Zdokonalovaná plemena a barevné rázy králíků u nás

Další fotografie (5)

V tomto díle bude představeno další vybrané plemeno ze série tzv. regenerovaných plemen a rázů králíků – tedy králíků, kteří jsou na tom s rozšířením velmi bídně a kteří by potřebovali najít více nových příznivců.

Regenerované plemeno: siamský
Barevný ráz: žlutý
Zkratka: Siž


Siamský králík (Si) je jedním z plemen, která vznikala nezávisle u více chovatelů ve více zemích. Především se však jedná o prof. Nachtsheima z Německa, který popsal i přesný postup šlechtění, kterým se v třicátých letech minulého století k tomuto zajímavému zbarvení králíka dostal. Přibližně však v souběžné době se stejně zbarveného králíka podařilo vyšlechtit i dalšímu německému odborníku F. Joppichovi, i když u něj šlo tehdy jen o náhodu a vyštěpení z kuních králíků, ale na druhou stranu byl prvním, kdo je roku 1934 vystavil v nizozemském Rotterdamu. Jsou zprávy i z Velké Británie a USA, kde se podobně zbarvená zvířata vyštěpila. U nás jej v sedmdesátých letech minulého století vyšlechtil (z popudu na tyto zahraniční zprávy) Ing. Jaroslav Fingerland, který při křížení použil durynské (Du) a kuní hnědé (Kuh). Poprvé své výsledky vystavil v roce 1972 na 3. celostátní výstavě mladých králíků v Chotěboři. Celkově lze říci, že plemeno nikdy u nás, bohužel, nedosáhlo většího rozšíření, což je škoda.


Siamský je plemeno patřící do kategorie malých plemen králíků. Je požadována hmotnost v (poměrně širokém) intervalu 2,5 až 3,25 kg. Tělesný rámec je malý, ale má být kompaktní a trup spíše kratší a dále celkově širší jak v hrudní, tak i bederní a pánevní partii. Krk nemá být znatelný. Hlava je kratší, širší v čelní i nosní partii a zvláště u samců s více vyvinutými skráněmi. Uši jsou vzpřímené, vedle sebe nasazené, masité a lžičkovitě otevřené do stran. Jejich délka má činit 9 až 10 cm. Srst je normální, hustá, pružná a přiměřeně dlouhá. Zbarvení je natolik specifické, že si jej snad není možné splést s nějakou další barvou a skutečně připomíná zbarvení siamských koček. Jedná se o jeden z typů, který je projevem tzv. akromelanismu. To je stav, kdy jsou koncové (tj. akrální) části těla (tzv. extremity) zbarveny sytěji než zbytek těla jedince. Jedná se předně o nosní a ústní krajinu, ušní boltce, spodní části končetin a ocas (u králíků tzv. pírko) králíka. Nicméně, toto zbarvení se neomezuje jen na živočišný druh králíka a kočky, ale podobné zbarvení nalézáme např. i u některých malých hlodavců chovaných pro potěšení. Konkrétně u králíků existují dva barevné rázy siamského králíka, a to žlutý a modrý. V případě Siž je tomu tak, že ty koncové části těla jsou tmavošedo-hnědé a přechází z těchto extremit pozvolna - bez ostrého ohraničení do světle nažloutle šedé barvy zbytku těla. K siamským znakům se dále řadí tmavší oční kroužky, jemné skráňové skvrny a také siamský pruh na hřbetě - ten však vídáme v praxi velmi zřídka. Na čele má být světlejší partie zvaná zrcadlo. Při pohledu na čelní partii seshora tak ve zcela ideálním případě kresby má vzniknout světlejší, tzv. siamský kříž (modifikované zrcadlo) – viz foto. Barva drápů je tmavě rohovitá (tmavohnědě–černá), duhovka u Siž je hnědá a zornice výrazně světélkuje. Barva podsady je poněkud světlejší než barva krycího chlupu s tím, že čistě bílá podsada je předností daného zvířete.


Je nutno sdělit, že v principu je výstavním siamským králíkem pouze tzv. heterozygot anam. Ten má výše popisované zbarvení. Homozygot anan je vlastně ruský v madagaskarovém rázu (ten má zcela bílou barvu těla a sytě rezavohnědé extremity s ostrou hranicí obou barev) a homozygot amam je vzhledově příliš tmavý siamský, který nemá světélkující zornici (viz foto). Do chovu a ke křížení se Si se hodí oba dva – je to výjimka povolená registračním řádem. Obecně – kuní a siamští králíci jsou si velmi podobní – pokud bychom šli do genetické podstaty, tak siamští jsou vlastně jen madagaskaroví (Siž) a modře madagaskaroví (Sim) kuní králíci, a proto u nich platí stejné zákonitosti v genetice zbarvení jako u kuního zbarvení.


V současnosti chovají siamského žlutého u nás pouze dva chovatelé, kteří sice spolupracují, nicméně přesto se jedná pouze o dva chovatele a chovná základna plemene a rázu je tak velmi omezená a ohrožená. Jednoho z nich, př. Jaroslava Přibyla z Kyjova, jsem navštívil a nafotil nějaké králíky z jeho chovu. Chovu Si se př. Přibyl věnuje již více než dvacet let – od revolučního roku 1989. Při prvně uznaném šlechtitelském (tehdy postaru ještě „výzkumném“) chovu v letech 1991 až 1996 tenkrát využil stávající siamské žluté a dále durynské (Du), kuní hnědé (Kuh), ruské černé (Rč) a, tehdy mladě vyšlechtěné, siamské velké žluté (Sivž). V druhém šlechtitelském chovu, který má od roku 2006 až doposud, využívá stávající siamské žluté a již jen Kuh. Siamští velcí žlutí (Sivž) jsou zařazováni už jen omezeně, a sice zvířata s nižší hmotností a velmi dobrým zbarvením. Určitý problém se někdy vyskytne při zařazení importovaných jedinců z Německa, kdy se po některých zvířatech vyskytují ve vrzích nejen Siž, ale také siamští modří (Sim), kuní hnědí (Kuh), kuní modří (Kum) a dokonce saténoví siamští žlutí (SaSiž), resp. kuní hnědí (SaKuh). Jde tedy vidět, že problém s chovnou základnou plemene celkově je v celé Evropě a chovatelé napříč zeměmi si „pomáhají“ kdečím.


V současné době se plemeno a ráz (kromě nedostatečného rozšíření) potýkají předně s problémy ve tvaru (mírný prošlap hrudních končetin a mírně vystouplé kyčelní hrboly) a typu (užší hrudní partie, delší krk a mírně rozkleslé a slabší uši). Co se týče barvy krycího chlupu, tak to je kapitola sama pro sebe, protože právě toto zbarvení podléhá hodně klimatickému vlivu.


Plemeno je velmi vzhledné a jistě by si zasloužilo větší rozšíření jak u nás, tak i v zahraničí. Chovatelé plemene, a to jak žlutého, tak i modrého rázu, jsou většinou sdruženi v Klubu chovatelů králíků kuních, ruských a siamských, který vznikl v roce 1980. Každoročně Klub pořádá speciální výstavu těchto plemen – letošní akce se bude konat ve dnech 15.–16. října v chovatelském areálu v jihomoravských Velkých Pavlovicích (spolu se speciální výstavou anglických strakáčů) a zcela jistě zde siamští králíci nebudou chybět.

Další fotografie k článku

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

18.7.2014 07:48

V textu je uvedena informace, že po kusech Siž importovaných z Německa se ve vrzích objevují i kuní králíci. To však z principu není možné. Aby se objevil fenotypově kuní králík, musel by tento mít na lokusu "B" sestavu BB nebo alespoň Bb. Králík se siamským fenotypem má vždy bb. Tudíž, pokud se kuní fenotyp objevil a importovaný rodič byl fenotypově siamský, nemohl být v druhé pozici použit siamák !!! Pak by vina nepadala na zmíněný import. Mohlo by k objevení kuního ale dojít, pokud by ve druhé rodičovské pozici bylo použito zvíře s BB nebo Bb. Zde by ale již šlo o regenerační křížení