Králík rys

Králík rys
Králík rys má ojedinělé a zajímavé zbarvení
Svítivě červenohnědá mezibarva a čistě bílá podsada na povrchu těla
Zcela chybějící mezibarva je nepřípustnou vadou
Silně namodralá mezibarva na povrchu těla je nepřípustnou vadou
Standard králíka rysa z roku 1937 s dobovou fotografií (L. Paul)
Detail oka rysa

Nemnoho plemen králíků má tak atraktivní jméno jako právě plemeno rys. Přestože se jedná o atraktivní plemeno s velmi efektní barvou srsti, věnuje se mu jen hrstka chovatelů – a to jak u nás, tak v zahraničí.


Historie

Plemeno rys vzniklo na počátku minulého století v tehdejším Německu. Za jeho vznikem stojí králíci zaječí, marburští a havany. Někdy se uvádějí i další plemena – např. třísloví, kuní či perloví králíci. K prvnímu vystavení plemene došlo v roce 1919. Vystavoval je šlechtitel Karl Hoffmans z Düsseldorfu. K uznání plemene došlo v roce 1922 a záhy se rozšířilo do Evropy. Již tehdy se zvolil název rys, resp. jeho německý ekvivalent luchs. Ve starší chovatelské literatuře se dovídáme, že byl znám i pod zkomoleninami jako lux nebo lynx. Zpočátku mělo nové plemeno dobře nakročeno a i u nás bylo dosti známé na výstavách. S vyšlechtěním a rozšířením králíka činčily a kastorexe však slibná éra skončila. Od té doby se plemeno chovalo pouze okrajově. Kladem je, že v tomto stavu přetrvalo i do dnešních dní, ale stále je na okraji zájmu chovatelů.


Popis

Plemeno rys (zkratka Rys) náleží mezi malá plemena s normální srstí. Hmotnost dospělých zvířat (tj. nad šest měsíců věku) se má pohybovat v rozmezí 2,50 až 3,25 kg. Přestože se rys dá považovat za spíše subtilnější typ malého plemene, i jemu obecně sluší hmotnost okolo 3 kg. V té se plemeno prezentuje nejlépe. Mimoto také ze zootechnického hlediska je to lepší hmotnost pro plemenitbu. Tvarové znaky jsou totožné jako u jiných plemen králíků. V podstatě se jedná o správný průběh hřbetní linie, korektní postavení hrudních a pánevních končetin, upnutou kůži na těle, ideální velikost, strukturu a držení pírka (= ocasu králíka) a samozřejmě bezvadný vývin zevních pohlavních orgánů. Mezi časté vady náleží mírně vystouplé hrboly pánevních kostí nebo mírný prošlap hrudních končetin. Co do typičnosti tělo má být mírně zavalité s jemnější kostrou. Důležitá je i šířka těla v hrudní, ale i pánevní partii. Krk je neznatelný. Hlava působí kratším a kulatějším dojmem. Je optimálně široká v čelní i nosní části, s dobře vyvinutými skráněmi – především u samců. Uši jsou vzpřímené, dobře osrstěné, mají pevnou strukturu a jsou drženy vedle sebe. Jejich délka má být v rozmezí 9 až 10 cm. Častým nedostatkem jsou tenčí, někdy i mírně rozkleslé uši a dále slabší hrudní končetiny. Srst je normální, hustá, pružná, vyrovnaná, o přibližné délce asi 2,5 cm (koresponduje s tělesným rámcem konkrétního zvířete). Barva srsti je typickým znakem plemene. Z genetického hlediska hovoříme o tzv. divoce veveří barvě. Jedná se o světle stříbřitě modrou barvu, do které se promítá ohnivý tón z mezibarvy, jež částečně prosvítá navenek. Někdy se také hovoří o efektu jemného jinovatkového nádechu. Mimoto má králík tzv. divoké znaky. Jedná se o skráňovou obrubu, oční kroužky, břicho a vnitřní plochy končetin, spodinu pírka. Tato místa jsou bílá, případně mírně krémová, což způsobuje projev ohnivosti konkrétního zvířete. Celkově má být barva krycího chlupu vyrovnaná. Zátylkový klín je malý a červenohnědý. U pohlaví jsou dvě červenohnědé skvrny. Duhovka očí je šedomodrá, zornice světélkuje. Drápy jsou tmavě rohovité. Na výstavách se můžeme setkat zejména s těmito vadami: světlejší pásky na hrudních končetinách, neucelená barva a ojedinělé bílé chlupy. Podsada na zevním povrchu těla je čistě bílá se svítivým efektem. Zaujímá asi ⅔ průměru při rozfouknutí srsti. Mezibarva je ostře červenohnědá – ohnivá o šířce asi 3 až 4 mm. Vůči podsadě i barvě krycího chlupu má být přesně a rovně ohraničená. Podsada na spodině těla je modrá. Poměrně častou vadou je namodralá podsada na zevním povrhu těla nebo světlejší barva podsady na spodině těla. Někdy se také objevuje méně výrazná či méně ostře ohraničená mezibarva.

Rozšíření

Plemeno se u nás chová v omezeném množství. Na místních či okresních výstavách se s rysem nepotkáme. Na celostátních výstavách bývá pravidelně zastoupena zhruba jedna, maximálně dvě kolekce králíků. Hrstce příznivců tohoto krásného plemene náleží poděkování, že je zde prezentují, protože jinak by je veřejnost asi vůbec nezhlédla. Právě propagace je velmi důležitá. Bohužel, v menší chovatelské základně to lze jen s obtížemi.


Kontaktní informace

Chovatelský klub pro plemeno rys není ustaven. V případě zájmu se lze obrátit na autora příspěvku, který může poskytnout kontakty na chovatele rysů.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

28.10.2016 19:44

Myslím že tenhle králík je nádhernýsmajlík a chtěla bych se zeptat může být zakrsly králík venku ?? A musí se mi brousit zuby ? A čistit každý den klec ??? smajlíksmajlík