Odchov papouška karmínového

Papoušek karmínový má tři poddruhy:
ALISTERUS CHLOROPTERUS CHLOROPTERUS
ALISTERUS CHLOROPTERUS DELOPTERUS
ALISTERUS CHLOROPTERUS MOSZKOWSKII
 

Vlastním poddruh moszkowskii, kde jsou samec i samice téměř stejně vybarvení, samici chybí jen modré zbarvení na horním hřbetě, u obou předešlých poddruhů jsou samice podobné samicím papouška královského. Do rodu Alisterus patří také Papoušek královský a ambonský. Pap. karmínový je dosti podobný pap. amboinskému, má žlutozelené pásky v křídlech a je o poznání menší. Jsou to ptáci tiší a svým vybarvením velmi dekorativní. Chování mají shodné s pap. královským. Vlastí pap. karmínového je Nová Guinea, kde obývá tropický prales.

Samce jsem získal v prosinci roku 2000, samici na jaře 2001. Papoušky jsem vpustil do voliéry, která má pevnou ubikaci 2 x 1,2 x 1,8m a výletový prostor stejných rozměrů. Prolet měli asi 4metry, myslel jsem, že je to málo, ale ptáci se tu rychle zabydleli a začali se krmit a později i pářit. Budku měli z desek o rozměrech 30 x 30 x 80cm. První dvě vajíčka samice zahrabala do podestýlky a já na to přišel později, kdy již měla pět vajíček a stále nechtěla nasednout. Z lexikonu o papoušcích, který je na internetu jsem věděl, že snáší asi tři vejce. Proto jsem počkal až snese šesté a doufal, že nasedne, ale ani nyní se tak nestalo, naopak jsem viděl, že se opět páří. Proto jsem první tři vejce podložil pod papoušky královské, a když snesla další dvě vejce a nenasedla, vložil jsem tři vejce do líhně, kterou vyrobil můj syn. Samice královská měla svoje čtyři vajíčka a tři vajíčka pap. karmínových. Vše dobře dopadlo, neboť se vylíhli tři papoušci karmínoví a čtyři králováci. Mladé karmínové jsem nechal v hnízdě asi 14 dnů, a pak jsem je dokrmoval ručně. Dva mladé z líhně jsem po vylíhnutí vložil do odchovny a dokrmil ručně až k samostatnosti. Na dokrmování jsem používal jak směs Nutribird, tak směs Keytý. Tuto směs nepoužívám až do konce odchovu, ale jen do 25 dne. Pak přecházím na směs, kterou si namíchám sám a má následující složení: 1 díl keytý, 1 díl piškotů, 1 díl vlašských ořechů a 1 díl vaječné míchanice quiko. Piškoty s ořechy namelu na mlýnku na strouhanku a všechno dohromady smíchám. Tato směs je hrubší a myslím, že je pro ptáky i dobrá, neboť jsem takto odchoval už více ptáku.

Abych se vrátil k vlastnímu odchovu, samice měla v hnízdě dvě vejce, ještě dvě snesla a teprve pevně nasedla. Vajíčka byla oplozena, ale vylíhla se jen dvě mláďata, o které se dobře starala až do stáří tří týdnů, kdy jednomu ukousla špičku zobáku. Proto jsem je odebral a taky ručně dokrmil. Byla to opravdu pěkná podívaná na 7 krásných mláďat.

Krmení chovného páru bylo standardní, směs všech dostupných semen, občas je dostávali i máčené a při odchovu měli rádi klasickou vaječnou míchanici a zelené krmení. Samozřejmostí byla mrkev, jablko a další ovoce a zelenina.

Současně s tímto mým odchovem probíhal odchov papoušků karmínových u mého syna Davida, který vlastní také pár. Samice snesla tři vajíčka, ale jedno vajíčko rozbili, a proto zbylá dvě vajíčka vložil do líhně vlastní výroby. Za pět dní zjistil, že jsou vajíčka oplozená, což bylo překvapení, neboť papoušci byli dvouletí. Inkubace probíhala dobře, mláďata se naklubala, ale vylíhlo se jen jedno a to za šest hodin uhynulo. Byla to velká škoda, jeho ptáci jsou k mým nepříbuzní a mohli jsme složit nepříbuzné páry. Doufám, že nám to příští rok vyjde a tyto ptáky dál rozšíříme, neboť věřím, že o ně bude zájem.

Ještě přesně nevím, zda u nich bude nutná sexace, ale u odchovaných mladých byli dva ptáci zbarveni jako samec, to znamená, že měli modrý horní hřbet, kdežto pět jich bylo na hřbetě zelených, proto se domnívám, že jsem odchoval dva samce a pět samic, ale to ukáže až čas, byla by to určitá výhoda.