Pyrura zelenolící

Obsah
  1. Popis
  2. Chov
  3. Jak byli pyrurové krmeni?

O tomto druhu papoušků je dosud málo zpráv. Bylo by proto vhodné informovat naše čtenáře o zkušenostech, které byly publikovány z německého chovu.

Popis

1,0-0,1 - převážně zelené zbarvení, čelo červenohnědé, temeno a týl hnědé se zeleným nádechem. Líce zelené, příuší šedohnědé. Strany krku, hrdlo a horní prsa jsou bledě hnědé, široce lemované šedavěokrovým nebo tmavě žlutým zbarvením, špice per jsou tmavě hnědé. Zadní krk s modrými lemy per tvoří límec. Skvrna na středním břichu je hnědavě červená, spodní krovky ocasní jsou zelené s modravým nádechem. Krovky ruční, vnější letky loketní jsou zelenavě modré, ocasní pera hnědavě červená, na špici modrá. Zobák je šedý, oční duhovka hnědá, zobák tmavě šedý.

Jsou známé tři zeměpisné formy. Rozšířeny jsou v Brazílii, Bolívii a Argentině.

Chov

První odchov se v r. 1973 podařil chovateli Burkardovi ve Švýcarsku.

Německý chovatel V. získal v r. 1994 chovný pár a dvě k němu nepříbuzná mláďata. Umístil je do vnitřní voliéry velikosti 5x2 m do společnosti australských ploskoocasých papoušků a alexandrů. Ptáci se vzájemně snášeli dobře. V zimních měsících byla ve vnitřním prostoru poměrně stálá teplota, mezi 9-13 stupni C.

V srpnu 1995 byl chovný pár přemístěn do klece o rozměrech 200 x 60 x 60 cm. Zvenku byla na klec zavěšena budka z prken 25 x 25 x 40 cm, která měla vletový otvor o průměru 7 cm. Dno budky bylo vyplněno vyšší vrstvou nadrobno nasekané konopné slámy.

V polovině září se v hnízdě objevila dvě vejce. Krátce nato ale jedno zmizelo a druhé ptáci z budky vyhodili. Samice se trvale v budce zdržovala. Kontrola budky byla provedena až v polovině října, když se samice zdržovala mimo budku. V hnízdě byla čtyři vejce. Od tohoto okamžiku byly prováděny kontroly častěji, ale s maximální opatrností. Pyrurové tento postup tolerovali. Samice se nyní často a velice důkladně koupala, poté zcela promočená, téměř letu neschopná, se vracela do budky. Skutečnou dobu vysezování nemohl chovatel stanovit. Odborná literatura uvádí 23 dnů. Od 29. října se v rozmezí dvou dnů vylíhla tři mláďata, ve čtvrtém vejci byl zárodek mrtvý. Mláďata byla pokrytá bělavým chmýřím, od 10. dne života mělo chmýří zbarvení do šeda. Ve stáří 13 dnů bylo možno mláďata kroužkovat kroužky o průměru 5,5 mm. Ve stáří 25 dnů byla mláďata veliká asi jako andulka a vážila přibližně 35 g. Mláďata opustila budku po 49 dnech, ale ihned se zase vracela zpět.

Podruhé zahnízdil pár pyrurů v prosinci 1995 a první vejce bylo v budce objeveno 23.12. Snůška čítala pět vajec. Mláďata z prvního hnízdění zůstala zpočátku u samice v kleci a často se s ní zdržovala v budce. 16. ledna ale byla z opatrnosti z klece přemístěna, aby měla samice zajištěn při vysezování větší klid a aby se později mohla lépe věnovat mláďatům.

Jak byli pyrurové krmeni?

Směs se skládala z 32 % kardi, 23 % dari (drobný čirok), 10 % milo (poddruh dari), 10 % rýže paddy, 10 % oves, 5 % pšenice, 5 % pohanky, 5 % semence. Proso ve směsi nebylo zastoupeno, protože o něj pyrurové neprojevili sebemenší zájem.

Dále byla nabízena suchá vaječná směs, vločky pro psy, živočišné krmivo pro ptáky beo, vápenný kámen, písek a grit, ovoce a zelenina podle nabídky trhu - jablka, hrušky, mrkev, papriky, celer, pomeranče, hroznové víno, kukuřice, fíky, datle a další a další. Občas byly přidávány vitaminy, trochu suché i naklíčené slunečnice, sušení garnáti (toto krmivo je pro vysoký obsah proteinů velice hodnotné) a příležitostně kaše pro lorie. Vodu je nutno měnit nejméně jednou za den.

Ze zkušenosti chovatel doporučuje podávat krmiva na vyvýšeném místě v kleci. Mnoho jihoamerických druhů papoušků by raději uhynulo hlady, než by slétlo pro potravu na zem.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (0x):

1
2
3
4
5

Autor textu Redakce Fauny

Kolektiv autorů redakce iFauna.cz

Autor fotografií Petr Podpěra

Diskuse k článku

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

K tomuto článku zatím nebyly přidány žádné komentáře