Zakrslý beran saténový

Zakrslý beran saténový durynský (samec)
Zakrslý beran saténový (králice), foto: Jindřich Šíp a Naděžda Marvanová
Zajímavost – rex saténový rys (z článku Stanislava Maxy, 2009)
Zajímavost – zakrslý beran rex saténový durynský, jeden z prvních exemplářů dovezených do ČR, rok 2010
Zajímavost – angora saténová červená, rok 2010, chov. Ing. Jana Jirásková
Obsah
  1. Historické údaje o plemeni
  2. Popis plemene
  3. Rozšíření
  4. Genetické založení

O popularitě plemen králíků rozhoduje nejenom jejich exteriér, ale i náročnost na chov a péči. V nedávné době se v České republice daří králíkům se saténovou srstí. Díky změněné struktuře srsti se králíci značně lesknou, přitom jejich chov nevyžaduje žádnou zvláštní péči o srst. Zakrslý beran saténový představuje jedno ze tří v České republice uznaných plemen se zvláštní strukturou srsti.

Zakrslý beran saténový (zkratka ZBSa) je mladším plemenem se zvláštní strukturou srsti s optimální hmotností okolo 1,8 kg typu zakrslého berana s řadou uznaných barevných rázů.

Historické údaje o plemeni

Zakrslý beran saténový je mladé německé plemeno. Jeho vznik je datován do roku 2012, kdy v Německu vznikla skupina chovatelů s cílem vyšlechtění nového plemene. Šlechtění nového plemene bylo úspěšné a od roku 2019 mohou být tito králíci v Německu bodováni, prozatím jen v barvě durynské a divoce zbarvené. Od roku 2020 mají vlastní standard v německém vzorníku plemen králíků (Satinzwergwidder, 2020). S těmito velmi pěknými králíky jsme se mohli v nedávné minulosti potkat na velkých německých výstavách, kde byla vystavena velmi kvalitní zvířata v typu i kvalitě saténové srsti. Také v návaznosti na provedení dovozů a vystavení v ČR bylo toto nové plemeno zařazeno do nového českého Vzorníku plemen králíků 2020 (Šimek a kol., 2020), standard bude platit po letošním proškolení posuzovatelů králíků 20. 6. 2020.

Mimoto lze zmínit, že snahy o kombinaci typu zakrslého berana a saténové srsti se objevily již dříve v USA. V 90. letech minulého století tam tito králíci vznikli křížením zakrslých beranů a saténových, avšak po systematické šlechtitelské stránce jim nebyla věnována větší pozornost a uznání (Whitman, 2004).

Popis plemene

Zakrslý beran saténový představuje beranovité plemeno se zvláštní strukturou srsti zakrslého tělesného formátu s požadovanou hmotností dospělých králíků v rozmezí 1,50–1,90 kg. Minimální přípustná hranice hmotnosti u dospělých zvířat činí 1,30 kg. Rámcově větší králíci do 2,10 kg mají srážku za hmotnost, potažmo typ. Tvarové požadavky na exteriér odpovídají obecným náležitostem, které jsou společné pro téměř všechna plemena králíků. Především se jedná o ladný průběh hřbetní partie s dobře zaoblenou a osvalenou zádí, pevně upnutou kůži po celém těle, rovnoběžné postavení hrudních a pánevních končetin, korektně utvářené a postavené pírko (= ocas králíka) a bezvadné utváření zevních pohlavních orgánů. Co se týče znaků typičnosti, plemeno má zakrslý tělesný rámec a typologicky odpovídá výchozímu plemeni – zakrslému beranovi. Tělo je zavalité. Postoj je polovysoký. Hlava je široká v čelní i nosní partii, kulatá, s plnými skráněmi a zřetelným klabonosem. Délka uší měřených přes hlavu je 22,0–28,0 cm. Srst je mimořádně hustá v podsadě, se stejnoměrně výraznými pružnými pesíky. Díky mutačnímu saténovému faktoru jsou chlupy tenčí. Chlupy na všech tělesných partiích mají velmi výrazný třpytivý lesk. Co se týče barevných rázů, plemeno zakrslý beran saténový je uznáno ve všech základních barvách (např. divoce zbarvená, modrá, černá, havanovitá), zbarveních s kresebnými znaky (např. durynské zbarvení, sallander). Dále i ve formě plášťové strakatosti, holandské strakatosti a hototské strakatosti. U celobarevných rázů je nezbytné počítat s faktem, že díky změněné struktuře srsti přirozeně dochází k určitému tmavšímu odstínu. Bílé zbarvení je u saténových králíků obecně nazýváno slonovinové, neboť díky působení saténového faktoru dochází k přirozeně mírně nažloutlému nádechu bílé barvy na celém těle; takoví králíci mohou mít červené, modré anebo hnědé oči. Samozřejmostí je, že rázy jsou chovány a registrovány čistokrevně. Zbarvení očí a drápů odpovídá konkrétnímu barevnému rázu (Šimek a kol., 2020).

Rozšíření

V současné době se se zakrslým beranem saténovým ojediněle setkáváme na výstavách v zemích západní a střední Evropy. Populárním se nové plemeno stává hlavně v Německu, především díky menšímu tělesnému rámci a snazší možnosti ustájení, krmení a péče ve srovnání se středně velkým plemenem saténový. Zakrslí berani saténoví jsou k vidění také v České republice, jejich chovu a šlechtění se věnuje zejména chovatel Jindřich Šíp. Na poslední evropské výstavě zvířat v dánském Herningu v roce 2018 bylo vystaveno celkem 12 zakrslých beranů saténových od čtyř německých chovatelů (Katja Funke, Yvonne Schulte, Henry Majaura, Helmut Pluntke).

