Králík malý beran MaB

Plemeno, které v kategorii malých plemen dominuje a svou hmotností, která je o něco vyšší (25 dkg) než je obvyklé u plemen malých (3,25 kg), začíná paletu plemen malých. Tak jako všichni berani (francouzský, míšenský, anglický) tak i beran malý svou žravostí určitě překvapí mnohého začínajícího chovatele.

Barevný ráz a tělesný rámec

Malý beran podobně jako FB nebo beran zakrslý je chován v několika barevných rázech. Nejčastější je zbarvení divoké (zaječí). Jinak je možné uvidět i zbarvení černé, železité, modré, činčilové, madagaskarové, bílé červenooké a straky. Je samozřejmostí, že nejnáročnější jsou právě straky. Berani samotní náhodného návštěvníka výstav zaujmou svýma sklopenýma ušima, oproti běžným králíkům, kteří mají uši vztyčené.

Tělesný rámec malého berana je silně zavalitý se širokou hrudí, podobně i končetiny jsou silné. Na tělo navazuje hlava téměř bez znatelného krku. Samotná hlava je klenutá, široká a klabonosá a k ní přiléhají silné uši a při pohledu zepředu tvoří podkovu. Právě obráceně svěšené uši, způsobují onu zvláštní krásu beranů na hlavě, kde jsou tzv. korunky (hrboly). Pozoruhodná je i délka rozpětí uší, kde tato činí 38-45 cm. Jako ideál lze považovat rozpětí okolo 40 cm. A tady vidím největší problém v chovu. Délka rozpětí uší se pohybuje u mnoha zvířat na samé dolní hranici přípustnosti, kdy tato činí 38 cm. S rozpětím větším jak 45 cm, které znamená také výluku, jsem se zatím nesetkal.

Problémy spojené se zbarvením

Problémy spojené se zbarvením jsou u každého barevného rázu různé. U divokého zbarvení jsou největší nedostatky ve světlejších bocích, ale horší a silně dědičné je světlejší zbarvení hrudních končetin a s tím spojené pásky na hrudních končetinách. U černých a modrých je před vlastní výstavou třeba věnovat patřičnou pozornost ojediněle se vyskytujícím bílým chloupkům. Při posuzování malých beranů na národní výstavě mláďat právě tito modří na to doplatili, přestože typově byli velmi dobří.

Velkou roli při posuzování králíka na výstavě hraje i drezúra chovatele. Tvrzení, že na to chovatel nemá čas, neobstojí. Na výstavě mláďat cca před osmi lety, mi rakouský chovatel názorně předvedl na mých zvířatech, jak lze během několika minut naučit králíka výstavnímu postoji.

Posuzování

U beranů strakáčů se posuzuje kresba hlavy a těla. Kresbu těla tvoří tzv. kresba plášťová, kdy tělo je téměř celobarevné, zabarvené jsou pouze pánevní končetiny, hrudní končetiny, prsa a břicho bílé. Na hlavě, která je zbarvena dle barevného rázu jsou zbarveny: nos, uši a celá nosní partie, na čele je bílá skvrna (lysinka), které beranáři říkají zrcadlo. Bíle také bývá zbarvena obruba a spodní pysk. Zbarvení drápů je bílé u všech barevných rázů. Délka srsti bývá 3,5-4 cm. Na některých zvířatech je náběh na zplstění, hlavně na pírku či okolo pohlaví. Protože tito králíci mají velký apetit, stává se také, že pohlavní aktivita některých samců bývá slabší. Mnohdy nepomůže ani krmná dieta a je nutné koupit nového plemeníka. Malí berani si právem zasluhují zájem chovatelů a jen na Brněnsku je několik velmi dobrých chovatelů. Jsou to jmenovitě ing. Máchal, přítel Šafařík ml. a př. Hlaváček ze Šlapanic, kteří na velkých výstavách pravidelně získávají mety nejvyšší.