Chov hybridních králíků 2 – Krmivo

Chov hybridních králíků 2 – Krmivo
Chov hybridních králíků 2 – Krmivo
Chov hybridních králíků 2 – Krmivo
Chov hybridních králíků 2 – Krmivo

Dnešní téma bych rád věnoval výživě králíků, neboť výživu považuji za jednu z nejdůležitějších věcí, od nichž se odvíjí úspěch, či neúspěch chovu. Upozorňuji všechny čtenáře, že poznatky, které uvádím, jsem získal během své pětadvacetileté práce ve velkochovu a nemusí se slučovat s vědeckými názory.

Počáteční problémy
V době, kdy jsem začínal v chovu králíků podnikat, bylo velké nadšení, málo zkušeností a většinu informací jsem získával jen obtížně. Vzpomínám si, že tehdy nebyl ani spolehlivý výrobce krmiva, 3× vyrobil krmivo, jehož složení odpovídalo udávaným hodnotám na etiketě, počtvrté se parametry rozcházely. Došlo k trávicím problémům zvířat, které mnohdy měly fatální důsledky. Za tu dobu jsem vyzkoušel asi devět různých výrobců granulí, ve snaze najít toho pravého, který by mým požadavkům vyhovoval nejvíce. Krmivo jsem tehdy dovážel v 50kilových pytlích, 180 q naráz. Dopravce jsem si sjednával sám a naložení i vyložení jsme prováděli s řidičem ručně. Neváhal jsem dovážet granule i z míst vzdálených stovky kilometrů. Dnes si ani nedovedu představit, že jsem něco takového byl schopen absolvovat. Nyní stačí zatelefonovat výrobci, dohodnout termín dodání a vše ostatní je jen rutinní záležitost. Tehdy ale neexistovala receptura krmiva, která by stabilně zajistila komplexní výživu králíků a dokázala tak udržet fyzickou kondici zvířat na takové úrovni, aby vyhovovala nárokům, které jsou na králíky ve velkochovu kladeny.

Dávky
Nezapomeňme, že ve velkochovu rodí samice mláďata 7–8× za rok a to vyžaduje, aby jejich výživa byla dostačující. Drobno­chovatel, který zapouští samice obvykle 3× za rok, musí dbát u brojlerových králíků na jejich výživu také, neboť v případě, že jim dopřává hodně energetické krmivo, může dojít hlavně přes zimu, kdy nezapouští, k zatloustnutí samic. Jejich připuštění na jaře je pak problematické. Samice by měly dostávat cca 15 dkg granulí denně, když nemají mladé. V ostatním období, tj. s mláďaty, se krmí ad libitum. Pokud jsou ale mrazy, králíci potřebují více energie a tuto dávku je třeba zvýšit. To vše zkušený chovatel odhadne, chce to jen dostatečně si všímat zvířat, nestačí pouze stereotypně provádět chovné postupy.

Průjmy
Ze začátku jsem chovné králíky přikrmoval senem ve snaze omezit průjmy, které se v tomto období u králíků vyskytují. Časem jsem však zjistil, že tento způsob není účinný. Na doporučení různých dealerů jsem vyzkoušel celou řadu doplňků krmiva, například drcenou dubovou kůru, měď, zinek a další doplňky, jejichž účinek se však nepotvrdil. Do napájecí vody jsem přidával i různé „zaručeně“ dobré přípravky, které měly zlepšit trávení odstavených králíků. Vzpomínám si, že jeden dealer mi doporučil výrobek do pitné vody, který průjmy určitě zastaví. Výsledkem bylo, že jsem musel demontovat celý napájecí systém – rozšroubovat několik set napáječek a vše vyčistit, protože přípravek se ve vodě srážel a ucpával napáječky.

Druhy krmiva
Na farmě mám tři sila, která pojmou 240 q. Při krmení jsem používal tři druhy krmiva – pro samice, odstav a dokrm. Časem jsem došel k poznatku, že stačí dva druhy – pro samice a dokrm. Třetí silo mám jako kontrolní, kam mi krmivo dodává jiný výrobce, abych v případě trávicích problémů králíků mohl ihned sám vyhodnotit kvalitu granulí. Dvě třetiny králíků tedy krmím krmivem od jednoho výrobce a jednu třetinu od jiného. Pokud se vyskytne průjem, nadýmání apod., jsem schopen v krátké době vyhodnotit příčinu tohoto stavu. Dokud jsem nakupoval všechno krmivo od jednoho výrobce, bylo téměř nemožné v krátké době najít příčinu zdravotního problému, například udělat rychle rozbor směsi. Než se tak stalo, většinou bylo pozdě.
Směsí pro samice krmím i odstavené králíky. Eliminuji tak jeden z několika stresů, které králíci těsně po odstavu mají. Používám ale restrikci krmiva až do 60 dnů věku. Chce to praxi, ale tento systém výkrmu mi vyhovuje nejvíce. Jak jistě všichni chovatelé vědí, nejkritičtější období výkrmu králíků je mezi 35.–60. dnem věku. Přispívá k tomu i poodstavový stres, který králíka oslabí, a lehce může dojít k trávicím problémům. Pokud v této době krmivo nepodávám ad libitum, vyvaruji se průjmů a přitom nemusím používat medikace a různé doplňky stravy, které mi výkrm prodražují a snižují kvalitu masa. Králíci sice v této době přibírají pomaleji, ale po 60. dnu věku, kdy začnu krmit naplno, vše doženou, a tak se doba výkrmu v podstatě neprodlužuje. Průjmy jsou jedny z největších problémů, které decimují velkochovy a ztráty úhynem mohou dosahovat i více než 20 %. Výrobci krmiv se tomu snaží zabránit medikacemi krmiv na bázi antibiotik, na která dostávají časově omezené výjimky pro výrobu.
Tato cesta byla pro mě už na začátku podnikání nepřijatelná. Nechtěl jsem chovat králíky, které budu udržovat pomocí anti­biotik v dobrém zdravotním stavu. Metodou pokusů jsem zkoušel používat krmivo bez léčiv. I lék Robenidin – proti kokcidióze, který většina výrobců krmiv používá plošně a patří do skupiny antibiotik – jsem nahradil ryze přírodním léčivem.
Je pravda, že úhyn se částečně zvýšil, pohybuje se do 8 %, zato chovám králíky bez léčiv, garantuji kvalitní maso, u něhož je poptávka mnohonásobně vyšší a výsledkem je i vyšší zisk.

Všeho s mírou
Trvalo však několik let, než se králíci přizpůsobili podmínkám, které jsem jim vytvořil. Králíci, jež dovážím, jsou daleko choulostivější než ti, kteří se u mě narodí. U mne narozené generace jsou daleko odolnější. Při výkrmu využívám i zbytky z domácností, starý chléb – čím tvrdší, tím lepší, vymačkaný citron, slupky z jablek, kůru z melounu apod. Zásadou je všeho s mírou. Samicím po porodech přidávám 2–3 dny seno, zjistil jsem, že v této době mají větší potřebu vlákniny, a pokud ji nemají, vykusují slámu, seno či hobliny a chlupy z hnízd. Vyzkoušel jsem také, že králíkům velice prospívá topinambur. Hlízy může chovatel použít i jako velmi zdravou potravinu v domácnosti, suchá nať je také velice prospěšná králíkům. Vytváří příznivou mikroflóru v trávicím traktu, hlavně u odstavených králíků. Králíci velmi rádi vyhledávají v seně i kopřivy. Dovezeným králíkům nejvyšší generace občas dopřeji i trávu ze zahrady, kam nemohou zajíci a jiná zvěř. Stačí si všimnout, které druhy rostlin v trávě mají nejraději, a ty jim pak podávat. To se však dá praktikovat ve velkochovu jen v omezené míře.
Jak připravuji samice na porody a za­pouš­tění, probereme příště.

 

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

17.1.2019 10:33

Jsem z Brandýsa nad Labem.Zabývám se chovem králíků asi 30 let.
Během té doby, se mi podařilo vykřížit rychlerostoucí jedince.
Králíci se vyznačují jak rychlým růstem, tak i menším podílem tuku, při porážce ve 3,5 měsících stáří.
Králíky jsem křížil i z pohledových důvodů. Rodí se v barvách bílé, černobílé (jako Rhonský), černohnědé. Všichni mají tmavé oči.
První dvě fotky jsou chovní samci, potomci tohoto křížení.
Mám i 4 chovné samice. Zbytek samic na foto jsou pro užitkové potřeby.
Chovné jedince mám ve venkovní králíkárně, odstav a králíky na dokrmení přemístím do klecí v kůlně.
Krmím jen suchým krmivem. Granulemi, senem, ovsem a tvrdým chlebem. Dříve sem krmil i ječmen, ale zjistil sem, že mladí králíci ječmen špatně snáší. Má pro ně moc velký obsah bílkoviny. proto sem ho nahradil ovsem.
Mám celkem asi 60 ks.

16.1.2019 19:35

Je vidět, že danému tématu rozumite