Genetické založení

Zakrslý beran saténový náleží do skupiny tzv. saténových plemen. Všechna tato tři v ČR uznaná plemena (saténový, zakrslý saténový, zakrslý beran saténový) mají shodně morfologicky změněnou srst. Přirozená mutace, jejímž fenotypovým projevem je právě saténová srst, se objevila již ve 30. letech minulého století v USA ve vrhu havan a postupně vedla k formování plemene saténový. Mutace pro saténovou srst má, jako většina mutací srsti, recesivní charakter. Při zkřížení králíka se saténovou srstí s králíkem s normální srstí se narodí pouze normálněsrstá mláďata. K vyštěpení saténové srsti dojde až v následné F2 generaci. Tímto postupem vznikaly další barvy a později došlo i na kombinace s jinými typy srsti. Zanedlouho po vzniku saténový se chovatelé pokoušeli „přenést“ tuto líbivou srst i na jiné tělesné rámce i struktury srsti u plemen králíků. 

Jako první se podařilo zkombinovat saténovou srst s rexovitou srstí, a to hned několikrát nezávisle na sobě. Nezpochybnitelným faktem je, že tito králíci v různých velikostech tedy existovali a stále existují, a to i v podmínkách České republiky. Rex se saténovou srstí vznikl v USA již v polovině 40. let minulého století a poprvé byl vystaven na výstavě v kalifornském Long Beach v roce 1949. Plemeno však bylo uznáno až později ve Velké Británii, kde je uznáno až doposud, a to hned ve dvou varietách – hladkosrsté a drsnosrsté. Plemeno satin rex je však i tam velmi ojedinělé (Whitman, 2004, BRC, 2016). Zajímavostí je, že králíci shodného fenotypu byli nezávisle na tom vyšlechtěni z dovezených rexů a saténových králíků také v Indonésii ve výzkumném ústavu v programu vedeném dr. Ir Yono C. Rahanjo, MSc. Křížení započalo v roce 1998. Nové plemeno je tam známé pod názvem reza, v dospělosti váží okolo 3 kg a je mu tam věnována pozornost z hlediska výzkumu využití pro produkci masa a kožešiny (Nasrullah a kol., 2013). S velikostně standardními saténovými rexi jsme se mohli potkat také v České republice. V roce 2003 byla na lednové výstavě Klubu chovatelů králíků kastorexů a rexů (tzv. Rexklub) představena novinka – rex saténový rys od chovatelky Ing. Lenky Faltýnkové. Tato velmi pěkná zvířata se objevila ještě na několika ročnících klubových výstav. Vkusnou připomínkou – dokumentací – jejich existence byl článek o 39. speciální výstavě v roce 2009, kde autor popsal i rozdíly ve fenotypu těchto králíků (Maxa, 2009). V současné době již nejsou u nás rozšířeni. To, co u nás nyní existuje, jsou zakrslí berani rexi saténoví. První exempláře byly do ČR dovezeny okolo roku 2010 do Brna. Po určitou dobu tito králíci u nás stagnovali, nyní se s nimi lze potkat v neorganizovaných chovech, případně ve vybraných specializovaných obchodech, nicméně jejich exteriérová kvalita je značně variabilní. Stejně tak se občas objevují zakrslí rexi saténoví. Obojí se chovají pouze jako „mazlíci“, bez ambicí pro čistokrevné plemeno. Obecnou těžkostí je kombinace těchto dvou typů srsti za nutnosti současné stabilizace typologických znaků plemene a charakteristik příslušného rázu.

Angory se saténovou srstí byly vyšlechtěny v Kanadě v osmdesátých letech minulého století, kde byly v roce 1987 také uznány. V roce 1998 byly importovány i do Švýcarska (Whitman, 2004). Následně jsme je mohli také ojediněle zaznamenat i na německých výstavách. Právě zde v roce 2006 se inspirovala přední česká chovatelka angor Ing. Jana Jirásková a následně jí bylo povoleno vyšlechtit angoru saténovou z domácích zdrojů. V počátcích šlechtění byly použity angory bílé červenooké a saténoví červení. Již v druhé generaci se objevili králíci s žádoucí kombinací angorské a saténové srsti. Chovatelka vystavovala své odchovy pravidelně i na Celostátních výstavách mladých králíků v Uherčicích. Osobně velmi rád vzpomínám na ročník 2010, kdy byla vystavena naprosto úžasná samice angory saténové červené, která pěkně kombinovala znaky obou výchozích plemen (Šimek, 2011). Bohužel chov těchto krásných, ale také náročných králíků později zanikl, především pro tehdejší nezájem dalších chovatelů.

 

Detailní standard plemene zakrslý beran saténový je publikován v komplexní publikaci Vzorník plemen králíků 2020 (Šimek a kol.), která je dostupná k objednání u vydavatele – v Distribučním středisku Českého svazu chovatelů, z. s. (www.cschdz.eu) – od května 2020.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (5x):

1
2
3
4
5

Autor textu a fotografií MVDr. Vlastimil Šimek Ph.D.

Vlastimil Šimek se narodil v roce 1988. Jeho chovatelská dráha se vyprofilovala na chov králíků, zejména zakrslých plemen. Dlouhodobě se věnuje zejména chovu zakrslých beranů divoce zbarvených. V roce 2009 úspěšně složil zkoušky na posuzovatele králíků; později splnil podmínky pro statut mezinárodního (evropského) posuzovatele králíků. Publikuje odborné články v tuzemsku (časopisy Chovatel, Fauna) i v zahraničí. Je vedoucím autorského kolektivu, který připravuje nový Vzorník plemen králíků.

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře