Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.

Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod).

 
iFauna.cz » Články » Králíci »

Nová plemena králíků u nás

Fotografie:

 

5.)
Plemeno: holandský
barevný ráz: japanovitý modrý
zkratka: Hojapm

Holandský je podobně staré plemeno králíka. Pochází z oblasti Velké Británie, kde se postupně vyvinulo z tzv. brabantských králíků. Byli to různě strakatí menší králíci, většinou importovaní z jiných zemí. Právě zanícení pro věc a chovatelský cit tamních chovatelů vytvořilo plemeno, které je považováno (spolu s výše uvedeným anglickým strakáčem) za vrchol šlechtitelství v králíkářství. Právě specifická a unikátní kresba je zcela typickým znakem tohoto plemene. U nás se choval již před počátkem 20. století a byl zařazen do všech u nás vydaných vzorníků pro oceňování králíků na výstavách. A právě na něm si lze výborně demonstrovat vývoj exteriéru, resp. zvláště kresby v průběhu minulého století. U nás má, podobně jako předešlé plemeno, menší, ale stálou skupinku věrných příznivců, kteří se snaží plemeno zdokonalit. Většina chovatelů plemene je sdružena ve speciálním klubu chovatelů holandského.


Jedná se o malé plemeno králíka s hmotností 2,50 až 3,25 kg, které je specifické právě svojí kresbou. Ta je podložena tzv. holandskou strakatostí (to je druhý typ strakatosti, která existuje a obecně se uznává). Kresba se člení podle větších tělesných celků, a to na kresbu hlavy, kresbu těla (trupu) a kresbu pánevních končetin. Jsou tu tedy tři celky a na nich celkem tedy tři kresebné znaky. V rámci kresby hlavy se jedná o tzv. lícní kresbu. Ta má vejčitě oválný tvar, začíná symetricky na každé straně u kořene uší, pokračuje směrem dopředu přes úroveň očí, poté se na tváři zaoblí a směřuje nazpět přes líce a krajinu žvýkacích svalů dozadu, kde v krčním zářezu končí. Dále se sem řadí i zcela pigmentované uši. Při pohledu zepředu tak vzniká lysinka tvaru obráceného písmene „V“. Kresba trupu je poměrně jednoduchá – jedná se o ostrou, rovnou a přesnou barevnou linii ve středu trupu, na které se půlí barvy. Tato se nazývá tzv. prstenec. Barva před prstencem je bílá (u všech Ho) a barva za prstencem je již odpovídající barevnému rázu. A konečně kresba pánevních končetin zahrnuje podobně ostrou, přesnou a rovnou linii v půli distální části pánevních končetin. Distální částí pánevní končetiny se myslí část pánevní končetiny od hlezenního kloubu (tj. „paty“) dolů. Linie probíhá tedy na nártu a podobně jako je tomu u prstence – přední část je bílá, zadní část „barevná“ (resp. tam přechází barva ze zadní části trupu a z pánevních končetin). A právě ta přední bílá část se nazývá manžeta a tato je posledním, tj. třetím znakem kresby. Obecně je požadováno, aby byla kresba maximálně symetrická na pravé i levé straně těla. V rámci tohoto plemene je uznáno celkem 14 (!) barevných rázů. Nemá zde asi smysl vyjmenovávat je všechny, uvedu pouze ty nejrozšířenější, tj. černý (Hoč), modrý (Hom), havanovitý (Hohav), madagaskarový (Homad) a japanovitý (Hojap). Mezi méně rozšířené barevné rázy patří holandský žlutý (Hož), želvovinový (Hoželv) či např. marburský (Homa) nebo rys (Horys). Tento vysoký počet barevných rázů svědčí o oblíbenosti a dá se říci i o kvalitě Ho u nás. V jiných zemích je uznána přibližně polovina u nás uznaných rázů a v rámci chovatelské Evropy (a tudíž i chovatelského světa) stojíme na příčce v počtu uznaných barevných rázů.


I takto velice pestrá paleta barevných rázů ale některým našim chovatelů nestačí. O modrém japanovitém rázu jsem se zmínil už v minulém čísle u šlechtění japonského modrého (Jm). U holandského japanovitého je tedy předepsáno pravidelné střídání černé a žlutooranžové barvy – pochopitelně všude tam na těle, kde mají být barevná pole, tj. na lícní kresbě a uších, zadní polovině trupu a na pánevních končetinách až po manžety. Králík tak vypadá velice efektně a jeho chov patří spíše již do zkušenějších chovatelských rukou, protože kromě pravidelnosti a symetrie holandské kresby se musí odpovídajícím způsobem dodržet i japanovitá kresba, a tudíž ne každý králík je vhodný pro výstavnictví a další chov. O to těžší je potom šlechtění takového modrého „provedení“ holandského japanovitého. Statut novošlechtění byl udělen v roce 2005 jednomu chovateli. Jako výchozí plemena posloužil samozřejmě holandský japanovitý (tj. „klasický černo–žlutý“ japanovitý) a holandský modrý. Šlo tedy o „výměnu“ černé barvy v japanovité kresbě za barvu modrou, čehož lze docílit již v druhé filiální generaci. Možnost přikřížit japonského (J) nebo z novošlechtění japonského modrého (Jm) nelze kvůli hmotnostní a také kresebné „propasti“. S holandskými japanovitými modrými se pravidelně setkáváme na velkých králíkářských akcích. V počátcích nový barevný ráz měl odchylky – předně v kresbě a také ve výskytu sytě světle modrých duhovek oka či modrých očních klínků v barvě duhovky oka (oba dva případy jsou vadami nepřípustnými). To se postupně daří eliminovat, avšak pořád má plemeno jen velice úzkou chovatelskou základnu, což přináší obtíže v plemenitbě. Hojapm také existuje i v zahraničí – pravidelně se s ním dá setkat na velkých německých výstavách či evropských výstavách. To dává relativně naději na možnost osvěžení krve. Občas se může vyštěpit z fenotypově čistokrevných rodičů i králík s jinou a dosud neuznanou barvou, nicméně budoucnost světle vidím jen u Hojapm, který působí velmi atraktivně.
(Pokračování příště.)

text a foto: Vlastimil Šimek, vlastik.cuniculus@seznam.cz

Diskuze k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé.
K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře.
Komerční sdělení
Výroba akvárií na míru
Nabízíme výrobu akvárií na míru z floatového a optiwhite skla.Akvárium jsme Vám schopní vybavit kompletním příslušensvím