Zakrslý beran – Mini Lop – NHD: Fakta a mýty v České republice

Zakrslý beran divoce modrý
Zakrslý beran kuní bílopesíkatý hnědý
Zakrslý beran kuní bílopesíkatý hnědý
Zakrslý beran strakáč divoce zbarvený
Zakrslý beran durynský
Tzv. Miniature Lop – králík pocházející z Anglie – nemá zřetelné odlišnosti od v ČR běžného zakrslého berana.
Obsah
  1. Plemena králíků beranů v České republice
  2. Zakrslý beran
  3. Další – neuznaná – plemena podobná zakrslému beranovi
  4. V Nizozemsku je to NHD…
  5. … ve Velké Británii Mini Lop anebo Dwarf Lop…
  6. ... v USA se chová Holland Lop
  7. Obchodní duch vyhrává… ale co klient?!
  8. V ČR neexistují chovatelské stanice králíků
  9. Kde koupit zakrslého králíka?
  10. Základní králíkářská publikace 

O tom, že beranovitá plemena králíků patří k populárnímu genofondu domácích králíků v České republice, není pochyb. Díky svěšeným uším působí tito králíci na první pohled nezvykle a pro řadu lidí jsou tato plemena velmi atraktivní. Nejčastěji chovaným beranovitým plemenem je aktuálně zakrslý beran.

Plemena králíků beranů v České republice

S ohledem na nově vydaný Vzorník plemen králíků 2020 (Šimek a kol., 2020) jsou v České republice uznána následující beranovitá plemena:

  • Velká plemena – francouzský beran (FB)
  • Střední plemena – anglický beran (AB), míšeňský beran (MB)
  • Malá plemena – malý beran (MaB)
  • Zakrslá plemena – zakrslý beran (ZB)
  • Krátkosrstá plemena – zakrslý beran rex (ZBRex)
  • Plemena se zvláštní strukturou srsti – zakrslý beran saténový (ZBSa)
  • Dlouhosrstá plemena – zakrslý beran angora (ZBA), zakrslý beran Lvíček (ZBLv), zakrslý beran teddy (ZBTd)

Z výše uvedeného seznamu beranovitých plemen je zřejmé, že právě zakrslý beran náleží mezi velmi oblíbené králíky. S počtem více než 1 400 registrovaných mláďat se aktuálně jedná o druhé nejpopulárnější zakrslé plemeno (prvním je plemeno zakrslý – Z), v roce 2019 navíc registrované v 28 barevných rázech. Zakrslého berana tak lze v tuzemsku považovat za zcela běžné plemeno, které je dostupné i na menších výstavách. Na největších – celostátních – výstavách v ČR se plemeno pravidelně prezentuje desítkami jedinců ve více než 20 barevných rázech, kdy značná část těchto králíků je určena pro prodej. Nejvíce zakrslých beranů jsme v roce 2019 na jednom místě mohli vidět na výstavišti Brně, kde se v prosinci konala Celostátní výstava zakrslých králíků. Vystaveno bylo téměř 180 zakrslých beranů v 18 barevných rázech. Letošní ročník této ústřední výstavy zakrslých králíků je plánován na 5.–6. prosince 2020, opět na brněnském výstavišti.

Zakrslý beran

Vznik a šlechtění tohoto plemene je od začátku spojeno s Nizozemskem. Tamní posuzovatel Adriaan de Cock pojal koncem čtyřicátých let minulého století myšlenku vyšlechtit miniaturní verzi francouzského berana. Za pomoci zakrslých králíků se mu to po dlouhých dvanácti letech trpělivé práce povedlo a nové plemeno tam bylo uznáno v roce 1961 (Verhoef-Verhallenová, 1999; Whitman, 2004). Nové plemeno se následně rozšířilo do Evropy, zejména do Německa, kde se mu tamní chovatelé značně věnovali po šlechtitelské stránce. Současná evropská (kontinentální) podoba zakrslého berana je přirozeně mírně mohutnější než původní nizozemští králíci (tzv. NHD – viz dále). Jedině tento kontinentální typ plemene je uznán v Evropském vzorníku plemen králíků (Meister a kol., 2012) a právě tento typ králíka je uznáván značnou většinou národních vzorníků v Evropě, Českou republiku nevyjímaje. Zakrslí berani mají ve vrhu nejčastěji 4 mláďata, zvláštností není ani 5 či 6 mláďat, což dává větší záruku pro následný výběr pro výstavy a další šlechtitelskou práci.

Vzhledem k tehdejší politicko-geografické situaci nebylo reálné dovážet nizozemské či německé králíky do tuzemska. V sedmdesátých letech proto Jiří Schönfelder, známý posuzovatel a králíkářský funkcionář, začal se šlechtěním zakrslých beranů z domácích zdrojů. V roce 1976 vystavil své první odchovy na celostátní výstavě v Děčíně. V osmdesátých letech byl však chovatel nucen svůj chov zakrslých beranů ukončit. Od konce osmdesátých let se podařilo dovézt první zakrslé berany z Německa a ti tvořili základ jejich současné populace u nás. V současné době mají pro tuzemský genofond zakrslých beranů stěžejní význam pravidelné dovozy, zejména z Německa, méně z Rakouska a Slovenska. Občasné byly také importy z Nizozemska, kde se zakrslý beran chová v podobě odlišné od zbytku kontinentální Evropy (tzv. NHD –viz dále). Za dobu existence si zakrslí berani poměrně lehce vydobyli oblibu, zejména u mladší generace chovatelů, která kromě tvarových zvláštností často kvituje flegmatičtější temperament těchto králíků. Z původní generace úspěšných chovatelů zakrslých beranů nelze nevzpomenout dlouholetého předsedu speciálního klubu Václava Cvrka ml., jehož zakrslí berani divoce zbarvení byli hlavně na přelomu milénia na evropské úrovni. Sám jsem jako mladý chovatel od něj obdržel vítězného samce z Celostátní výstavy mladých králíků 2001, čehož si vážím doposud. Z generace současníků lze jmenovat zejména Jindřicha Šípa, Tomáše Červinku, Romana Kodata, Ing. Pavla Kopečného, Michaelu Šimkovou i další chovatele, kteří se pravidelně a úspěšně zúčastňují i velkých mezinárodních výstav.

Standardní zakrslý beran má v dospělosti vážit 1,50–1,90 kg. Minimální hmotnost je 1,30 kg. Maximální hmotnost je 2,10 kg, nicméně takových zvířat je už u nás minimum. Z praxe současných výstav u nás vyplývá, že většina výstavně dospělých králíků na výstavách váží mezi 1,65 a 1,85 kg. Tvarové požadavky jsou shodné s ostatními plemeny králíků. Lalůček je jak u samců, tak i králic na výstavě zcela nepřípustný. Co se týče znaků typičnosti, zakrslý beran má mít zavalité, dobře osvalené tělo krátce válcovitého tvaru. Končetiny působí silným dojmem a králík na nich má při hodnocení být postaven v polovysokém postoji. Hlava je typická „beranovitá“, tzn. široká nejen v čelní, ale i nosní partii, kulatá, dobře klenutá a s plnými skráněmi. Uši jsou pevné struktury, dobře osrstěné a jsou svěšeny svisle podél skrání – zepředu tvoří tzv. podkovu. Jejich délka při měření přes hlavu má činit 22,0–28,0 cm. U kořenů uší jsou vyvinuté dobře znatelné chrupavčité hrboly, tzv. korunky. Mezi současné nejčastější vady typu náleží méně uzavřená podkova (daná především kratší délkou uší – často po křížení s původní NHD formou), slabší struktura uší či méně výrazné korunky nebo užší nosní partie. Srst je normální struktury, hustá v podsadě s pravidelně rozmístěnými pružnými pesíky. Barva krycího chlupu, očí, drápů, podsady a event. mezibarvy odpovídá barevnému rázu, kterých je u nás chováno na téměř třicet a další se šlechtí či dovážejí ze zahraničí.

Připomenout lze, že všechna další rámcově menší beranovitá plemena (např. zakrslý beran saténový, zakrslý beran rex apod.) typologicky vycházejí právě ze zakrslého berana – mají stejnou hmotnost a typ.

Další – neuznaná – plemena podobná zakrslému beranovi

V Evropě, potažmo na světě, se chová zakrslý beran ve více velikostních formách s vlastními – odlišnými – názvy. Žádný z těchto níže uvedených názvů není oficiálně používán v České republice na příslušných oficiálních chovatelských dokumentech.

V Nizozemsku je to NHD…

Tato na první pohled tajuplná zkratka značí původní nizozemský název plemene, tj. Nederlansde Hangoor Dwerg. To v přímém překladu znamená nizozemský zakrslý beran. Jak bylo zmíněno výše, tato původní forma plemene je v Evropě ojedinělá. Tito králíci mají podle nizozemského standardu vážit 1,25–1,80 kg. Délka uší má být 21–27 cm. Tito králíci při čistokrevném chovu mají, díky své nižší hmotnosti, slabší četnost vrhu – většinou max. 3 mláďata s tím, že se též častěji vyskytují i velikostně nestandardní mláďata. V nedávné minulosti bylo provedeno několik dovozů těchto NHD králíků i do ČR. Prvotní importy proběhly již počátkem milénia, ale častěji se k nám NHD dovážejí až v posledních letech. Do značné míry se tedy NHD králíci exteriérově překrývají v Evropě s daleko chovanějšími zakrslými berany (viz výše), ale v ČR byli doposud méně známí kvůli značné vzdálenosti pro dovoz.

… ve Velké Británii Mini Lop anebo Dwarf Lop…

Miniature Lop (často zkráceně, ale terminologicky ne zcela správně Mini Lop) je anglický název pro NHD králíky. Původní nizozemští NHD králíci byli v roce 1968 dovezeni do Anglie, kde se stali velmi oblíbenými (Whitman, 2004). Původně jednotná populace se tam rozštěpila do dvou variet (hmotnostně lehčí a těžší), které byly později dokonce povýšeny – uznány jako samostatná plemena –podle tamního vzorníku (BRC, 2016):

  • Miniature Lop s ideální hmotností 1,50 kg (maximum 1,60 kg),
  • Dwarf Lop s ideální hmotností 2,05 kg (minimum 1,93 kg, maximum 2,39 kg).

... v USA se chová Holland Lop

Název Holland Lop není ničím jiným než americkou verzí anglického názvu plemene. Do USA bylo plemeno importováno v roce 1974 (Whitman, 2004). Hmotnost takových králíků je podle amerického standardu minimálně 4 libry, tzn. 1,81 kg (ARBA, 2016).

Obchodní duch vyhrává… ale co klient?!

Lze konstatovat, že významná část chovatelů importovaných NHD králíků (= potažmo minilopů apod.) v nedávné době využila „dobrý obchodní zvuk“ zahraničních názvů tohoto plemene, který je osvědčenou metodou pro marketing. Proto v současnosti existuje značný počet inzerátů s „NHD králíky s PP“ anebo „zaručeně minilopů s rodokmenem“. Na tomto místě je více než vhodné uvést, že tyto zahraniční formy nemohou mít Rodokmen králíka ČSCH s uvedením zahraniční varianty názvu plemene, tudíž u nich nelze validně garantovat původ – na rozdíl od uznaných plemen. V České republice je uznáno plemeno zakrslý beran (prakticky srovnatelné s NHD králíky, minilopy apod.) – jedině tito králíci mohou od Českého svazu chovatelů obdržet oficiální dokumenty o původu. Klient – kupující – by se neměl nechat zmást komerčně zajímavějšími názvy plemene nebo zcela neoficiálními „dokumenty o původu“ – často jsou používány termíny Výpis předků či Průkaz původu králíka. I zde platí, že kde je po takových rodokmenově bezprizorných králících poptávka, tam je i jejich nabídka. Bez zajímavosti bohužel není ani fakt, že tito NHD a minilopi jsou často nabízeni za velmi vysoké částky. Naproti tomu běžná cena mladého čistokrevného zakrslého berana na výstavě či od organizovaného chovatele se pohybuje řádově níže. Nikdo u nás nemůže nikomu direktivně nařídit ceny, za které se králíci prodávají, nicméně běžné prodejní ceny lze zjistit na velkých výstavách králíků v příslušných katalozích (některé jsou zveřejněny na www.cschdz.eu v sekci Celostátní a evropské výstavy – minulé ročníky takových výstav).

Běžnou situací se bohužel stala rovněž nabídka barevně nestandardních králíků z neoficiálních „chovatelských stanic“ – např. s bílýma ušima – což není uznáno nikde v Evropě. Poněkud zmatečná může pro české zájemce o chov zakrslých králíků být vybraná zahraniční literatura (ať již ve formě útlých brožurek, či lepších publikací), kde i při překladu do češtiny mohou zůstat nepřesné názvy zakrslého berana, a navíc tam přirozeně zůstávají fotografie zachycující zahraniční NHD, minilopy apod. I proto mají přednost recenzované odborné publikace – české původní knihy (v roce 2020 takové publikace po delší době v ČR vyšly) a články zachycující věrněji tuto problematiku v ČR.

V ČR neexistují chovatelské stanice králíků

Dalším mýtem či rovnou komerčně laděnou nepravdou je uvádění tzv. chovatelských stanic králíků. Tyto na první pohled připomínají situaci u organizovaného chovu psů či koček – tam se však jedná o oficiální formy chovu. V České republice je chov čistokrevných králíků organizován Českým svazem chovatelů. Zaplacením členského poplatku a následným přijetím na členské schůzi v lokálně dostupné základní organizaci má člen právo registrovat své odchovy. Tito králíci obdrží Rodokmen králíka ČSCH s potřebnými potvrzeními od svazových struktur a podle něj jsou trvale a nezaměnitelně označeni tetováním do uší podle platného registračního řádu. Chovatel – člen ČSCH – tedy registruje a chová na své jméno a adresu (uvedeno na rodokmenu). Odchovaní králíci nemají žádný „přídomek“.

V ČR neexistují „oficiální“ chovatelské stanice králíků. Výjimkou jsou jen vybrané chovy klubových chovatelů teddy králíků a sportovních králíků (králičí hop), kteří jsou však zároveň členy ČSCH v místně dostupné základní organizaci ČSCH. „Chovatelské stanice králíků“ nečlenů ČSCH známé v bohatém počtu z internetu jsou zakládány pouze samotným rozhodnutím takového chovatele, a tudíž často mívají tomu poplatnou vypovídací hodnotu v rámci kvality chovaných zvířat a péče o ně. Takové „chovatelské stanice králíků“ nejsou nikde registrované.

Autor textu a fotografií MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D., za Klub chovatelů zakrslých králíků ČR