Králík kýchl - infekční rýma králíků, nebo „planý poplach“?

Další fotografie (3)

V diskusních chovatelských fórech o chovu králíků je poměrně často řešeným tématem rýma králíků, resp. její příznaky. Převážně začínající chovatelé v roli e–diskutérů uvádějí řadu případů, mnohdy i s fotografickým doprovodem, a snaží se vyhledat odpovědi. S ohledem na velkou otevřenost médií a minimální možnosti ověření informací se však často setkáváme také s informacemi různé důvěryhodnosti, které komplexnímu řešení situace bohužel nepomohou.

Cílem tohoto příspěvku je seznámit se základními informace o rýmě králíků a o preventivních opatřeních, která mohou jako chovatelé poměrně snadno učinit. Při vážném podezření na onemocnění je volbou návštěva veterinárního lékaře, který na základě vyšetření konkrétního králíka určí další postup. V rámci stavu, jenž předcházel projevům nemoci, tzv. anamnéze, jsou pak chovatelé dotazováni na informace důležité pro následné určení možných diagnóz. Některé důležité otázky a jejich možná souvislost jsou uvedeny níže.

1. Jak dlouho pozorujete příznaky rýmy?
Celkově mírnější projevy rýmy (a současně její absence v chovu v minulosti) mohou souviset spíše s jejím environmentálním původem. V takovém případě je vhodné retrospektivně analyzovat situaci – systémem „Co se v nedávné době stalo s králíkem…“ – ohledně transportu, ustájení, krmení apod. Delší průběh, trvalý výtok a rychlé rozšíření mezi králíky v chovu nahrává spíše infekčnímu původu. Pra­vidlo však nemusí platit bezvýhradně. Obecně, časový charakter rýmy se orientačně dá poznat na vnitřních plochách hrudních končetin. Při delším průběhu je tam splstění od sekretů z nosu (jak si králík tře nos končetinami). V rámci chovatelské praxe je tento první krok velmi důležitý, zejména pro chovatele, kteří nejsou s králíkem denně v přímém bližším kontaktu či králíka neznají (např. kupující).

2. V jakém prostředí králík žije?
Králík je druh poměrně vnímavý vůči nepříznivému mikroklimatu. Obecně je relativně přizpůsobivější suššímu klimatu než celkově vlhčím středoevropským a potažmo severoevropským oblastem. Z tohoto přirozeného aspektu je vhodné vycházet i v ohledu jeho domácího chovu. Technologické řešení ustájovacích prostor pro králíky může být dvojího typu – venkovní nebo vnitřní králíkárna. Obojí má své výhody a nevýhody při chovu králíků. Spíše bych chtěl poukázat, že právě vnitřní ustájovací prostory nemusí být vždy pro králíka ideální. Z hlediska chovu užitkových králíků (někdy i výstavních králíků) někteří chovatelé využívají převážně starších stájí či sklepů. V těchto prostorách je často problém s ventilací vzduchu a dochází ke zvyšování koncentrace stájových plynů. Mezi specificky sledované plyny v souvislosti s králíky náleží zejména čpavek (amoniak). Ten při vyšší koncentraci dráždí sliznice očí a dýchacích cest, dochází k poklesu přirozené slizniční bariéry. Tím se otevírá brána pro mikroorganismy. Na sliznicích dýchacího aparátu králíků je přirozená mikroflóra zastoupena i vybranými, tzv. podmíněně patogenními bakteriemi – např. Bordetella bronchiseptica, Moraxella catarrhalis, Staphylococcus aureus, S. albus. (Johnson–Delaney a Orosz, 2011). Mnohé z těchto druhů či kmenů bakterií většinou králíkovi nepůsobí klinické potíže, pokud je zdravý a má dobrou imunitu. Avšak v prostředí se zvýšenou mikrobiální zátěží, a tak oslabenou imunitou organismu králíka může dojít k jejich patogenním projevům. V tomto ohledu hraje další souběžnou roli vyšší prašnost (opět dráždí sliznice a může se usazovat v plicích, a navíc je to nosič pro bakterie) a vyšší vlhkost vzduchu. Tyto nepříznivé stavy jsou poměrně známým nálezem v řadě vnitřních králíkáren a rovněž nepříznivě působí na imunitu králíka. U takových králíků je výtok z nosu (často i z očí) převážně pouze mírného charakteru. Zá­kladní chovatelskou praktikou při nálezu rýmy u takto ustájených králíků je dotyčné králíky ustájit venku. Je to jednoduchá a asi ta nejlevnější praktika. V mimozimním období lze přemístění do venkovní králíkárny realizovat bez obav jednorázově, zatímco v tuhé zimě je to problematičtější a vyžaduje to specifický přístup. Platí však, že je-li rýma způsobena (jen) špatným mikroklimatem, při venkovním typu ustájení by mělo dojít asi do měsíce ke spontánnímu zlepšení či vyléčení. Pokud problémy přetrvávají, je pravděpodobnější, že nemoc je způsobena patogenními bakteriemi (nepříliš závislými na životním prostředí králíka), což vyžaduje veterinární konzultaci a patřičná opatření.

3. Došlo v nedávné době ke změně ustájení?
Tento bod do jisté míry souvisí s předchozím odstavcem. Některé chovy užitkových králíků realizují zimní chov ve vnitřních prostorách, zatímco mimo zimu jsou králíci ve venkovní králíkárně. Právě po přechodu do vnitřních prostor mohou mít někteří králíci problém s adaptací na změnu mikroklimatu. Z praxe chovu pet králíků se někdy setkáváme s obdobným stavem – králík je ustájen po většinu roku venku a na zimu je v bytě v kleci. Umístění klece v bytových podmínkách je velmi důležité. Zatímco venku tito králíci žijí většinou v králíkárně (plné stěny kotce, minimální možnost průvanu), v bytě jsou ustájeni většinou v klecích s pevným dnem a „otevřenými“ stěnami klece. Umístění klece např. na příchozí chodbě predisponuje k průvanu, a tak k možnosti nachlazení králíka (projev nejčastěji rýmou).

