Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Proč odumírají zárodky ve vejci II.
Sdílet:

Proč odumírají zárodky ve vejci II.

V časopise Fauna č. 23/2001 uvádí pan Rudolf Vít poznatky německého chovatele T. Vinse o problematice odumírání zárodků ve vejcích. Vzhledem k tomu,...

V časopise Fauna č. 23/2001 uvádí pan Rudolf Vít poznatky německého chovatele T. Vinse o problematice odumírání zárodků ve vejcích. Vzhledem k tomu, že exotické ptáky chovám již mnoho let, rád bych některé z informací z tohoto článku doplnil či okomentoval.

  1. Nízká relativní vlhkost. Značná část exotických ptáků si umí relativní vlhkost prostředí korigovat sama, a to tak, že se samička vykoupe a mokrá se vrátí na snůšku. Tak, stejně jako reguluje teplotu po dobu inkubace, reguluje i vlhkost v hnízdě.
  2. Vysoká relativní vlhkost je větší problém, i když i zde samička dokáže někdy vlhkost snížit cíleným větráním hnízda. Při vysoké vlhkosti je však často její počínání málo účinné. Někdy ptáci dokáží snížit vlhkost např. přinášením částeček dřevěného uhlí či rašeliny do hnízda.
  3. Úzká příbuzenská plemenitba, neduživí jedinci, ale také nevhodná kombinace genetických faktorů různých mutací, kdy dochází k posílení tzv. “letálního faktoru” je dnes velmi častou příčinou úhynů zárodků, ale i mláďat. Např. při křížení bílých ptáků (např. u chůviček) je zesílení tohoto “letálního faktoru” tak silné, že mnoho mláďat uhyne ještě ve vejcích, případně po vylíhnutí. Proto je třeba vždy pářit bílého ptáka s ptákem štěpitelným. Tak získáme kromě štěpitelných ptáků také bílé. Obdobně může být letálním faktorem mnoho různých vlastností, často vypadajících zcela nevině. Proto je třeba sestavení párů věnovat vysokou pozornost. Pokud máme spolu dva ptáky s “letálním faktorem” v genotypu, neprojeví se tato vlastnost na zevnějšku, může však způsobovat třeba u 50 % mladých hynutí již ve vejci.
  4. Označování vajec lihovým popisovačem provádím u astrildovitých ptáků (pásovníků, amad nádherných, zebřiček a podobně) již mnoho let, ale nikdy jsem nezaznamenal úhyn ve vejcích ve zvýšené míře, než u neoznačených vajec. Látka v popisovači musí vyhovovat hygienickým předpisům i pro běžné používání dětmi. Množství škodlivých látek v malé značce na vejci je tedy nepatrné a s největší pravděpodobností nemůže způsobit poškození vajec (detailní výzkum pravděpodobně neexistuje).
  5. Přenos nemocí přes skořápku při braní vajec do ruky je sice možný, ale málo pravděpodobný (správný chovatel by si měl před i po manipulaci s ptáky mýt ruce mýdlem). Daleko větší pravděpodobnost nákazy je přímo v těle samičky při tvorbě vajec. Bakterie, salmonely i viry, na které samička nereaguje nebo je její organismus na ně rezistentní se při tvorbě vajec dostanou dovnitř, kde najdou dostatek živné půdy pro bouřlivý rozvoj v průběhu inkubace vajec. Tak tato agens snadno zárodek ve vejci zahubí.
  6. Časté rušení samiček při hnízdění a následné zastuzení snůšky je částečně závislé na individualitě každého jedince, ale také např. na chování chovatele. Pokud si na každodenní kontroly samičku naučíte, bere tuto proceduru jako samozřejmost a snůšku neopouští. U drobných astrildů však často stačí jediná opatrná kontrola hnízda a ptáci se do hnízda již nikdy nevrátí a postaví si raději nové hnízdo na jiném místě. Proto je u všech druhů ptáků velmi nutný citlivý a individuální přístup chovatele.
  7. Nadměrná aktivita samce je v chovech častým jevem. Vždyť sameček po dobu sezení samičky na snůšce prakticky nemá co na práci. Zatímco v přírodě musí hlídat hnízdo, odhánět případné vetřelce, shánět potravu často i z velké dálky, krmit samičku a podobně, v kleci či voliéře má (nebo také nemá - dle chovatele!) vše potřebné k dispozici. Proto se mi celá léta osvědčilo ptáky sedící na vejcích držet pouze “o chlebu a vodě”, tedy pouze na suchém a nedráždivém zrní. Teprve těsně před líhnutím mladých začínám podávat hodnotná a výživná krmiva.

Ve výše uvedených bodech jsem reagoval na některé z bodů německého chovatele. Pokud bych měl z těchto příčin odumírání zárodků vybrat ten nejvíce rozšířený, je to asi špatné sestavení páru, tedy páru s nevhodnými dědičnými vlastnostmi. Proto již při opatřování ptáků je dobré dle možností vidět rodiče, sourozence případně prarodiče kupovaného jedince, znát alespoň základní zákony dědičnosti a vědět, co při které kombinaci mohu očekávat za výsledek. I tak se však dočkáte mnohých překvapení, a to jak příjemných, tak i nepříjemných.

Jako ilustrační foto posílám mláďata pásovníků krátkoocasých v hnízdě. Ze čtyř vajec se vylíhla všechna čtyři mláďata, která byla odchována do dospělosti.

Autor textu: František Kohlíček
Autor fotografií zdroj: Jan Kohlíček
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru