Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Vlastní zkušenosti z křížení mutačních rozel
Sdílet:

Vlastní zkušenosti z křížení mutačních rozel

(reakce na článek ve Fauně č. 22/2001) Patřím mezi zapálené chovatele mutačních rozel a tedy mě potěšil článek o křížení mutací rozel. Rád bych k t...

(reakce na článek ve Fauně č. 22/2001)

Patřím mezi zapálené chovatele mutačních rozel a tedy mě potěšil článek o křížení mutací rozel. Rád bych k tomuto článku přispěl několika vlastními postřehy a zkušenostmi. Pravděpodobně na tento článek zareaguje více chovatelů, ale v případě jejich zaneprázdněnosti tak činím alespoň já.

V článku mě zaujala tabulka č. 7, kde autor píše, že u ptáka štěpitelného na rubino se už v potomstvu objevuje pouze barva rubino nebo normální. S tímto bych souhlasil jenom částečně. Podle mě se v potomstvu objeví rovněž barva lutino i červená, i když málo. Je nutno si nejdříve uvědomit, že mutace rubino je pouze kombinací dvou základních mutací, stejně tak jako kombinace červenoskořicová, a tato kombinace mutací se nechová úplně stejně jako základní mutace. Uvedu příklad z vlastního chovu: ptáka štěpitelného na červenoskořicovou (štěpitelnost získal po červenoskořicové matce) jsem zkřížil s červenoskořicovou samicí a v potomstvu se objevili tito ptáci: červenoskořicový, normální štěpitelný na obě barvy a samička skořicová. V dalším roce se objevil červený sameček. Stejným způsobem se u ptáka štěpitelného na rubino s rubino samičkou mohou objevit ptáci lutino a červení.

Pokud se p. Martinkovi u samečka štěpitelného na lutino objevují skořicové dcery, je asi nejpravděpodobnější, že tento sameček je štěpitelný i na skořici, a pokud by tomuto samečkovi dal skořicovou samičku, budou se objevovat i skořicoví synové. Pokud se u štěpitelného otce na červenou a lutino objevují červenoskořicové dcery, je tento pták rovněž štěpitelný i na skořici a platí to samé jako v předchozím případě. Sám jednoho takového samečka mám a tito ptáci ve většině případů vznikli tak, že na rubino samečka se dala červenoskořicová samička z důvodu větší velikosti červenoskořicových ptáků a na lutino zase skořicová jednak kvůli velikosti a jednak kvůli sytosti barvy.

V závěru textu autor píše o křížení samců, ale není úplně zřejmé s čím. Jak z dalšího vyplývá, tedy se samičkou rubino. Jedni tvrdí, že vzniká sameček lutino štěpitelný na rubino, případně červený štěpitelný na rubino, jiní tvrdí, že vzniká sameček lutino štěpitelný na červenou nebo červený štěpitelný na lutino. Jaká je pravda? Oba mají pravdu. Jde pouze o způsob výkladu. Jak jsem uváděl hned na začátku, pták lutino štěpitelný na červenou je automaticky štěpitelný i na rubino, protože část potomstva rubino bude. Znovu si uvědomme, že se jedná pouze o kombinaci dvou mutací. Jak označit např. ptáka po otci červenoskořicovém a po matce skořicové? Jedná se o skořicového samce štěpitelného na červenou nebo na červenoskořicovou? Já říkám na červenou a vím, že červenoskořicová tam je obsažena. Mohu ovšem také říci, že se jedná o skořicového samce štěpitelného na červenoskořicovou a také chybu neudělám. Doporučuji označování genetického vzorce podle způsobu p. Šarouna (kniha Papoušci 1) a nebude docházet k neshodám. Já tento způsob používám s malými obměnami, kde si místo mezinárodních zkratek dosadím vlastní české, kvůli přehlednosti. Nesetkal jsem se zatím s takovými ptáky, kde bych nebyl schopen určit potomstvo do dvou minut. (Dosud jsem se setkal pouze se čtyřkombinací, tedy spojení čtyř různých mutací). Pokud už mluvíme o knize Papoušci, rád bych touto cestou rovněž upozornil na některé drobné chyby, na které jsem v této knize narazil, a dosud jsem se nesetkal s tím, že by se tyto opravy někde publikovaly. Jedná se o stránku 66 Papoušči 1 nakl. Madagaskar. Tyto chyby vznikly pravděpodobně při přetisku a popis u nich je správný.

Tabulka č. 1 ve 2. odstavci 3. řádek místo FFOnOnOOLl správně je FFOnOnOLl
Tabulka č. 2 v 1. odstavci 4. řádek místo FOnOl správně je FOnOL
3. odstavec 1. řádek místo FOnOny správně je FOny
3. odstavec 4. řádek místo FFOnOnOly správně je FFOnOnOLy

Můj názor je, že i přes tyto chyby je knížka velice kvalitní a vřele ji doporučuji.

K poznámce p. Podpěry
K tomu bych pouze dodal, že každé pravidlo potvrzuje výjimku, tedy se jedná o výjimku z dědičnosti. Tento jev vzniká zkřížením chromozomů a při následném dělení genů se tyto pak promíchají. Bylo by možná zajímavé zjistit rodiče těchto ptáků a můj předpoklad je, že u otce samičky se vyskytovala lutino vloha, že byl tedy štěpitelný na červenou a lutino. Osobně jsem se s tímto jevem dosud nesetkal a chtěl bych tímto vyzvat všechny chovatele, kteří už se s něčím podobným setkali, hlavně tedy pokud odchovali mládě samečka v barvě, která se u matky nevyskytovala (pouze u mutací vázaných na pohlaví), aby nás ostatní o tom třeba prostřednictvím Fauny informovali. Předem děkuji.
Autor textu: Josef Gajda
Autor fotografií zdroj: Pixabay
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru