Praktické tipy pro chovatele XI.

Je známo, že se papoušci často škubou, ač již sami sebe, svého partnera nebo mláďata. Proč k tomu dochází je obtížné určit a z toho důvodu nelze dělat vhodná protiopatření. V německém časopise AZN 11/98 s. 759 píše pí. Weilandová o svých poznatcích.

Kakadu růžový

Koncem r. 1996 si koupila pětiměsíčního samce kakadu růžového a hned přišly starosti. Pták odmítal jakoukoliv potravu, což trvalo čtyři dny. Byl to snad důsledek změny prostředí? Pátý den začal trochu zobat zrniny ze směsi pro andulky, která mu byla dodatečně nabídnuta. Chovatelka měla o ptáka obavy a proto vyhledala veterinární lékařku, která mu dala posilující injekci a prohlásila, že pták je zdravý. Osmý den začal samec konečně přijímat veškerou předloženou potravu.

Asi po deseti týdnech si začal pták škubat ruční letky. Chovatelka se domnívala, že se samec nudí a že by potřeboval partnerku. Koupila mu devítiměsíční samičku. Nepomohlo to! Samec ve škubání peří pokračoval a navíc si začal oštipovat do krve nohy. Doporučené masti a čaje nepomáhaly vůbec. Chovatelka navštívila znovu veterináře, který samci nasadil "límec". Ten se zřejmě nelíbil samičce, která ho postupně zobákem odštípala. Situace se stále zhoršovala. Samec si začal škubat peří po celém těle a to i v noci, přitom strašně křičel. Také v uštipování nožek intenzivně pokračoval.

Paní W. znovu dopravila samce k veterináři, kde zůstal 15 dnů v ošetřování. Když byl vrácen, zdálo se, že je vše v pořádku, ale již po dvou dnech se začal škubat nanovo. Zřejmě ptákovi něco chybělo. Na doporučení zkušené chovatelky, která se chovu kakadu růžových věnuje více jak 25 roků, byl aplikován lék LIVIMUN a to po dobu 6 dnů, vždy jedna čajová lžička do denní dávky naklíčeného zrní.

Po aplikaci LIVIMUNU se pták zcela zklidnil, přestal se škubáním i s oštipováním nožek. Zakrátko byl v bezvadném stavu. Paní W. navíc zavedla ozařování ptáků horským sluníčkem, každý den po dobu několika minut. Ptákům to velice prospívalo a bylo vidět, jak již čekají, až se lampa rozzáří. Všechny starosti a problémy byly zapomenuty a paní W. dělají kakaduové stále velikou radost.

Poznámka: V případě, že některý z našich čtenářů již o přípravku LIVIMUN cokoliv slyšel nebo četl, uvítám, když mi podá zprávu. Zajímá mne rovněž složení tohoto přípravku. Děkuji R. Vít

Rizika při kroužkování ptáků

Jistě si každý chovatel dobře uvědomuje, s jakými riziky je spojeno kroužkování ptáků, ale pokládá za nezbytně nutné, takto většinu druhů chovaných ptáků označkovat.

Tytam jsou doby, kdy nám naše chovatelská organizace dodávala pro agapornise kroužky, které ještě týž den po navléknutí rodiče na nožkách mláďat deformovali (na nožky namačkali). Pravidelně jsem situaci v budkách sledoval, abych postiženým mláďatům kroužky sundal a tím zabránil ztrátě nožky. V současnosti se u nás vyrábějí kroužky vyhovující kvality, ale opatrnost je vždy na místě.

Nedávno se mi stal tento případ: v hnízdě jsem okroužkoval čtyři mladé agapornise fišeri a po několika dnech jsem zjistil, že jeden z nich má silně zduřelou svalovinu na holenní kosti a také naběhlou celou nohu. Odstranění kroužku nebylo možné, protože pro čelisti kleštiček nebylo mezi kroužkem a nožkou místo.

Co jsem měl dělat? Nejdříve jsem nožku třikrát denně postřikoval sprejem Septonex. Po tomto zákroku šlo kroužkem točit, ale stále byl více těsný. Proto jsem místo Septonexu začal používat olej na šicí stroj a to pomohlo. Kroužek zůstával trvale otáčivý a otok svaloviny viditelně ustupoval. Po sedmi dnech bylo možno aplikaci ukončit.

Snad by bylo vhodné připomenout, že mláďata velkých papoušků - žaků, arů, amazoňanů, kakadů ap. - je vhodnější kroužkovat, až po opuštění hnízda, speciálními otevřenými kroužky. Ty jsou opatřeny "zámečkem", který se po nasazení kroužku stiskne a kroužek se již nedá sejmout.

Teplota a relat. vlhkost v prostředí

DOTAZ (Chovatel, 1998):

V místnosti 4x3 m (bývalý chlév) chováme slepice a králíky. Klesne-li v zimních měsících venkovní teplota pod -10 st. C, okna a dveře zateplujeme. Kolem oken i dveří se tvoří jinovatka, která tam je potom celou zimu. Vzduch je zde těžký, pro zvířata málo vhodný.

ODPOVĚů (MVDr. V.H.):

Pokud jsou zvířata držena v uzavřených prostorách a venkovní teplota klesá pod -10 st. C, lze v noci i během dne zajistit optimální poměr mezi relativní vlhkostí a teplotou pouze dostatečnou výměnou vzduchu a přitápěním. S poklesem teploty musí úměrně klesat i relativní vlhkost.

Poznámka: Ze zkušeností, které jsem získal v průběhu dlouhých let ve svém chovatelském zařízení (prostorný skleník postavený pro účely chovu cizokrajných ptáků) hodnotím výše uvedené údaje jako výstižné a doporučuji jejich respektování. Je to v zájmu nejen zdraví, ale také života ptáků.

Kontrola výživného stavu ptáků

(Podle Die Voliere 1985) Mám-li podezření, že náš chovanec není v pořádku, odchytím ho z klece či voliéry a zkontroluji jeho výživný stav.

Je-li výživný stav normální, dobrý, je hřeben prsní kosti v rovině s prsním svalstvem. Při silně vystouplém hřebenu hrudní kosti a nápadné lehkosti je pták zpravidla těžce nemocný a naděje na jeho uzdravení je mizivá.

Pro kontrolu si ještě prohlédneme zbarvení kůže na hrudi a na břichu (ptáčka si položíme v ruce na záda a rozfoukneme peří). U zdravého ptáka, dobře ošetřovaného, je kůže sytě růžová. ĺlutavé zbarvení svědčí o ztučnění, kterému se snažíme předcházet omezením olejnatých semen v krmivu a nahradíme je semeny s vyšším obsahem glycidů. Podáváme také hodně zeleného krmení a ovoce. Doporučuje se trvale poskytovat ptákům co největší prostor k proletu.

Myši ve voliérách

Jsou nebezpečí a metlou pro chované ptáky. Likvidovat je není vůbec snadné. Četl jsem doporučení na jednoduchý a prý zcela účinný způsob: do krmné misky nasypeme trochu ovesných nebo pšeničných vloček, zvlhčíme je známým přípravkem FRIDEX a potom misku umístíme do obslužné chodby. Hlodavce prý zakrátko přiláká vůně takto upraveného krmení. Po jeho konzumaci uhynou.

Zelené krmení obohatí ptačí jídelníček

1. Řebříček obecný má podobné účinky jako heřmánek pravý. Osvědčil se při léčení průjmů, při žlučníkových poruchách. Ptáci velmi rádi konzumují nač i květy, které podáváme od jara do podzimu. Nač můžeme dávat nadrobno nasekanou do měkké míchanice. Na zimní období si můžeme celé rostliny nasušit do zásoby.

2. Sedmikráska obecná, zvaná též chudobka, je vytrvalá bylina. Vytváří růžici listů, na 10 cm vysokém stvolu je bělavý či narůžovělý kvítek se žlutým středem. Najdeme ji na loukách od časného jara do pozdního podzimu. Obsahuje vitamín C, karotenoidy, silici, horčiny, saponiny, třísloviny, flavonoidy a minerální látky. Podporuje trávení, působí protizánětlivě. V časném jaru nasbírané květy, nadrobno rozsekané, dáváme ptákům do míchanice.

3. Petržel listová je nepostradatelná v naší kuchyni, to je všem dobře známo, ale v ptačím jídelníčku často chybí. Vedle 82 % vody, obsahuje velké množství draslíku, vápník, fosfor, hořčík, železo, karoten, vitamín B a kyselinu nikotinovou. Pro obsah silic s apiolem je nutné dávat nač ptákům v přiměřeném (!) množství. Podporuje chuč k přijímání potravy, zlepšuje trávení. Na zimní období je možno nač petržele nasušit do zásoby a práškem obohacovat vaječnou míchanici.

Pelyněk černobýl je léčivá bylina

Najdeme ho hojně na mezích, na rumištích a podél cest. Dorůstá až do výška 1 m. Lístky má na líci lysé, na rubu šedobíle plstnaté.

Pelyněk má vysoké léčivé účinky, osvědčuje se také jako zelené koření do kuchyně. Mladé lístky obsahují vitamín C, karoten, třísloviny, hořčiny, inulin, cholin a silice s antibakteriálními účinky. Zlepšuje činnost trávicího traktu, prospívá žlučníku.

V chovech ptáků lze pelyněk uplatnit od prvních jarních lístků až do pozdního podzimu, kdy jsou natě suché a mají vyzrálá semena. Takové natě přímo náruživě konzumují např. agapornisové. Také je ochotně používají ke stavbě hnízd. Do voliér kde chováme drobné exoty můžeme pelyněk vysadit. Vyroste velmi rychle a vytvoří hustý porost, ve kterém si budou astrildi, amadiny aj. stavět svá hnízda a kde budou pravidelně nacházet potřebný hmyz. Osobně mohu pelyněk všem chovatelům vřele doporučit. Vyzkoušejte ho a určitě budete spokojeni.

Ovocný ocet je zdravý

Náš spolupracovník a dlouholetý chovatel M. Exner z Nové Paky, mne informoval o relaci České televize "Receptář", ve které chovatel slepic kočinek doporučoval podávání octa slepicím proti kokcidióze.

Ve Fauně č. 23/97 str. 11 jsme uveřejnili zprávu p. Linnemanna z Německa (chovatel zvonohlíků žlutobřichých), který již po léta dává svým malým chovancům s úspěchem k pití deščovou vodu s přídavkem vinného octa (cca 15 ml na 5 l vody).

Vinný nebo ovocný ocet podporuje v ptačím těle výměnu látkovou. Obsahuje minerálie, především hodně draslíku, který pozitivně podporuje tvorbu peří. Snad by bylo vhodné seznámit naše čtenáře se dvěma způsoby přípravy ovocného (jablečného) octa.

Jablečný ocet

Jablečný ocet I.

1 kg jablek umyjeme a nastrouháme na umělohmotném struhadle i se slupkou. Hmotu dáme do 4 l lahve, zalijeme 2 l studené vody a lahev přikryjeme talířem.

Po dobu 10 dní tuto směs denně mícháme vařečkou. Po deseti dnech přecedíme, láhev vypláchneme, získanou ščávu nalejeme zpět a necháme dalších 20 dní stát, už není třeba míchat. Potom nalejeme ščávu do lahví a uzavřeme. Ke každému jídlu vypijeme pohár vody, do které jsme přilili dvě lžičky octa.

Jablečný ocet II.

1 kg jablek umyjeme, nastrouháme, dáme do lahve a zalijeme 1 a půl litrem "Dobré vody". Necháme 10 dnů stát, přecedíme a necháme dalších 10 dnů v teplé místnosti stát. Potom tekutinu přelijeme do lahve. Jablečný ocet je zdravý na srdce, krevní oběh ap.

Beta karoten pro exoty

Karoteny jsou provitamíny vitamínu A. Za určitých podmínek se v organismu mění na samotné vitamíny. Rozeznáváme karoteny alfa, beta, gama a kryptoxantin.

Beta karoten je obsažen v přípravku Vitamin EX-A, který se podle návodu výrobce (Biofaktory, Praha) přidává do míchanic. Je vhodný pro udržení zdravého zraku. Jako antioxydant chrání organismus před škodlivými účinky volných radikálů. Podle různých zkušeností se dovíme, že tento karoten pozitivně ovlivňuje oplozenost a líhnivost vajec, i úspěšnost v odchovu mláďat.

Vyzývám naše čtenáře a chovatele, kteří beta karoten již vyzkoušeli, aby do zpravodaje Fauna o svých zkušenostech napsali.

Jak pěstovat topinambury

Topinambury nacházejí u chovatelů stále větší oblibu. Veger je doporučoval ke zkrmování bažantům. Topinambury sázíme do hloubky 50-100 mm, vzdálenost mezi řádky má být 500 až 600 mm. Osvědčila se výsadba do čtverců 600 x 300 mm. Na 100 m2 potřebujeme asi 20 kg sadby. Sázíme-li je již v listopadu, získávají oproti rostlinám vysazovaným na jaře určitý předstih. Rostliny můžeme nechat na jednom místě až 10 roků. Na složení půdy jsou velice nenáročné. Netrpí žádnými chorobami a dobře odolávají mrazům. V posledních letech bylo vypěstováno více druhů. Jeden z nich má bohaté květenství a je vhodný pro včelaře. Je známo, že topinambury nahrazují diabetikům brambory, ale málo se ví, že se dají zelené listy používat jako špenát.

Veger nedoporučuje uskladňovat topinambury jako brambory ve sklepě, ale je lépe je nechat v zemi.

Porovnejme si výživnou hodnotu topinambur s výživnou hodnotou brambor:

topinambur brambor
100 g 100 g
KJ 110 285
bílkoviny 2,4 2,0
tuky 0,4 0,1
sacharidy 4,0 15,4
vláknina 12,5 2,4
draslík 478 mg 443 mg
hořčík 20 25
vápník 10 9,5
železo 8,7 0,8
fosfor 78 50
vitamín B1 0,7 0,11
vitamín B2 0,06, 0,05
niacin 1,3 1,22
vitamín C 4,0 17,00

Uvítáme, když některý z našich čtenářů, který topinambury pěstuje a zkrmuje kterémukoliv druhu zvířat, o svých zkušenostech do našeho zpravodaje napíše.

Použitá literatura: Recepty na pokrmy z topinamburu (Kučera, 1998).