koncentraci zvířat u chovatele. Nároky na zooveterinární prevenci jsou daleko vyšší než v normálních chovech. Tam však v mnoha případech jim není přikládán velký a zásadní význam. My však v intenzivním chovu musíme nutně pamatovat:

- na možnost snadné a účinné dezinfekce chovného zařízení
- na možnost deratizace (hubení hlodavců) a hubení hmyzu (v každém případě těmto nezvaným návštěvníkům zabránit v přístupu ke králíkům)
- na zajištění pravidelné vakcinace proti nakažlivým chorobám, nejméně proti myxomatóze a králičímu moru

Pokud nemáte dostatečné zkušenosti, spolupracujte trvale s veterinárním lékařem a zajistěte si i pravidelné preventivní prohlídky chovných zvířat.

Součástí prevence jsou i opatření stanovená Státní veterinární správou, která je nutno v zájmu ozdravení chovů respektovat ze strany chovatelů a dodržovat ze strany veterinárních lékařů. Mimo jiné jde např. o opatření stanovená zejména pro transportování zvířat v rámci státu, při dovozu králíků ze zahraničí a jejich exportu do zahraničí. Nelze opomíjet ani povinnou veterinární prohlídku jatečné produkce určené pro veřejné zásobování nebo pro export.

Tento článek by měl podat zásadní informace zájemcům o intenzivní chov králíků. Nemůže být vyčerpávajícím a kompletním návodem, jak při tomto chovu postupovat. V případě odezvy ze strany chovatelů je autor článku ochoten předat časopisu Fauna k otištění seriál článků, které by se podrobně zabývaly danou tematikou. To nejen v teoretické rovině, ale především s přihlédnutím k praktickým poznatkům.

Milan Kuba, Nádražní 311, 793 76 Zlaté Hory v Jeseníkách
 

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře