Králice po porodu – důvod k radosti, nebo obezřetnosti?

Jednodenní mláďata králíků v hnízdě plném chlupů
Podložení cizích mláďat náhradním matkám nebývá u králíků většinou problém. Jedince s kresbou lze bezpečně identifikovat.
Instalace odpočívadel zabezpečuje králici klid a rovněž působí jako prevence proti tepelnému stresu
Poranění mláďat může být vyvoláno stresem při porodu či třeba neošetřenými drápy králic.
Příklad řízeného kojení - po nakojení se průlez do kotce na 24 hodin uzavře a tak je zabezpečena vyšší hygiena a klid pro mláďata.
Obsah
  1. Příprava na porod
  2. Vlastní kocení
  3. Péče o mláďata a králici v prvních fázích
  4. Problémy v rané fázi
  5. Výhody řízeného kojení

Porod králice neboli kocení je zcela jistě tím nejvíce očekávaným obdobím při domácím chovu králíků. Chovatel vkládá do chovu dospívajících králíků nemalé množství času, financí a v neposlední řadě péče s ním, přičemž očekává, že se mu to vše vrátí na zdárném odchovu králíčat. Narozením mláďat však vlastní práce chovatele teprve začíná, a zejména raným fázím po porodu je potřebné věnovat náležitou pozornost.

Příprava na porod

V rámci přípravy králice na porod existuje mnoho základních aspektů, jimž je nutné se věnovat. Důležitý je dostatečný prostor (plocha) kotce, který by měl odpovídat doporučeným rozměrům. Plocha kotce je nezbytná pro dostatečnou možnost pohybu králice, což příznivě ovlivňuje jak zdraví králice, tak vývoj zárodků. Zejména v druhé polovině gravidity bychom měli omezit manipulaci s králicí. Z praxe chovu je vhodné králici jeden až dva týdny před plánovaným porodem vyčistit kotec a tak zajistit hygieničtější podmínky. Neše­trná manipulace s vysokobřezí králicí, případně její pád ze stolu, může vést k potratu, byť to není časté. 
Králice by měla mít zabezpečen řádný režim krmení i péče. Dále by se chovatel měl vyvarovat zařazování nových a cizích králíků z důvodu zavlečení onemocnění do chovu. Březí králice jsou k těmto nežádoucím aspektům vnímavější. Z pohledu návyku králice (a nejen jí, ale i celého chovu králíků) na běžné hlasové projevy lidí je vhodné mít poblíž králíkárny rádio. Vyvarujeme se tak případných reakcí plašších jedinců na lidskou přítomnost (doporučit to lze hlavně pro výstavní králíky). Krmení má dominantní vliv na průběh gravidity. Krmná dávka má být vyvážená – v začátku poslední třetiny březosti se doporučuje dávku mírně zvýšit u samic, u kterých je předpoklad početnějšího vrhu. Naopak těm, jež na svou velikost budou mít podle pohmatu málo mláďat, je vhodné ponechat stejnou dávku, popřípadě ji několik dní před porodem lehce snížit. Při zvýšeném příjmu jadrného krmiva by u takových králic s máločetnými vrhy mohlo dojít k nežádoucímu přerůstání plodů, a tedy horšímu průběhu porodu. Avšak stále platí obecné pravidlo, že králice má předloženou dávku jadrného krmiva přijmout do 15–30 minut; zbytek se odstraňuje a do dalšího krmení má králice k dispozici pouze objemné krmivo (seno, sláma) a samozřejmě pitnou vodu. Přibližně den před plánovaným porodem samice většinou sama poněkud sníží příjem krmiva. 

 

Vlastní kocení

Králík náleží mezi ty druhy domácích zvířat, které, naštěstí, mívají problémy při porodu (tzv. dystokie) velmi zřídkavě. Zhruba tři dny před plánovaným porodem lze doporučit větší zabezpečení stelivovým materiálem (nejčastěji slámou). V případě, že chovatel používá v chovu koticí budku (není nutné), ta se rovněž vkládá do kotce. Průlez do budky musí být přibližně 8–10 cm nad podlahou kotce. Kotiště (koticí budka) je některými králicemi preferována, jinými však nikoliv. Záleží hodně na individualitě a zvyku konkrétní králice. Nezřídka jsou známy i takové případy, že samice instalovanou koticí budku odmítla a okotila se tradičně v rohu kotce. 
Příprava hnízda a vytrhání chlupů se děje v drtivé většině případů až těsně před porodem. Pouze minimum vysokobřezích králic má tendenci si stavět hnízdo jeden až dva dny před porodem; takové případy jsou skutečně ojedinělé. Podle zkušenosti králice a četnosti vrhu se vlastní porod většinou odehraje během půl hodiny. Poněkud delší porod někdy mohou vykazovat tzv. prvničky. Porody králic probíhají nejčastěji v noci nebo nad ránem; minimum porodů se odehrává přes den. Při porodu je důležité zachovávat klid a samici nijak nerušit. V tomto směru to někdy bývá těžší u začátečníků či dětí, kteří chtějí zázrak porodu zblízka sledovat. Špatný je rovněž určitý návyk od chovu (porodů) plemen koček a psů – tam je přítomnost osoby majitele mnohdy zásadní, protože rodičku zklidní a provede základní ošetření mláďat po porodu. U králíků je tomu však z pohledu jejich přirozené etologie zcela jinak a jejich porody mají primárně probíhat bez zásahu člověka. V tomto směru je důležité poučení osob v domác­nosti – ideální je, když má samice na porod klid a porod probíhá bez lidské přítomnosti. Nedo­držení klidu během porodu může mít zásadní vliv na zdraví králíčat. Králice každé novorozeně olíže, má je uložit do hnízda a sežrat placentu. Druhý den po porodu se provádí kontrola hnízda (četnost mláďat, odstranění případných mrtvě narozených mláďat, zhodnocení výživného stavu apod.). Při tom je vhodné, je-li králice dočasně mimo přítomnost mláďat. 
 

Péče o mláďata a králici v prvních fázích

Z pohledu přirozené životní strategie a chování králíka jsou mláďata krmena mateřským mlékem pouze jedenkrát denně. Krá­ličí mléko má vysokou výživovou hodnotu a významné je zastoupením především tuků, které u sajících králíčat sehrávají roli jak nutriční, tak obrannou. Důležitá je krmná dávka a dostatek vody pro králici. Především v letním období a/nebo u početnějších vrhů mláďat je vhodné doplňovat vodu pokud možno i vícekrát denně, protože produkce mléka králicí je velice intenzivní (u středně velkých králic až 250 g denně). 
Ve věku 9–11 dní se králíčatům začínají otevírat oči. Od věku přibližně 21 dní pak začínají opouštět hnízdo a učí se přijímat pevnou potravu. Zejména u početnějších vrhů to už může být dříve (asi 18.–19. den po porodu). V tomto věku je vhodné vyčistit kotec s cílem zvýšení hygieny ustájení. Pozornost se musí věnovat i hygieně napájení a krmení, a zejména skladbě krmné dávky pro mladé králíky. Od třetího týdne po porodu produkce mléka králice významně klesá, nicméně i starší králíčata zcela již navyknutá na příjem pevného krmiva mají tendenci celodenně pronásledovat matku s cílem sání mléka. Tím může dojít k vyčerpávání králice. Také z tohoto důvodu je vhodná instalace tzv. odpočívadel (vyvýšených plošin) cca 20–25 cm nad podlahou kotce. Měsíční králíčata na ně ještě nemohou nějaký čas vyskočit a samice tam nalezne odpočinek. 

 

Problémy v rané fázi

Za nejčastější problémy v rané fázi (po porodu) lze u králíků označit následující: 

• Roztahání mláďat 
Péče králice o novorozená mláďata je individuální. Jsou králice, které mláďata po porodu uloží do vystlaného hnízda a důkladně zakryjí chlupy a slámou. Tak by to mělo správně fungovat a tak to většinou v praxi je. Bohužel setkáváme se rovněž s opačnými situacemi. Jedná se hlavně o tzv. roztahání králíčat, tedy o situaci, že králice mláďata neuloží do hnízda. Toto nežádoucí chování lze považovat za nejčastější anomálii v poporodním chování králice. Většinou to souvisí také s přípravou hnízda. Samice s ledabylou architektonikou hnízda (plošší hnízdo) či méně vytrhanými chlupy v hnízdě k tomuto chování zpravidla mívají větší sklon. Novorozená králíčata mimo hnízdo snadno podlehnou hypotermii a uhynou. Některé samice–prvničky toto nežádoucí chování vykazují relativně častěji, nicméně s druhým vrhem se to většinou upraví a o mláďata se starají již dobře. 
Dalším důvodem k roztahání mláďat je přítomnost nějakého stresoru (silný hluk, vyrušení králice chovatelem, predáto­rem – koč­kou či psem, přítomnost hlodavců apod.). V případě, že po porodu tento stav zachytíme včas a mláďata mají ještě vlažnou povrchovou teplotu, lze je umístit do hnízda a doufat v jejich zahřátí kolektivní termoregulací. V případě, že samice si do hnízda vytrhala málo chlupů, je vhodné ji opatrně v břišní partii ostříhat (nutná dobrá fixace dvěma osobami) či jemně vytahat chlupy z břišní partie a boků. Chlupové folikuly jsou v tomto období přirozeně uvolněné, hlavně na bocích králice. Máme-li králici se stejně starými mláďaty, můžeme je této náhradní králici podložit. Navzdory v knihách historicky se opisujícím informacím, že samice králíků jsou vysoce háklivé na podložení cizích mláďat, lze z dlouholeté praxe chovu králíků konstatovat opak. V případě, že jsou v chovu králice, které se vzájemně vidí a zejména cítí a chovatel s nimi má pravidelný kontakt při krmení, většinou není problém při podložení cizích králíčat. Věkový rozdíl mezi králíčaty však může být dva, maximálně tři dny; nikoliv větší. Při podložení cizích mláďat je vhodné vyndat náhradní matku z kotce, abychom mohli podložení provést bezpečněji. Drtivá většina takových náhradních králic mláďata přijme bez problémů. Zásadní pro úspěch však je, zda byla cizí mláďata ještě původní matkou nakojena, či nikoliv. Podchlazená králíčata můžeme takto jen krátkodobě rozehřát (na cca půl dne) a následně umístit do jejich vlastního hnízda. Druhou variantou je jejich ponechání u této náhradní matky po celou dobu (v případě, že celková četnost vrhu bude optimální pro dané plemeno) a zapuštění jejich vlastní matky několik dní po porodu. V případě, že se roztahání mláďat opakuje při dalším vrhu (a je dodržena kvalitní příprava na porod i klidový režim během porodu), je vhodné samici z chovu vyřadit. 

• Poranění mláďat po porodu 
S poraněním králíčat při porodu se lze setkat výjimečně a většinou se týká relativně větších novorozených mláďat, se kterými má samice více práce při porodu. Mimoto má-li samice dlouhé nezastřižené drápy, může poranit kůži mláďat. Proto lze doporučit ošetření (zastřižení) drápů králic před porodem. Poranění kůže se u mláďat poměrně dobře hojí a po obrůstu srstí nelze poranění místa poznat. Nicméně při vybalování mláděte z porodních obalů může samice také ukousnout přečnívající tělesné části – nejčastěji uši nebo ocas mláďat. Posti­žená mláďata většinou neuhynou a bez větších obtíží prosperují jako jejich sourozenci, nicméně z jejich budoucího výstavnického hlediska jsou bez významu. Postiženo může být jen jedno mládě nebo všechna. Pokud jsou postižena všechna, lze předpokládat, že samice má tuto odchylku v chování nebo byla během porodu vystavena stresu. V případě, že se poranění mláďat opakuje při dalším vrhu (a je dodržena kvalitní příprava na porod i klidový režim během porodu), je vhodné samici z chovu vyřadit. 

• Kanibalismus  
S kanibalismem se u králíků lze setkat, ale pouze ojediněle. Jedná se o vygradovaný předchozí stav, kdy králice sežere novorozená králíčata, a to zcela kompletně či zanechá části jejich těl. Na předpokládané vině mohou být opět výrazné stresory, vlastní individualita králice, nedostatek vody či neodpovídající mikroklimatické podmínky v prů­běhu porodu. Snahou chovatele by mělo být věnovat maximální pozornost odstranění těchto možných stresorů před dalším porodem. V případě, že se kanibalismus opakuje při dalším vrhu (a je dodržena kvalitní příprava na porod i klidový režim během porodu), je vhodné samici z chovu vyřadit. 

• Nedostatek mléka 
Nedostatek mléka může být chápan jako absolutní, nebo relativní. Absolutní nedostatek mléka může být přímým odrazem zdravotního stavu králice po porodu. V případě nemoci pak mléčnost výrazně klesá a králice většinou ani nemá tendenci mláďata kojit. Zde je namístě vyřešit základní zdravotní problém, nicméně mláďata je většinou nutné podložit natrvalo náhradní králici. Mimoto staré králice mohou mít přirozeně nižší mléčnost, a proto je vhodné standardizovat jejich vrh na menší četnost. Samozřejmostí je adekvátní výživa, případně začlenění krmných doplňků na zvýšení produkce mléka. V případě relativního nedostatku mléka je mléčnost králice adekvátní, ale vzhledem k tomu, že má výrazně nadpočetný vrh, mláďata dílčím způsobem strádají. Aby se tomuto stavu předešlo, chovatel při první prohlídce hnízda provádí standardizaci vrhu na počet, který je adekvátní plemeni, aktuálnímu stavu a věku králice. Nadpočetná mláďata lze podložit náhradním matkám. Běžnou chovatelskou praxí je, že chovatel naráz zapouští více králic – právě i s ohledem na možnost podložení cizích mláďat náhradním matkám. Při chovu výstavních králíků je však nutné cizí mláďata označit permanentním fixem do ucha, mají-li výrazně jiné zbarvení, aby mohla být korektně provedena jejich následná registrace. 
 

Výhody řízeného kojení

Při porodu a následném odchovu králíčat dělá dobrou službu kotiště integrované přímo do stavby kotce, a tedy realizace tzv. řízeného kojení. V principu se nejedná o nic nového; králice ve volné přírodě to tak dělají dodnes. Použití řízeného kojení bylo původně realizováno v některých chovech brojlerových králíků, kde vykazovalo přínosy jak ve zvýšené hygieně pro mláďata, tak pro králici. Vychází se z principu, že mláďata králíků jsou do věku tří týdnů kojena pouze jedenkrát denně. Kotiště je prostorově umístěno vedle kotce králice a s kotcem propojeno průlezem. Po okocení a prvním kojení mláďat chovatel průlez uzavře a otevře jej až za přibližně 24 hodin. Králice tam pak vleze, nakojí a ošetří králíčata, zase vyleze a průlez se opět zhruba na den zavře. Tento způsob je vynikající především pro králíčata, která mají výrazně hygieničtější prostředí, a rovněž vede k eliminaci problémů s případným nežádoucím chováním králice. Jedná se sice o časově (chovatel) a finančně (úprava králíkárny) náročnější řešení, ale vyplatí se.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (10x):

1
2
3
4
5

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

23.6.2019 20:21

Taky se nám před nedávnem narodili malý králičci, dlouho jsme je nechávali být, aby jsme jim nějak neublížili. A teď po několika týdnech se jim akorát vyměnila podestýlka, co jsme koupili na https://www.pelety-premium.cz/podestylkove-pelety/ Myslím, že se jím daří skvěle :)