Prašivina králíků

Přestože se s prašivinou králíků nesetkáváme tak často jako s jinými onemocněními (mor, myxomatoza), stále je na našich výstavách k vidění, hlavně...

Přestože se s prašivinou králíků nesetkáváme tak často jako s jinými onemocněními (mor, myxomatoza), stále je na našich výstavách k vidění, hlavně na výstavách nižšího významu - výstavách místních.

Prašivina (svrab) je onemocnění parazitální a způsobuje jej roztoč z čeledi Acaridae a Psoroptidae. Pokud chovatel tuto nemoc nepostřehne v začátku, rychle se rozmnoží. Zákožky se přenáší při připouštění cizích zvířat nebo dotykem s infikovaným nářadím či pobytem ve výstavních klecích, kde bylo dříve vystaveno zvíře napadené svrabem.

V této souvislosti apeluji na všechny pořadatele výstav, aby nekompromisně nemocná či z nemoci podezřelá zvířata z výstav ihned odeslali zpět chovateli a zabránili tím dalšímu šíření této nemoci.

Je zajímavé, že s prašivinou se v převážné míře setkáváme u zvířat starších, u mláďat jen velmi zřídka. Nejčastěji na hlavě, uších, nosu a při silném výskytu postihne i celé tělo. Dochází k tvorbě lupů či stroupků v různé velikosti. Tím, že se králíci škrábou, se onemocnění přenáší i na končetiny. Zvířata jsou neklidná, mívají menší příjem potravy. Pokud jde o prašivinu, která postihne zvukovod, králíci potřepávají hlavou, někdy se i špatně pohybují. Přestože nejde o onemocnění smrtelné, samotný pohled na takto postiženého králíka je velice nepěkný.

Přitom samotná léčba je jednoduchá a pokud chovatel nemoc postřehne hned v začátku, tak i nenáročná. K potírání postižených míst se dříve velice často používal roztok Fenoformu, který se již nevyrábí. Běžně je k dostání Arpalit či králíka naočkujeme Ivomecem. Staří chovatelé používali i stolní olej k potírání napadených míst.

Pokud se neprovede dokonalá desinfenkce chovatelského zařízení, hrozí opětovné rozšíření této nemoci. Nejvhodnějším a nejúčinějším prostředkem je vypálení zařízení letlampou či lépe propanbutanovým hořákem. Chovatele, kteří nakupují chovný materiál nejvíce zajímá exteriér (tvar, typ, barva), ale až později se zajímají o zdravotní stránku králíka, a to již může být pozdě.

Milan Jedlička
Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře