Hýl mexický (Erythrina mexicana, Hausgimpel)

Jedná se o hýla, který se v poslední době v našich chovech vyskytuje stále častěji, což lze přičíst zejména úspěšným odchovům. Jako u všech hýlů je i u hýlů mexických výrazný pohlavní dimorfismus. 

Zbarvení

U obou pohlaví je základní barvou slabě šedozelená s výraznými svislými tmavými pruhy, což je zbarvení mláďat, sameček má hlavu a prsa zbarvena červeně, intenzita tohoto zbarvení je závislá na složení potravy. Samička postrádá onu červenou masku, hnědou masku, tak jak bylo popisováno v příspěvku ve Fauně 15/99, nemohu potvrdit. Případnému zájemci o tyto hýly je vybarvení samečkovy masky signálem, jak dobře bylo o hýly postaráno, neboť dobře krmení samečci mají prsa zbarvena červeně. Sameček vyniká příjemným zpěvem, který je nejsilnější zejména v době před zahnízděním.

Můj chov

Hýly mexické jsem si pořídil na jaře roku 99, zpočátku byli trochu plaší, ale později zůstali pouze opatrní v tom smyslu, že nikdy v mé přítomnosti neslétli na dno klece ke krmení. Umístěni byli do klece rozměrů 90x80x80cm bednového typu v ptačím pokoji v klasickém paneláku. Krmeni byli krmivem fy BLATTNER a sice Gimpel I, k tomu denně buď listy hlávkového salátu a nebo ptačince (Stellaria media), tento však musel být kolíčkem upevněn v horní části klece, protože, zejména zpočátku, byli moji hýlové neochotni slétat na spodek klece ( případné zájemce o směs Gimpel I odkazuji na firmy pánů Adamčíka, pravidelně na Kladně a Ježdíka, Uherské Hradiště). Směs Gimpel I dostávali i naklíčenou, doplněnou o WITTE MOLLEN, drcený NUTRIBIRD a PROTIFAR, obsahující z 90% čisté, blíže nespecifikované proteiny. Jak suchá, tak i naklíčená směs byla hýly velmi oblíbena, což mělo zcela jistě vliv na pozdější úspěšné zahnízdění. Několikrát jim byly nabídnuty i čerstvé mravenčí kukly, jejich opatrnost však zřejmě způsobila, že ve chvíli, kdy se odhodlali slétnout na dno klece ke kuklám, tyto již byly přeživšími mravenci uschovány někde pod šupletem. Právě absenci příjmu bílkovin jsem v krmné dávce nahradil výše uvedeným přípravkem PROTIFAR, který se mi osvědčil i u jiných druhů mých exotů.

Na zadní stěnu klece jsem zavěsil císařské hnízdo vlastní konstrukce, kde hnízdní kotlinka je vypletena materiálem, který ptáky velmi silně inicijuje ke stavbě hnízda. Začátkem června se o toto hnízdo oba ptáci začali zajímat, proto jsem jim do klece zavěsil chuchvalce změkčeného sisálu o délce zhruba 5cm, který ihned použila samička ke stavbě hnízda. Okolo 15. června zasedla, z obavy, abych ji zbytečně nerušil jsem snůšku ani nekontroloval a tak jsem nevěděl, jak početná je. Asi za týden jsem na okraji hnízda zpozoroval vystrčené vajíčko, které jsem dal zpět do hnízda ovšem za cenu, že jsem samičku z hnízda vypudil. Toho jsem využil ke kontrole, v hnízdě byla 4 vajíčka, z toho 1 bylo neoplozené. Samička se ihned vrátila zpět do hnízda. Byl jsem překvapen velikostí hnízdní kotlinky, která nebyla větší jak 5 cm, což je velikost obvyklá u daleko menších čížků ohnivých. Dobu líhnutí jsem sice odhadl, ale jak jsem později zjistil, naprosto špatně. 1. července jsem při úklidu klece nalezl na dně zelenavé skořápky, jejichž vzhled napovídal, že v hnízdě jsou vylíhlá mláďata. Samička se přes úklid klece chovala velmi klidně a nenápadně.

Odchov

Ihned jsem ke krmení předložil naklíčenou směs půl na půl Gimpel I a Kapuzenzeisig I spolu s dalšími výše uvedenými komponenty, k tomu 2x denně čerstvý ptačinec, zkusil jsem i laty našich dozrávajících trav, ovšem bez zájmu ze strany hýlů. Mláďata byla krmena pouze v době mé nepřítomnosti a tak nevím, zda se na krmení mláďat podílel i sameček. Přes jejich celkově velmi klidné chování jsem po každé nezbytné manipulaci v nejbližším okolí klece našel na dně klece vyhozené mládě, toto se dělo jenom první 2 dny, později už k tomu nedocházelo. Řekl bych ale, že nebylo vyhozeno, pouze při opuštění hnízda samičkou zřejmě bylo strženo mimo hnízdo. Odpovídalo by tomu i to, že po vložení mláděte do hnízda již dále vyhozeno nebylo. Tato vypadlá mláďata byla velmi silná, 6. července již byla vidět ochmýřená hlavička nejsilnějšího mláděte na pokraji hnízda. Stále však nebylo slyšet žadonění mláďat při krmení, dá se říci, že se hýlové chovali velmi skrytě. 10. července již bylo vidět poprvé mláďata, jak vyměšují mimo hnízdo, v tento den jsem je poprvé slyšel žadonit o potravu, ale jen velmi slabě. Svou roli zde samozřejmě hraje i fakt, že v hluku, vydávaném ostatními ptáky a to zejména čížky ohnivými, jsem toto žadonění mohl velmi snadno přeslechnout. 16. července v odpoledních hodinách vylétlo z hnízda první mládě a další den zbylá dvě. Přestože již byla mláďata mimo hnízdo, tak se mi ani teď, pro stálou opatrnost rodičů, nepodařilo zjistit, zda se na krmení podílí i sameček.

Odchyt mláďat

26. července, tzn. zhruba ve stáří 26 dnů jsem mladé hýly odchytl a to zejména z důvodu, že samička již počala mít zájem o další hnízdění. Mladí hýlové již potravu přijímali zcela samostatně. Samička hned následující ráno snesla první vajíčko do hnízda, které den před tím jenom velmi rychle upravila.

Mláďata jsem umístil do klece spolu se zvonkem zeleným, kterého jsem použil jako učitele, což se mi osvědčilo u více druhů ptáků. Bylo nezbytné mladé hýly naučit příjmu i jiné potravy, než byli zvyklí u rodičů, kteří ani v této době ještě nepřijali jinou stravu než základní směs Gimpel, k tomu trochu ptačince a to bylo vše. Samozřejmě nebyla chyba u hýlů, ale u předchozího chovatele, který nebyl schopen nabídnout ptákům dostatečně pestrou paletu krmiva. Mladí hýlové v krátké době již zcela běžně konzumovali ježatku kuří nohu (Echinochloa crus galli), jitrocel větší (Plantago major), merlíky (Chenopodium) a další semena našich ruderálních rostlin. V této době se ještě nedalo dle vnějších znaků určit, jakého pohlaví mláďata jsou, vybarvení bylo zcela identické s vybarvením samičky.