4. Jakou podestýlku má králík k dispozici?
Podestýlka je důležitou součástí kotce/klece. Má izolační funkci. Její žádanou vlastností je udržet vlhkost mimo vlastní životní zónu králíka. Její druh může mít vliv na výskyt rýmy u králíků. Příliš jemný substrát (typicky „levné“ piliny) je králíkem vířen a prachové částečky jím mohou být snadno vdechnuty. Zatímco větší částice dráždí horní cesty dýchací a vedou ke kýchání králíka, menší částice jsou nebezpečnější. Mohou se usazovat v dolních cestách dýchacích a vést ke chronickým a často neléčitelným stavům. Z tohoto důvodu se piliny u králíků jako stelivo nepoužívají. Mimo­to nelze vyloučit ani chemické ošetření dřeva, a tak další možné problémy.

5. Krmíte senem?
Mechanická struktura a nutriční kvalita sena jsou dány řadou faktorů – od botanického složení přes konkrétní fenofázi porostu při seči až po techniku uskladnění atd. Obecně, králíky je hodně preferováno spíše hrubší luční seno. Zvláštností je, že králíci v takovém senu nejdříve zkonzumují ty nejtvrdší porosty, zpravidla i takové, které v porostu nejsou žádoucí. Naopak velmi jemné seno není žádoucí a králíci je neradi přijímají. V rámci techniky seče a balíkování někdy dochází k nežádoucímu nasekání na velmi jemné částice a/nebo sbalíkování těchto částic do výsledné formy tvarovaného sena. Zkrmování takového sena s sebou nese riziko kýchání králíků (obzvláště při předložení sena do jeslí, kdy malé částice propadávají králíkovi přímo do tváře), ale není to zpravidla rýma v typickém slova smyslu, a časově je kýchání omezeno jen na dobu krmení. Mimoto někteří králíci (převážně ze sféry pet králíků) skutečně vykazují příznaky alergie na seno, resp. jeho vybrané složky. V takovém případě je nutná změna krmné techniky a individuální přístup spočívající v nalezení nejméně dráždivého sena a citlivém předkládání. U pet králíků je alternativou zkrmování vybraných peletovaných či extrudovaných kompletních krmiv se zachovalou strukturou vlákniny. Převážně se jedná o zahraniční provenienci, ale je dostupná i u nás.

6. Byl v nedávné době králík v přímém či nepřímém kontaktu s jinými králíky?
Poměrně zásadní otázka, která může hodně napovědět o charakteru rýmy. Pokud se rýma u králíků v chovu projeví po začlenění nového králíka, jedná se o velké riziko infekční rýmy. Prevencí zavlečení infekční rýmy je nákup z chovů s ověřenou zdravotní situací a také důkladná prohlídka králíka chovatelem před koupí. Bohužel jednou ze záludností infekční rýmy je, že králíci mohou být v době nákupu klinicky zdraví a příznaky se projeví až po delší době. Dopo­ručitelná je proto minimálně měsíční karanténizace, což je však v podmínkách drobnochovu často těžko realizovatelné. Z praxe chovu se mnohým chovatelům osvědčila technika, kdy je zakoupený králík následně zhruba měsíc ustájen mimo chov (ideálně mimo místo chovu), např. u příbuzných, čímž je riziko přenosu na vlastní chov minimální. Takové opatření však nemusí být schůdné a technicky reálné ve všech chovech a vychází se vždy z konkrétní situace.

7. Všimli jste si nějakých dalších příznaků?
Rýma může být jen jedním z projevu infekční nemoci – pasteurelózy, přičemž mohou či nemusí být přítomny další klinické příznaky. Poměrně častým příznakem bývají hnisavé abscesy v podkoží, zánět středního ucha (až neurologické příznaky) či infekce močových a pohlavních cest. Onemoc­nění je známé poměrně velkou nemocností a obtížnou léčbou. Platí, že kmeny druhu bakterie Pasteurella multocida vykazují různý stupeň patogenity. Autoři Ferreira a kol. (2014) zjistili při postmortálních prohlídkách na tisících brojlerových králíků, že podkožní abscesy jsou lokalizovány převážně na pánevních končetinách a dále v oblasti krku. Mikrobiologická analýza ve studii odhalila, že téměř 60 % z abscesů bylo způsobeno P. multocida a více než 25 % pak kmeny S. aureus. Výskyt těchto abscesů se na jatkách projevil v ekonomické ztrátě pro chovatele. Proto lze i drobným chovatelům doporučit, aby při domácí porážce orientačně zkontrolovali stav plic a podkoží, kde bývají při výskytu pasteurelózy největší patologické změny.
Na základě výše uvedených faktů či doporučení lze tedy konstatovat, že ne každé kýchnutí králíka musí nutně znamenat rýmu infekčního původu a že je potřeba zvážit více faktorů. Finální diagnóza je pak stanovena veterinárním lékařem na základě laboratorního vyšetření.

S ohledem na velmi široké spektrum původců a patogenezi rýmy u králíků lze výše uvedené body považovat za pouze orientační. Nicméně je to takový základní seznam pro chovatele, který by v případě výskytu rýmy dokázal mnohé nejasnosti vysvětlit. Dopředu promyšlené a úplné odpovědi na tyto otázky se následně při konzultaci s veterinárním lékařem mohou stát důležitým vodítkem pro určení správné diagnózy.

Použitá literatura k dispozici u autora.

 

Další fotografie k článku

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře